Amos Tversky , slavný kognitivní a matematický psycholog, byl údajně tak chytrý, že inspiroval své akademické kolegy k vytvoření testu inteligence, jehož je sám součástí. Podstata testu je jednoduchá – čím dříve si uvědomíte, že Tversky je chytřejší než vy, tím chytřejší jste.

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století lze přičíst na vrub člověka. Na tom se v dohledné době sotva něco změní. Ve skutečnosti jsme tak daleko, že pro stávající epochu razí geologové termín “antropocén” – první geologické období, které má ve své režii...

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je ovšem v tom, že se zatím soustředí hlavně na výrobu elektrické energie. Když ji ale potřebujeme nějak uchovat, tak zároveň část oné energie zase ztrácíme. Příklad za všechny: Když chceme využít alternativní energii...

Na Zemi existují organismy, které se v pohodě dovedou vyrovnat s podmínkami, jež vládnou mimo naši planetu . Náš svět ale skrývá oblasti, které jsou k nepřežití nejen pro lidi, ale i pro většinu organismů. Do jakých extrémů se tedy život na Zemi dostane a kde jsou jeho hranice? Bez kyslíku i...

Dyslexie nepředstavuje jen potíže se čtením nebo jazykem. Jde o něco zásadnějšího, konkrétně o to, nakolik se mozek dokáže přizpůsobit tomu, co právě pozoroval. Lidé s dyslexií mají podle dvou nedávno zveřejněných studií obvykle menší plasticitu mozku než běžná populace.

Platón denní spánek považoval za nespolečenský, někteří středověcí lékaři se zase obávali, že může způsobovat horečky, bolesti hlavy a dnu. Ačkoliv od té doby ušla věda již poměrně dlouhou cestu, význam poledního „šlofíku“ se pořád překvapivě podceňuje. Přitom důkazy, které jsou k dispozici,...

Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Ze světa přírody přichází mnohá inspirace. Třeba od pavouků nebo mravenců. Agresivní invazní mravenci Solenopsis invicta z Argentiny, známí pod označením „fire ants“, docela dobře zvládají vodní toky. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) si zase staví podvodní vzduchové zvony. A vědci se...

Jaime Silversteinová pracuje jako specialistka na plodiny ve firmě Freight Farms , která vyrábí takzvané Leafy Green Machines . V zásadě tedy dodává běžné přepravní kontejnery s dostatečným množstvím hydroponického vybavení a nástrojů, které umožňují sklizeň dvou až čtyř tun produkce ročně, a to v...

Umělá inteligence je zatím podle lidských měřítek striktní, chladná a bez emocí, pokud je tedy do ní pomocí softwaru neimplantujeme. Vše se ovšem vyvíjí a odborníci se snaží, aby právě umělá inteligence byla schopná nahradit tu lidskou. Zajímavé je na tom to, že doposud zcela netušíme, jak ta...

Profesor Jeremy J. Mao z Kolumbijské univerzity v USA přišel na způsob, jak nechat narůst pacientovi nové zuby i poté, kdy mu ty druhé už vypadaly. Pokud by se tato metoda uchytila v praxi, mohli bychom zapomenout na zubní náhrady a na nálezy zubních protéz ve skleničkách.

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že legendární horská dráha Cyklon, kterou její majitel musel vloni nechat rozebrat, nikomu z návštěvníků nechybí. Fungovala tu od roku 1973 a byla takovou atrakcí, že by se z dnešního hlediska spíš než Cyklon měla jmenovat...

Všichni vědí, co je to robot. Rozhodně tento termín znají od doby, kdy měla v roce 1921 premiéru hra R. U. R., i když asi těžko tehdy někoho napadlo, že slovo robot bude jednou světovým pojmem. Termín umělá inteligence zase známe od roku 1956, kdy ho poprvé použil americký vědec John McCarthy z...

Může zvíře spáchat sebevraždu? Vědci ještě nemají dostatek relevantních důkazů k tomu, aby mohli odpovědět 100% kladně, ale situace je stejná v případě odpovědi záporné. Faktem totiž je, že příběhy o sebevražedných zvířatech existují a jsou reálné. Dalo by se tedy předpokládat, že zvířata o smrti...

O kolonizaci Marsu se čím dál vášnivěji debatuje již několik let a nedávný objev vody tamtéž diskuse paradoxně ještě rozohnil. Kdy by na Marsu mohl přistát člověk? Některé smělé plány hovoří o roku 2033. Než se tam ale skutečně vydáme, musíme vymyslet, co tam vlastně budeme jíst.

Měsíc, myšleno ten, který obíhá kolem Země, byl podle všech předpokladů úplně pustý a mrtvý. To platilo do září před šedesáti lety. Tehdy na povrch Měsíce dopadla sovětská sonda Lunik 2 . V přípravě pro dopad sondy nebylo opomenuto sterilizování všech dílů, aby povrch Měsíce nebyl kontaminován...

Už tento pátek se otevřou brány (a množné číslo je tu na místě) Univerzity Karlovy veřejnosti. A to speciálně díky akci Noc vědců . Program na téma Šetrně k planetě návštěvníkům připravilo ve čtyřech budovách více než 50 vědců z Univerzity Karlovy, umělec Vladimír Turner i host letošní Noci vědců...

Díváme se do něj denně, mnohdy i několikrát. Co vlastně v zrcadle vidíme? Jistě, sebe sama. Co všechno to ale zahrnuje? Tím se zabývají odborníci již po stovky let. Neomezují se přitom pouze na lidský svět, ale rozšiřují bádání i na svět zvířat a zkoumají, jak hluboké je jejich vědomí ve srovnání...

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda. Většina z nich také zastává názor, že je za touto skutečností temná energie. Co je však její podstatou, zatím nikdo neví. Zdá se, že by to mohli být chameleoni…

Pod zkratkou CRISPR-Cas9 se skrývá mechanismus DNA cílení pomocí RNA-řízených bakteriálních imunitních systémů. Vědci díky objevu tohoto nástroje, často označovaného jako genetické nůžky, od roku 2016 umí jednoduše upravovat DNA podle potřeby. Díky němu jsou tak schopní měnit mikroorganismy...