Podle dat Českého statistického úřadu se průměrný věk dožití v Česku přiblížil k 80 letům. Ovšem s tím, že posledních 18 let života většinu populace provází vážné onemocnění, s nímž souvisejí nemalá omezení. Zdraví tak nás Čechy opouští mnohem dříve, a to průměrně v 61,8 roku. Ve Švýcarsku je to jinak: S hodnotou 84,3 roku převyšují evropský průměr téměř o tři roky a naděje na dožití ve zdraví se zde pohybuje kolem 71 let. Co dělají ve Švýcarsku jinak?
Nejen inovace, ale také prevence a zdravý životní styl
Tajemství švýcarské dlouhověkosti netkví podle debatujících na nedávném WDA Healthy Longevity Symposium v Praze pouze v jedné jediné strategii, ale v celém koktejlu promyšlených opatření. V nich hrají prim nejen inovace v oblasti zdravotní péče a biotechnologií, ale také v nezanedbávání preventivní péče a ve snaze o dodržování zdravého životního stylu. Dlouhodobě zde existuje řada iniciativ investujících do výzkumů, které se zaměřují na zdravé stárnutí a prevenci nemocí. „Stárnutí je přirozený biologický proces. Vhodná kombinace vědeckých poznatků a přístupu k životu nám pomáhá jej zpomalit, pochopit a částečně i zvrátit,“ vysvětluje Dr. Hans Groth, prezident World Demographic & Ageing Forum.
Sportovat? Alespoň jednou do týdne!
Odborníci neustále potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita společně s vyváženou stravou a omezením stresu významně snižuje riziko rozvoje srdce a žil, které Čechy ve stáří trápí nejčastěji a jsou i jednou z nejčastějších příčin úmrtí. A bohužel na rozdíl od Švýcarů, z nichž se sportu jednou týdně věnuje plných 75 %, se Češi do pohybu příliš nehrnou. Jednou týdně se mu věnuje jen 35,4 % mužů a 30,8 % žen.
Reklama
„Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi tři miliony lidí se potýkají s vysokým krevním tlakem,“ přibližuje situaci v Česku místopředseda České kardiologické společnosti, prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. Přidává informaci o tom, že 20 % Čechů má obezitu, 40 % nadváhu. „Sečteno, podtrženo, to vše jsou faktory zvyšující riziko propuknutí kardiovaskulárních chorob. Přitom by stačilo tak málo – při pravidelnosti prognózu pacientů zlepšuje i minimální fyzická aktivita,“ pokračuje.
Strašák jménem metabolické onemocnění
Další z celosvětových hlavních příčin úmrtnosti jsou vedle onemocnění srdce a žil metabolická onemocnění postihující srdce, ledviny i metabolický systém. U nich je zrádné, že se vyvíjejí postupně a jsou navíc vzájemně propojená. I proto se pro ně v poslední době vžilo označení „kardio-renálně-metabolický syndrom“.
„Až 60 % pacientů s diagnózou chronického onemocnění ledvin trpí zároveň i kardiovaskulárním onemocněním, pacienti se selháním srdce se zase často potýkají s cukrovkou,“ informuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Tato fakta dokazují, že jednotlivé orgány v našem těle fungují jako spojené nádoby a že na pacienta bychom tudíž měli pohlížet komplexně,“ dodává.
Profesor Aleš Linhart kromě pravidelné fyzické aktivity doporučuje nekouřit, nepřibírat na váze, znát své hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a cukru – všechno toto může ovlivnit nejen riziko nástupu kardiovaskulárního, ale také metabolického onemocnění. „V případě, že se člověk léčí s nějakým onemocněním, měl by využívat moderních léčebných možností a dbát doporučení lékařů,“ uzavírá. K obojímu mají Češi přístup skrze preventivní prohlídky. Přesto na ně dochází nevalné množství pacientů.
Češi, nezanedbávejte prevenci
Kromě zpravidelnění fyzické aktivity se tak Češi od Švýcarů mohou inspirovat ještě v další zásadní věci. A to k využívání možnosti pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, na něž mají nárok jednou za dva roky. Pravidelná docházka může hned v zárodku zarazit rozvoj závažných onemocnění, která se zpočátku nijak neprojevují, časem však mohou napáchat nevratné škody a zhoršit kvalitu života ve stáří. Jde třeba právě o zmiňované onemocnění ledvin nebo cukrovku.
A ačkoliv se v posledních letech zájem o prevenci u praktiků mírně zvyšuje, 40 % jedinců tuto možnost stále nevyužívá. Vůbec nejnižší zájem mají muži z věkové kategorie 25–50 let, z níž na prevenci nechodí ani polovina. „Je to velká škoda, protože dnes máme k dispozici léky, které dokáží postup chronického onemocnění ledvin zpomalit a oddálit tak dialýzu, léčbu je ale nutné zahájit včas,“ říká prof. Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie IKEM. Preventivní prohlídky podle něj dokáží odhalit nejen potíže s ledvinami, ale také s diabetem nebo s vysokým krevním tlakem, ale pouze v případě, že na ně pacienti docházejí pravidelně – v případě cukrovky je to dokonce nutné jednou za rok.
Blýská se na lepší časy?
Ministerstvo zdravotnictví v současné době spolupracuje s odbornými společnostmi na změně obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů tak, aby lépe odpovídaly potřebám jednotlivců dle věku, pohlaví či stávajícího zdravotního stavu. Ať už je to v reakci na zveřejněná data, nebo na fakt, že prevence mají v Česku, například v porovnání s probíraným Švýcarskem, stále poměrně nízkou účast, mohlo by to znamenat zatraktivnění daných služeb a potenciální zvýšení jejich návštěvnosti. Možná se potom Česko začne pomalu, ale jistě přibližovat švýcarské dlouhověkosti. Přidají-li navíc Češi na pohybu a zdravé stravě a přestanou-li jejich doporučování vnímat jako zaběhlé klišé, mohlo by se u nás opravdu něco pohnout k lepšímu.
