fbpx

Ženy, cizince ani lidi nad 50 let nechceme. Jak probíhá skrytá diskriminace na trhu práce 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Zdroj z náborářské firmy redakci Flowee popsal, podle čeho si zaměstnavatelé vybírají uchazeče a jak dochází ke skryté diskriminaci

Zveřejněno: 28. 4. 2024

Ačkoliv je v Česku téměř nulová nezaměstnanost, ne všichni uchazeči o zaměstnání mají na růžích ustláno. Těžší to mají především znevýhodněné skupiny, jako jsou cizinci, matky na mateřské nebo lidé nad padesát let. Diskriminace při přijímání do zaměstnání se navíc velmi těžko prokazuje.

Do inzerátu to nikdo napřímo nenapíše, ale firmy často dělají to, co by se nemělo. Nejsou ochotny brát uchazeče na základě různých faktorů, a to zejména občanství. V posledních letech se to podle Nikoly, která pracuje v HR firmě (její identitu redakce Flowee kvůli anonymitě změnila, pozn. red.) týká zejména občanů Ruska a Běloruska.

Nejhůř na tom bude cizinka nad 50 let

„Zde se ještě dá v určitých profesích argumentovat otázkou bezpečnosti, ale je to rozhodně rozšířenější. Ne vždy jde však o ideologii, zaměstnavatelé často selektují uchazeče na základě špatné předchozí zkušenosti. Např. měli špatnou zkušenost s pracovníkem původem z Indie nebo Turecka a nikomu dalšímu stejné národnosti už nechtějí dát šanci,“ uvádí Nikola praktiky náborářů.

Odmítnutí takového nežádoucího kandidáta řeší podle Nikoly většinou velmi jednoduše. Obvykle rovnou dostane zamítavou odpověď. Někdy jeho původ odhalí až v průběhu výběrového řízení. Pak mohou vždy říct, že nalezli někoho zkušenějšího nebo někoho, kdo jim lépe zapadne do týmu.

Samostatná kategorie jsou podle Nikoly uchazeči nad padesát let. „Tady se velmi často argumentuje tím, že má zaměstnavatel mladý tým, a takový člověk by mu tam nezapadl. Nezřídka to jde i dál a firmy nechtějí ani člověka 40+,“ pokračuje.

Související…

Propuštěna kvůli těhotenství. Nezákonné, neetické… a stále poměrně běžné
Kateřina Hájková

„U žen se moc často nesetkávám s tím, že by firma řešila, zda mají děti nebo jsou ve věku, kdy už by je mít brzy mohly. Opět je ale častý argument, že by žena nezapadla do čistě mužského kolektivu. Je ale zajímavé, že když obsazujeme vedoucí pozici, argumentace se náhle obrátí. Čistě dámský tým musí určitě vést muž. Žena by si nejspíš nezjednala autoritu. A stalo se mi také, že si manažer kandidátku pozval čistě na základě fotky z životopisu. Zkušenosti na pozici neměla dostatečné a manažer to i přiznal,“ dodává Nikola další zkušenost.

Podle deset let starého průzkumu, o kterém informoval server iRozhlas.cz, se s diskriminací na trhu práce setkalo 75 % Čechů. Nejvíce pak kvůli vysokému věku.

Skrytá diskriminace se těžko dokazuje

V roce 2022 pak podle Seznam Zpráv obdržel Státní úřad inspekce práce, který diskriminaci spojenou s prací prošetřuje, 66 podnětů diskriminace během výběrového řízení či v pracovních inzerátech. Na jejich základě pak provedl 44 kontrol.

Ve většině kontrol, provedených na základě podaných podnětů, nebylo zjištěno porušení, týkající se nerovného zacházení nebo diskriminace při výběrovém řízení. Téměř vždy se totiž v takovém případě jedná o tvrzení proti tvrzení.

Celkem pak v uvedeném roce dokončili inspektoři práce 272 kontrol, týkajících se diskriminace před vstupem do zaměstnání. Porušení zákona o zaměstnanosti zjistili ve 183 případech. Velmi často zažívali diskriminaci v přístupu k práci Romové, konkrétně až 44 procent z nich.

Zaměstnavatelé pak často pokládali nevhodné otázky, související s osobními věcmi a rodinou. Dokazování však následně bylo pro inspektory složité. „I přes veškerou snahu není ve většině takto provedených kontrol na základě podaných podnětů zjištěno porušení, týkající se nerovného zacházení nebo diskriminace při výběrovém řízení, zejména z důvodu, že není prokázáno, že by kontrolovaná osoba nějakého uchazeče o zaměstnání diskriminovala,“ uvedl zmíněnému serveru mluvčí úřadu Richard Kolibač. Téměř vždy se totiž v takovém případě jedná o tvrzení proti tvrzení, přičemž pokud nebyl incident přímo nahrán, každá ze stran si může následně situaci interpretovat po svém.

Skrytou diskriminaci v přístupu k zaměstnání řeší i veřejný ochránce práv neboli ombudsman. Na svých stránkách má dokonce doporučení pro zaměstnavatele, jakým otázkám se při pohovoru vyhnout. 

Obecně by se vás potenciální zaměstnavatel neměl ptát například na počet dětí, politickou ani sexuální orientaci, místo narození nebo náboženské přesvědčení.

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...