Na střední škole jsme měli jednoho profesora, který mi v tom ještě beznadějném začátku osmdesátých let dal dobrou radu. Nečti tolik to, co o lidech napsali jiní, čti jejich vlastní texty. Měl na mysli, abych si dal tu práci, prošmejdil antikvariáty a hledal původní autory, ne jejich interprety. Bylo pro mě tehdy velkým překvapením, jak se liší myšlenky, které někdo opravdu napsal, od toho, co se o nich píše v učebnicích a je vyžadováno při zkoušení od různých méně inspirativních pedagogů.
Píšu o tom mimo jiné proto, protože 24. ledna před šedesáti pěti lety zemřel Winston Churchill. Člověk, o kterém bylo napsáno mnohými mnoho a ze kterého si řada dalších bere jen to, co se mu hodí. Komu se nebude chtít trávit čas s jeho obsáhlými paměťmi, doporučuji dvě varianty s menším počtem stránek.
Winston na síti
Třídílné Dějiny anglicky mluvících národů vás mimo jiné překvapí tím, jak skvěle uměl tento člověk psát, a nedivíte se pak jeho mistrně vystavěným proslovům a schopnosti vyjadřovat se stručně a zapamatovatelně. Měl všechny předpoklady, aby vynikl i dnes třeba na takové síti X.
Jeho marketing byl nutný doplněk skutečných činů a rozhodnutí, ne naopak.
Nebo sáhněte po jeho opravdu tenké knížce Mé životní začátky. Mimo jiné zjistíte, v jak odlišném světě – technologicky i myšlenkově – vyrůstal, a že se nejen on musel umět přizpůsobovat obrovským změnám, které pro něj život přichystal, aby uspěl, byť by ho mnozí v době jeho největší slávy nazvali z dnešního pohledu boomerem. Do tématu našeho dnešního hledání skutečných vůdců tato knížka každopádně zapadne dokonale.
Protože svět kolem vás se měnit může, ale vlastnosti, schopnosti či charakter, skutečnosti, na které pak celý svůj život spoléháte a které rozhodují o vašem jednání, se moc nemění. Jen se prohlubují či naopak jaksi ředí tlakem okolí. U Churchilla se naštěstí pro naši civilizaci jednalo o ten první případ.
Nejskvělejší hodina
Churchill se mnohokrát mýlil a jako muž, který se nebál odpovědnosti a nečekaných rozhodnutí, za tyto omyly draze platil. I proto, že na něj bylo vidět, čehož se také nikdy nebál. Z pohledu dnešního politického marketingu byl veskrze inovativní a komunikaci s lidmi a sebeprezentaci rozuměl jako málokdo tehdy i dnes. Nebyla to ale nikdy prázdná gesta, nýbrž akce a činorodost, které nedaly soupeřům, nepřátelům, spolupracovníkům a vlastně ani přátelům vydechnout. Jeho marketing, chcete-li, byl nutný doplněk skutečných činů a rozhodnutí, ne naopak, jak tomu bývá tak často v našich časech. Z nudných a myšlenkově pustých konkurentů si ostatně dělal legraci častou a ostrou.
Podívejte se na mapu Evropy v létě 1940, kdy byla prakticky celá nacisticky hnědá a Amerika za oceánem zůstávala ještě neutrální, a dojde vám, jaká vnitřní síla a víra musela být v tomto člověku, který se rozhodl neustupovat a nevyjednávat se zlem. Na svoji nejskvělejší hodinu byl dobře připraven a vybaven.
O tom je ta jeho méně známá kniha, kterou doporučuji na začátku. Mluvíme-li o vzdělání jako nezbytnosti smysluplného přežití Česka v dnešku, mějme na mysli nejen vědomosti, ale i takové lidské vlastnosti, jako je odolnost nebo odvaha. Jestli se nedají naučit, pak se dají určitě pěstovat. Kdybychom si jen to vzali z Winstona Churchilla, bylo by to užitečné doplnění „našeho“ Komenského.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek