„Už si toho všimli!“ Asi tak můžeme parafrázovat Járu Cimrmana, když posloucháme a čteme nedávné výroky šéfů evropských zemí. Říkají nám, že Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost. Zjednodušeně řečeno, nestíháme moderní ekonomiku a vůči Spojeným státům a vyspělé části Asie působíme jako ti, kteří mají svoje lepší časy za sebou.
Aby to bylo pochopitelné pro hokejovou zemi: Pořád vypadáváme ve čtvrtfinále a jsme bez šancí na medaile. Není to žádná novinka, stačí se podívat na seznam nejcennějších globálních brandů. Kromě kabelek a parfémů do světové ekonomické špičky Evropa moc nemluví.
Zabalme to do strategie
Veřejný prostor se zaplnil radami, co s tím dělat. Všechny možné instituce přichází se strategiemi nebo alespoň strategie slibují. Je zde samozřejmě práce i pro marketing a PR, takové strategie musí mít přece přitažlivý název, například Kompas konkurenceschopnosti.
Lidé chtějí vidět a slyšet energii, sílu, rychlost.
Mně je sympatičtější, když se daný materiál jmenuje podle jeho autora. Alespoň tím dáváme najevo, že bychom mohli v Evropě začít od osobní odpovědnosti za výsledky a neschovávat se za kolektivní orgány, jak jsme si zvykli.
Obávám se také, že Evropanům, těm Čapkovým „obyčejným lidem“, už jen nějaká hezká slova nebudou stačit. Pláčou-li liberální komentátoři a mudrlanti, že lidé podléhají populismu, měli by se především ptát, proč mainstreamové, středové či tradiční – nazvěte si je, jak chcete – evropské politické strany zaspaly, a do toho spánku uvrhly i výraznou část elit akademických, ekonomických a vůbec veřejně se vyjadřujících.
Trochu té energie
Požadavek na rychlé a jasné řešení od voličů je logický. Jednak nemáme času nazbyt a jednak taktikou vysezení problémů a spoléhání se na to, že zmizí, se extrémní politické směry neporazí. Lidé chtějí vidět a slyšet energii, sílu, rychlost.
Nemají-li to evropské politické elity k dispozici, měli by přenechat svoje místa těm, kteří takovými schopnostmi oplývají. Nepotřebujeme totiž rady, ale činy. Amerika má smysl pro byznys ve své DNA a starobylá čínská civilizace umí využívat svůj ekonomický potenciál k ekonomickým cílům.
Hlavně nepřekážet
První a nejdůležitější, co musí evropské vlády tedy udělat, je uvolnit ruce a nohy byznysu. Nepřekážet a věřit evropským podnikatelům. Což je opak toho, co poslední desetiletí dělaly. Pak si mohou dál sepisovat strategie, řečnit na konferencích a vymýšlet práci pro úředníky. Nechte ale firmy pracovat a jen poslouchejte, co potřebují. Nepocítí-li svět sílu evropské ekonomiky, nebude nám naslouchat ani v jiných oblastech, protože slabí nikoho nezajímají.
V Česku i Evropě jsou zajímaví podnikatelé, a to i v oborech, které budou rozhodovat o úspěchu té které civilizace. Při rozhovorech s mnohými z nich přichází stále více řeč na téma přesunu jejich byznysu z Evropy. Skončím tedy opět parafrází, tentokrát jedné výzvy, která v normalizačních časech byla napsána na pražské omítky: „Nechte byznys pracovat.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek