Zdraví

Káva může prospívat srdci, ale není jedno, kdy ji pijete, kolik jí vypijete a jak ji připravujete. Roli může hrát i obyčejná lžička cukru nebo papírový filtr. Některá zjištění přitom překvapí i zkušené milovníky kávy.

U lidí, kteří vůbec nevnímají světlo, zaznamenaly některé studie nižší výskyt rakoviny. Pokusy na zvířatech navíc naznačují, že i slabé noční osvětlení může urychlovat růst nádorů.

Telefon po probuzení, počítač v práci, večer seriál. Oči se od obrazovek téměř neodtrhnou, ale jejich únavu nezpůsobuje jen čas strávený u displejů. Pomoci mohou přestávky, správná vzdálenost i obyčejné mrkání. A drahé brýle proti modrému světlu?

Zpěv, tanec, výtvarná dílna nebo pomalé prohlížení obrazů. Národní ústav duševního zdraví připravuje síť, která má propojit kulturu se zdravotní a sociální péčí. Ne jako náhradu léčby, ale jako další možnost pro lidi s úzkostmi, depresivními příznaky či osamělostí.

Mýtus o čekání na „uzrání“ šedého zákalu přežívá desítky let. Dnes rozhoduje hlavně to, jak člověk vidí při běžných činnostech. Vhodná čočka může při operaci korigovat také astigmatismus, život bez brýlí ale nezaručuje.

Svrab se nevyhýbá ani lidem, kteří dbají na hygienu. Stud ale může vést k tomu, že nákazu tají a zkoušejí se léčit sami. Aby se parazit nevracel, potřebují pomoc lékaře i lidé bez příznaků, kteří byli s nemocným v úzkém kontaktu.

Ve dvaceti letech člověk většinou řeší školu, první práci, vztahy a plány do budoucna. Tak žila i Klára, které ale najednou vpadla do života rakovina. Její nádor přitom patří mezi onemocnění, která lékaři nejčastěji vídají u dětí. Náhle tak stála před zvláštní otázkou: Kam vlastně patří dospělý člověk s dětskou diagnózou?

Od plastické chirurgie se dostal k otázce, jak stárne celý organismus. Lékař Patrik Paulis nyní spoluvytváří projekt ETERNIA, jehož první zamýšlenou klinikou je Šarlota nedaleko Prahy. Vysvětluje, proč ho inspirují tradiční lázně i švýcarská medicína, čím se má pobytová péče lišit od běžného wellness a proč se v jeho plánech potkávají zdravotnictví, luxusní resort a investice do nemovitostí.

Čeští patnáctiletí spí ve školní dny průměrně jen sedm hodin a 24 minut. Nové výzkumy spojují horší kvalitu spánku nejen s digitálními návyky, ale také se školním tlakem a nedostatkem rodinné podpory. Za nočním ponocováním ale nemusí být jen závislost na obrazovkách.