věda

Dyslexie nepředstavuje jen potíže se čtením nebo jazykem. Jde o něco zásadnějšího, konkrétně o to, nakolik se mozek dokáže přizpůsobit tomu, co právě pozoroval. Lidé s dyslexií mají podle dvou nedávno zveřejněných studií obvykle menší plasticitu mozku než běžná populace.

Všichni vědí, co je to robot. Rozhodně tento termín znají od doby, kdy měla v roce 1921 premiéru hra R. U. R., i když asi těžko tehdy někoho napadlo, že slovo robot bude jednou světovým pojmem. Termín umělá inteligence zase známe od roku 1956, kdy ho poprvé použil americký vědec John McCarthy z...

Může zvíře spáchat sebevraždu? Vědci ještě nemají dostatek relevantních důkazů k tomu, aby mohli odpovědět 100% kladně, ale situace je stejná v případě odpovědi záporné. Faktem totiž je, že příběhy o sebevražedných zvířatech existují a jsou reálné. Dalo by se tedy předpokládat, že zvířata o smrti...

O kolonizaci Marsu se čím dál vášnivěji debatuje již několik let a nedávný objev vody tamtéž diskuse paradoxně ještě rozohnil. Kdy by na Marsu mohl přistát člověk? Některé smělé plány hovoří o roku 2033. Než se tam ale skutečně vydáme, musíme vymyslet, co tam vlastně budeme jíst.

Měsíc, myšleno ten, který obíhá kolem Země, byl podle všech předpokladů úplně pustý a mrtvý. To platilo do září před šedesáti lety. Tehdy na povrch Měsíce dopadla sovětská sonda Lunik 2 . V přípravě pro dopad sondy nebylo opomenuto sterilizování všech dílů, aby povrch Měsíce nebyl kontaminován...

Jaime Silversteinová pracuje jako specialistka na plodiny ve firmě Freight Farms , která vyrábí takzvané Leafy Green Machines . V zásadě tedy dodává běžné přepravní kontejnery s dostatečným množstvím hydroponického vybavení a nástrojů, které umožňují sklizeň dvou až čtyř tun produkce ročně, a to v...

Už tento pátek se otevřou brány (a množné číslo je tu na místě) Univerzity Karlovy veřejnosti. A to speciálně díky akci Noc vědců . Program na téma Šetrně k planetě návštěvníkům připravilo ve čtyřech budovách více než 50 vědců z Univerzity Karlovy, umělec Vladimír Turner i host letošní Noci vědců...

Díváme se do něj denně, mnohdy i několikrát. Co vlastně v zrcadle vidíme? Jistě, sebe sama. Co všechno to ale zahrnuje? Tím se zabývají odborníci již po stovky let. Neomezují se přitom pouze na lidský svět, ale rozšiřují bádání i na svět zvířat a zkoumají, jak hluboké je jejich vědomí ve srovnání...

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda. Většina z nich také zastává názor, že je za touto skutečností temná energie. Co je však její podstatou, zatím nikdo neví. Zdá se, že by to mohli být chameleoni…

Platón denní spánek považoval za nespolečenský, někteří středověcí lékaři se zase obávali, že může způsobovat horečky, bolesti hlavy a dnu. Ačkoliv od té doby ušla věda již poměrně dlouhou cestu, význam poledního „šlofíku“ se pořád překvapivě podceňuje. Přitom důkazy, které jsou k dispozici,...

Pod zkratkou CRISPR-Cas9 se skrývá mechanismus DNA cílení pomocí RNA-řízených bakteriálních imunitních systémů. Vědci díky objevu tohoto nástroje, často označovaného jako genetické nůžky, od roku 2016 umí jednoduše upravovat DNA podle potřeby. Díky němu jsou tak schopní měnit mikroorganismy...

Poslyšte příběh. Tisíce let vládl lidstvu skřivan. S pokřikem vyháněl z chýše za rozbřesku ty, jejichž biorytmus nekopíroval dost věrně střídání světla a tmy. Mělo to logiku. Lovci zrána lépe mířili a sběrači při louskání semen dohopsali dál. Nejaktivnější skřivany to inspirovalo k tvorbě...

Oxid uhličitý je jedním z mnoha skleníkových plynů, ale asi tím nejznámějším. Málokdy slyšíme, že je potřeba omezit tvorbu vodní páry nebo oxidu dusného, ještě možná tak metan a před časem to byly i freony. O pozitivním vlivu oxidu uhličitého na rozvoj života na Zemi jsme psali nedávno . Bez něj...

Na konci minulého století se začaly psát dějiny jedné z nejvíce za vlasy přitažených konspiračních teorií s názvem chemtrails. Ačkoli kondenzační stopy za prolétávajícími proudovými letadly mají své logické vysvětlení, zastánci oné teorie se přesvědčit nenechají. Skutečnost ovšem může být i horší,...

Každý den je na světě poraženo 160 milionů zvířat, která jsou určená ke konzumaci. Přibližně 70 miliard hospodářských zvířat je každý rok chováno jako zdroj pro potraviny, tedy třeba kvůli mléku nebo vejcím. Počet prasat chovaných na maso ve Spojených státech je 110 milionů, v Evropě toto číslo...

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o realitě říká hrnek s kávou na stole? „V každém okamžiku existuje nekonečné množství možností, ze kterých vědomí a soustředěná pozornost vytváří naši realitu,“ vysvětluje přední český jaderný fyzik, profesor Jan Rak....

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve svých zákonech jasnou definici smrti. Ta je potřeba z mnoha důvodů, například v medicíně pro potřeby transplantace darovaných orgánů.

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu jakoby sedl na putování severního magnetického pólu. Poprvé se ho podařilo zaměřit v roce 1831 badateli Jamesi Clarku Rossovi přibližně na 70º severní šířky. Pól pak zamířil k severu a letos už je za 85º severní šířky...

Za pět let budeme všichni nosit brýle. Ne však proto, že by se nám měl hromadně zhoršit zrak. Budeme v nich mít zabudovaný telefon, který už vlastně nebude vůbec praktické nosit v ruce. Ve chvíli, kdy nám někdo zavolá, se před námi objeví hologram dané osoby a budeme se spolu moci "virtuálně...

Na diskuzním fóru Meltingpot , které proběhlo v rámci letošních Colours of Ostrava, se charismatický Joe Davis s dřevěnou nohou a outfitem afrického cestovatele 18. století vyjímal mezi ostatními přednášejícími v oblecích jako tarantule na piškotovém dortu. Vlastně spíš připomínal lehce...