fbpx


Čtyři, šest, osm? Kolik hodin bychom měli spát, aby ráno mozek správně fungoval 1 fotografie
zdroj:Shutterstock

Pokud jste celý den v depresích a úzkostliví, tak může být problém nejen v tom, že jste spali málo, ale i v tom, že jste prostě spali moc

Zveřejněno: 2. 2. 2022

Sedm až osm hodin spánku je ideální pro optimální kognitivní výkon. Pokud se tedy do sytosti vyspíte, bude váš mozek ideálně zpracovávat informace. Na tom se shodli vědci, kteří pracovali na dosud nejrozsáhlejší spánkové studii. Ale pozor! Nadbytek spánku má podle této studie na mozek podobný účinek, jako když máte spánku nedostatek.

Jak usnout a spát tak, abychom ráno nevypadali hůř, než když jsme si šli lehnout, už víme. Nová studie vědců z kanadské Western University  zveřejněná v magazínu Sleep ovšem nabízí dosud nejrozsáhlejší pohled na mnohé další otázky, které se během let hromadí kolem spánku a jeho prospěchu pro mozek.

 

„Chtěli jsme skutečně zachytit spánek lidí po celém světě,“ řekl pro server NewAtlas Adrian Owen, jeden z výzkumníků pracujících na projektu. „K dispozici je mnoho menších laboratorních spánkových studií, ale my jsme chtěli zjistit, jak se spí v reálném světě,“ dodává. A tak byl v roce 2017 založen internetový portál s 12 kognitivními testy a s dotazníkem pro účastníky výzkumu, kde se samozřejmě objevila i otázka na délku nočního spánku. Vědci nakonec nashromáždili údaje od více než 10 tisíc respondentů.

Lidé, kteří doporučené množství překročili, zaznamenali stejné zhoršení kognitivních funkcí jako ti, kteří spali příliš málo.

Zhruba polovina lidí uvedla, že každou noc spí méně než 6 hodin, což je poměrně hluboko pod doporučovanou hranicí 7–8 hodin. „Zjistili jsme, že optimální množství spánku, které váš mozek udrží v kondici, je často doporučovaných 7–8 hodin,“ potvrdil hlavní autor studie Conor Wild. „Také jsme zjistili, že lidé, kteří toto doporučené množství překročili, zaznamenali stejné zhoršení kognitivních funkcí jako ti, kteří spali příliš málo,“ informuje dále.

Co je na draka

Co z toho tedy vyplývá? Výzkum odhalil, že uvažování a slovní schopnosti se horší, když se spí méně než šest hodin, ale také déle než hodin osm. Snad nejzajímavějším zjištěním bylo, že doba spánku neovlivnila všechny druhy výkonů mozku.

Nejvíce postiženy byly schopnosti uvažovat a mluvit, třeba krátkodobá paměť ale zůstala nedotčena i velmi nízkou dobou spánku, která se pohybuje třeba kolem pouhých čtyř hodin. Studie tak vzbudila poměrně naléhavou otázku: Odpovídá delší spánek za sníženou kognitivní výkonnost?

Když se přespíte

Tým Owena a Wilda tvrdí, že důležité je dodržovat zdravé optimum. Cokoliv, co se od této hranice jakkoli odklání, ať už směrem nahoru či dolů, není pro fungující mozek dobré. Obecně lze tak říct, že nedostatek spánku může narušit krátkodobou a pracovní paměť, zatímco složitější kognitivní funkce, jako je rozhodování a řešení problémů, vyžaduje delší a konzistentní dobu spánku. Máme to tedy chápat tak, že čím déle nad doporučené optimum spíme, tím složitější kognitivní funkce ohrožujeme? A že tedy nedostatek spánku je méně škodlivý než jeho nadbytek?

Když spíte málo, je to jasné – tělo ani mozek nestíhají regenerovat. Ale co když spíte moc? Tak mozek zleniví?

Než si odpovíme, dodejme, že výzkumníci naznačili i další zajímavou domněnku, který se týká možné souvislosti snížené kognitivní výkonnosti s depresí a dalšími podobnými stavy. Pojítko je jedno – nadbytek spánku. Jakmile tedy spíte déle, než je optimum, můžete se cítit podráždění a v depresích. Možná i proto, že vám prostě mozek nepracuje tak, jak byste chtěli.

Přesnou příčinu ale zatím vědci neznají. Když spíte málo, je to jasné – tělo ani mozek nestíhají regenerovat. Ale co když spíte moc? Tak mozek zleniví? Nebo jak jinak to vysvětlit? To si aktuálně vědci kladou za cíl. Možná se tak dočkáme další studie, která bude ještě rozsáhlejší než ta původní. Zatím bychom se ale pro jistotu, chceme-li zachovat mozek funkční a neposkvrněný, měli držet ze všech stran doporučovaného optima. Sedmi- až osmihodinového spánku.

Související…

Koukáte celou noc do stropu? Zde je 7 tipů pro lepší spánek
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: NewAtlas

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...