fbpx

Zveřejněno: 16. 10. 2017

Průměrná věková hranice, které se dožíváme, je 77 let. Lidé, kteří však žijí v takzvaných „Blue Zones“ ale tuto hranici převyšují i o pětinu. Prý protože mají dost sexu, dobře jedí, pijí dobré víno a umí se prohnout.

Mezi země s nejdelší životností patří malý ostrov na pobřeží Itálie Sardinie, Ikaria v Řecku, japonská Okinawa, Nicoya na Kostarice a Loma Linda v Kalifornii. Všech těchto 5 míst navštívil výzkumník a spisovatel Dan Buettner. Jeho antropologické zkoumání centenářů ukázalo, že lidé žijící v modrých zónách mají několik společných behaviorálních charakteristik. Především vyznávají rodinnou soudržnost, konzumují převážně rostlinnou stravu a mají denní fyzickou aktivitu.

Dnešní společnost se ochuzuje o čas zbytečně

Buettner dospěl k názoru, že životní styl, který je společný pro většinu lidí ve vyspělých zemích, krátí život o více než 10 let. Organismus se rychleji vyčerpává pod náporem zpracovávání potravin živočišného původu, energeticky strádá také rutinním odbavováním stresu a odpovědnosti. Výdej energie je mnohonásobně vyšší než její příjem, protože na odpočinek nemáme čas.

Zároveň ale dodává, že změny v našem životě mohou velmi výrazně energetickou výměnu nastartovat tím správným směrem. Životní styl obyvatel Blue Zones nese také daleko menší zdravotní rizika civilizačních nemocí. Jedná se například o podstatně nižší riziko srdečních záchvatů, mozkových příhod, rakoviny, osteoporózyAlzheimerovy choroby nebo demence.  

dan buettner 760x480

Dan Buettner navštívil 5 míst, kde lidé zapomněli umírat. Poznatky shrnul v knize Blue Zones.

Hodně vína a hodně sexu

Lidé po padesátce, kteří pravidelně sexují dvakrát týdně, mají o polovinu nižší míru úmrtnosti. K dobré kondici přispívá také dobré víno. Víno má vysoké množství polyfenolů a antioxidantů. Alkohol ve víně také pomáhá snížit hladiny kortizolu, což je hormon spojený se stresem. Pokud pijete sklenici vína ke středomořské stravě, je to daleko přínosnější, než kdybyste si k jídlu dali sklenici vody.

Projezte se k dlouhověkosti

Důležitou úlohu hraje i dostatek antioxidantů. Ty totiž přispívají k boji s chorobami a přirozeně řídí signály vašeho těla – regulují například pocit hladu. Když si dáte na talíř polovinu stravy, která je antioxidanty bohatá, zjistíte, že jste sytí daleko déle a za příjmu menšího množství stravy. Nespornou výhodou je, že antioxidanty ničí i zánětlivá ložiska v těle, takže nejsou zpomaleny žádné tělesné funkce.

Začněte tedy tím, že denně sníte čtyři až šest zeleninových porcí a až tři kusy ovoce. Jezte celou řadu potravin, které dodávají bílkoviny a zdravé tuky, včetně ořechů a luštěnin. Do stravy zahrňte i superfoods a hlavně probiotika, která zvyšují imunitu a podporují psychickou pohodu.

Mezi potraviny, které k vyššímu věku nepřispívají, pak patří rafinované cukry a maso, dále všechny potraviny, do jejichž výroby vstupují chemické látky, a také potraviny, které jsou převážně dovážené, jelikož ty jsou natolik ošetřeny proti kažení, že jejich negativa překračují potenciální přínos. 

shutterstock 557868142

V modrých zónach se jí především rostlinná strava. Maso spíše sporadicky.

Přirozený pohyb přirozeně pomáhá a práce, co baví, jakbysmet

Fyzická aktivita, která znamená pot a dřinu ve fitku, organismus ještě více vyčerpá.  V Blue Zones se sází na přirozený pohyb. Například v Ikarii se fyzickou aktivitou míní výsadba zahrady, zalévání a sklizeň nebo třeba ruční pečení chleba. A samozřejmě pěší chůze.

Vliv má i spokojenost v místech, kde trávíme nejvíce času. Podle Gallopa dělá méně než třetina obyvatel Ameriky to, co je skutečně baví. Práce, která vás nenaplňuje, vám pak zase energii bere. Naopak využití vašich skutečných potenciálů přispívá i k vaší psychické pohodě.

Vliv má konečně i to, kde žijete. Na předměstí se nikdy z nezdravosti nevymaníte.  Ve velkých městech je asi 37 % obézních lidí, zatímco na menších městech a vesnicích už jsme jen na 11 %.  A to hlavně díky tomu, že se z velké části konzumuje to, co si bez pesticidů vypěstujete na vlastní zahradě, kterou jste nuceni obhospodařovat.

foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...