Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Podle studie zveřejněné v únoru 2021 v časopise Science Advances vyvinuli vědci z japonské Kjótské univerzity a z Univerzity ve Fukui léčbu monoklonálními protilátkami, která podle všeho v těle spouští růst nových zubů. Pokud se nadcházející experimenty setkají s úspěchem, mohly by v budoucnu...

Americká profesorka Devi Sridharová, jež působí na univerzitě ve skotském Edinburghu, se ve svém eseji pro britský The Guardian ptá : Nebylo by úžasné, kdybychom nikdy nemuseli čelit další pandemii? Asi nejen ona si přeje, aby se to nikdy více nestalo. Nemuseli bychom se vyrovnávat se smrtí...

Galaxie v Andromedě je té naší, tedy Mléčné dráze , hodně podobná. Je sice poněkud větší, ale podle astronomů jde o "podobně krásnou spirální galaxii ", jako je ta naše. Andromeda je od nás momentálně vzdálená asi 2,5 milionu světelných let, což je v kosmologických měřítkách prakticky za rohem....

I když už je tu s námi rok, je koronavirus SARS-CoV-2 pro odborníky pořád poměrně čerstvou záležitostí a novým virem, který neustále zkoumají a měsíc co měsíc o něm zjišťují nové a nové poznatky. Už i podle statistik je jasné, že člověk koronavirus může chytit nejméně dvakrát do roka. Jak ostatně...

James Lovelock , který se 26. července 2020 dožil 101 let, už v mládí prokázal, že je výjimečný vědec, disponující houževnatostí, zvědavostí, ale i soucitem. To když během výzkumu popálenin odmítl experimentovat s králíky a místo toho pokusy prováděl na sobě. Možná právě díky tomu zaujal lékaře z...

Protože nešlo o zabíjačku jako v Osvětimanech, mohli si vědci prasata pojmenovat. Hamlet, Omelette, Ebony a Ivory se brzy pomocí rypáku a joysticku naučili šoupat kurzorem po obrazovce počítače a narážet s ním do bannerů. Když se jim povedlo kurzor dotlačit ke "zdi", vždy za to dostali odměnu....

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o realitě říká hrnek s kávou na stole? „V každém okamžiku existuje nekonečné množství možností, ze kterých vědomí a soustředěná pozornost vytváří naši realitu,“ vysvětluje přední český jaderný fyzik, profesor Jan Rak....

S nárůstem počtu případů koronaviru nabývá na významu potřeba udržovat si odstup od lidí. Zjištění studie, která byla publikovaná 23. prosince v časopisu Nature , jsou vzhledem k aktuální situaci velmi zajímavá. „Studovali jsme, jak náš mozek reaguje, když procházíme nejprve sami a poté s...

Straškovití (Stomatopoda) patří do čeledi korýšů, kteří žijí v Tichém a Indickém oceánu. Jsou to korýši a třeba v obecné angličtině jsou označováni jako krevety pro jistou podobnost tělesné stavby. Oba živočišné druhy patří ostatně mezi rakovce. Straškovití mají ale hodně výjimečných vlastností....

Zdá se, že neurověda nabírá na obrátkách a má před sebou velice zajímavou budoucnost. A lidstvo s ní. Je tomu tak hlavně díky pokroku v technologiích a obrovskému zvýšení kapacity počítačů, které generují nebývalý příval informací. „Máme mnohem více dat, než jsme kdy měli,“ konstatuje neurolog...

Dosud jsme předpokládali, že pohlaví je ustanovený biologický pojem. Nová studie ale napovídá, že by to mohl být spíše jenom vjem, který se přizpůsobuje našim pocitům. Účastníci studie, kteří byli vystaveni iluzi, že mají tělo opačného pohlaví, po tomto pokusu trpěli méně stereotypy, které se...

Ze světa přírody přichází mnohá inspirace. Třeba od pavouků nebo mravenců. Agresivní invazní mravenci Solenopsis invicta z Argentiny, známí pod označením „fire ants“, docela dobře zvládají vodní toky. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) si zase staví podvodní vzduchové zvony. A vědci se...

Obecně přijímanou kosmologickou teorií o raném vývoji a dnešní podobě vesmíru je ta, kterou známe jako Velký třesk. Předpokládá, že vesmír byl před 13,8 miliardy let ve formě takzvané počáteční singularity, což je stav, kdy teplota a tlak jsou nekonečné a čas i rozměr jsou pojmy neexistující.

Dyslexie nepředstavuje jen potíže se čtením nebo jazykem. Jde o něco zásadnějšího, konkrétně o to, nakolik se mozek dokáže přizpůsobit tomu, co právě pozoroval. Lidé s dyslexií mají podle dvou studií obvykle menší plasticitu mozku než běžná populace.

Na výše zmíněnou otázku je těžké odpovědět. Placebem ověřované studie jsou komplikované, protože psychedelika jsou přísně regulována. Vědci nyní přišli s kreativním řešením. Získali nadšence pro mikrodávkování, jejich "léky" schovali do gelových tobolek a smíchali je s prázdnými tobolkami. Jaký...

Díváme se do něj denně, mnohdy i několikrát. Co vlastně v zrcadle vidíme? Jistě, sebe sama. Co všechno to ale zahrnuje? Tím se zabývají odborníci již po stovky let. Neomezují se přitom pouze na lidský svět, ale rozšiřují bádání i na svět zvířat a zkoumají, jak hluboké je jejich vědomí ve srovnání...

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je ovšem v tom, že se zatím soustředí hlavně na výrobu elektrické energie. Když ji ale potřebujeme nějak uchovat, tak zároveň část oné energie zase ztrácíme. Příklad za všechny: Když chceme využít alternativní energii...

Nakolik jsme svobodní, tedy jak svobodně můžeme projevit svoji vůli? Půjdeme večer do kina, nebo do hospody? Zdá se, že v zásadě záleží jen na nás. Ovšem existuje svobodná vůle ještě jinde než mezi lidmi? Existuje někde ve vesmíru nebo alespoň v nějakém fyzickém systému, jenž je jeho součástí?

Lidé jsou zvědaví tvorové. A protože v této době nemůžeme poznávat a zažívat sami, o to víc sledujeme životy druhých. Prohlížíme si fotoreportáže, které zachycují pracovní dny přetíženého zdravotnického personálu, konzumujeme zprávy o tom, jak politici porušují lockdown a jak celebrity odlétají na...