esej

V létě by byla Praha příjemné místo, kdyby se do ní nenahrnuli turisté. „Co bychom pro turisti neudělali,“ říkal už inspektor Ledvina, před nímž prý Praha neměla tajemství, ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Doba se změnila a "turisti" nám spíš lezou na nervy.

Má nebo nemá smysl řešit, co bude za třicet let? Má nebo nemá cenu přemýšlet nad tím, jak bude vypadat město v době, kdy sex bude zřejmě pro mě nejasná vzpomínka a do rauše mě dostane malý panák griotky? Jistěže má, ale samozřejmě s vědomím, že život vše změní. Jaká tedy může být Praha v roce 2050?

Velikonoce jsem neměl nikdy moc rád, protože bývá ještě zima. Všichni se tváří, jako že už je jaro, i ta příroda rozkvetla, ale ve vzduchu ještě pořád cítím chlad. Jsou ale příjemné pro svůj superdlouhý víkend. Ve čtvrtek může jeden zapařit víc než obvykle, protože nejenže v pátek nikam nemusí,...

Je málo podobných jevů, na kterých se shodnou domácí i hosté, jako je dlouhodobě bídný stav pražské taxislužby. Nechávám taxikářům (a hospodským) dost peněz a popravdě moje zkušenost není tak úplně zlá. Jen volám na stále stejný prověřený dispečink. Vzpomínám, jak jsem jednou zašel na štafl před...

V Řecku jsem byl poprvé se svou první velkou láskou Iris v roce 1984. Tenkrát bylo nahaté koupání ještě všude oficiálně zakázáno, a tak jsme tak činili pouze na odlehlých plážích nebo za svitu hvězd. Možná, že to byl právě ten úžasný pocit plavat v teplém, v noci někdy světélkujícím Egejském moři...

Najednou je všude: v politických projevech, v supermarketech... Je těžší najít věci a melodie, které nejsou retro, než ty, které jsou. Proč se do módy vracejí jména, která sto let nikdo neslyšel? Proč má najednou tolik mladých příznivců hnutí, o kterém jsme soudili, že jsme mu odzvonili v roce...