fbpx

S doktorkou biochemie a odbornicí na výživu o tom, co nám koronavirus dal, vzal a možná ještě vezme, a také o tom, jakou roli v prevenci nákazy hraje imunita

Zveřejněno: 2. 8. 2020

Ačkoliv v posledních dnech počty nakažených nemocí Covid-19 opět stoupají, můžeme snad stále tvrdit, že oproti situaci z první poloviny března se koronavirus stahuje někam za oponu, před kterou toho už ukázal dost. Přesto někteří tvrdí, že zcela už nikdy nezmizí. A patří mezi ně i doktorka biochemie a odbornice na výživu Michaela Bebová.

Co bychom si ze zkušenosti s pandemií měli odnést, kdy se opravdu vyplácí si dezinfikovat ruce a jak nakládat s potravinami, které přineseme z obchodu? Povídaly jsme si nejen o tom.

Máme za sebou zkušenost s Covidem-19. Co nám vlastně ona nemoc řekla o naší společnosti?

Ačkoliv jako národ máme mnoho chyb a ne vždy na sebe můžeme být pyšní, v době největších omezení kvůli koronaviru jsme se dokázali semknout, poměrně rychle zareagovat a jako jedni z mála na světě jsme nelenili, vzali věci do svých rukou a začali rouškovat.

Už na začátku pandemie se ukázalo, že organismu dávají sílu dvě živiny: Vitamín D a omega-3 mastné kyseliny.

Neříkám, že to je to nejúčinnější, co jsme mohli udělat, nicméně oproti jiným státům jsme myslím, co do statistik, dopadli dobře. Takže jsme si ověřili, že když je potřeba, dokážeme se semknout a ani k tomu nepotřebujeme nejvyšší vedení.

Dotkla se vás pandemie nějak osobně?

Mě osobně se pandemie dotkla naštěstí jen v mírné podobě. Myslím, že nikdo nemůže říct, že se ho to nijak nedotklo. Hlavní je, že jen po pracovní stránce a nijak po stránce zdravotní.

Každá mince má rub i líc. Co nám koronavirus dal a vzal?

Myslím, že většině rodin „koupil“ čas. Čas na to, být spolu, zastavit se a hlavně dělat věci, na které v běžném režimu prostě není čas. Mnoho lidí si splnilo resty, opravovali, co bylo doma potřeba opravit, a podobně. Koronavirus nám ukázal, že je důležité se někdy zastavit, že smyslem života není jen se neustále někam honit a často za věcmi, které za to nestojí.

Na druhou stranu nás taky probudil z žití na obláčku a dokázal nám, že žádná idylka netrvá věčně. Opět se vytvořily nějaké záložní zásoby, plány a dostalo nás to prostě do střehu. Vzal nám ekonomický pokrok, podrazil nám nohy z finančního hlediska, mnoho lidí se kvůli němu dostalo z měsíce na měsíc do finančních problémů a v neposlední řadě se tedy dotkl zdraví několika tisíců z nás.

Co bychom si podle vás z této zkušenosti měli odnést?

Člověk, byť toho dokázal opravdu hodně, není všemocný a všichni bychom měli mít pokoru, a to nejenom k přírodě a přírodním silám. Měli bychom opět vrátit zdraví na piedestal jako prioritu číslo jedna. Měli bychom se o sebe více starat, protože nám tato zkušenost jasně ukázala, že čím lepší je náš zdravotní stav, tím lépe pro potenciální ohrožení podobnými viry, jako jsou chřipka či koronavirus. Taky nám to připomnělo, že obezita není jen estetický problém, je to faktor, který třeba do důsledku může rozhodnout o životě.

Myslíte, že nás na podzim čeká druhá vlna?

Zatím se nedá ani moc mluvit o tom, že by první vlna skončila. Koronavirus s námi tady stále je a stále se přelívá či různě na některých místech zintenzivňuje. Můj osobní názor je, že s příchodem podzimu a zimy k další vlně dojde, ale už ji nebudou doprovázet taková opatření, jaká se udělala na jaře. To by naše ekonomika už nezvládla… Dřív nebo později musíme nechat prostor pro určité „promoření“, i když toto slovo nemám moc ráda. Ostatně, ono se to už částečně podle mého názoru děje.

S koronavirem souvisí řada opatření, která byla pro ochranu před ním zavedena. Teď jsou všechna rozvolněna. Je to dobře?

Nelze všechna opatření držet donekonečna, to prostě nejde. Dřív nebo později se vždycky musí povolit, což s sebou vždycky taky nese nějaký potenciální nárůst či zvýšení incidence. To bychom se museli izolovat opravdu do jednoho, zavřít hranice a čekat. A to opravdu nejde. Naše společnost takto fungovat dlouhodobě nemůže. Takže určitě je to rozvolňování dobře.

Měli bychom ale třeba některá opatření dodržovat standardně, bez ohledu na koronavirus?

Myslím, že jednoznačně mnoha lidem prospělo uvědomění, že minimálně základní hygiena je potřeba, a to vždy. Například při nakupování potravin. Vést si vozík v obchodě a poté špinavýma rukama nandávat do sáčku pečivo je prostě špatně. Stejně tak koupit papriku a doma ji jen tak opláchnout studenou vodou je také málo.

Jíst jídlo na ulici ve městě rukama, když jsme právě vystoupili z MHD, také není dobrý nápad. Základní hygienické zvyklosti, které jsme si zopakovali v době koronaviru, jsou prostě třeba a rozhodně stojí za to si je ponechat.

Kdy je dobré a účelné si dezinfikovat ruce a kdy už je to paranoia?

Před každou konzumací jídla, kdekoliv, kde si nemůžeme přímo umýt ruce mýdlem, v době zvýšené infekčnosti – což je i klasické zimní období chřipky – pak preventivně po kontaktu s cizími povrchy v budovách, MHD a podobně. Často si totiž saháme naprosto bezmyšlenkovitě do obličeje, mneme si oči a další. Je potřeba zdůraznit, že něco jiného jsou frekventovaná místa ve velkých městech a něco jiného jsou vesnice a samoty, samozřejmě.

Jak tedy nejlépe postupovat při nákupu? A jak s potravinami potom nakládat doma?

V době, kdy byla situace nejvážnější, bylo potenciální riziko opravdu vše, a to i obaly potravin v supermarketech, madla košíků, kliky. Zcela hypoteticky bychom tedy měli přijít domů, všechno otřít hadrem s dezinfekcí a teprve pak vše uložit do lednice či spíže. Obzvláště opatrní bychom měli být u zeleniny a ovoce.

Opakovaně se ale zdůrazňuje, že riziko nákazy při nákupu nebo běžném pohybu po ulici rozhodně není tak velké, jako při osobním kontaktu, a to je tedy i můj názor. V aktuální situaci už toto není nutné. Mělo by nám zůstat to, že si pořád preventivně myjeme ruce mýdlem po tom, co manipulujeme s potravinami.

Měli bychom se teď chovat jinak než dřív? Je pořád na místě určitá obava?

Strach a obavy bychom měli vyměnit za aktivní péči o sebe a své blízké, hlavně o starší lidi. Ano, postačí velká náhoda, kdy se setkáme s někým, kdo virus má, a nakazíme se, ale pořád jsme mnoho faktorů schopni ovlivnit my sami. Tím, že se budeme starat o své zdraví, svou imunitu, pracovat na sobě, na své fyzičce, že třeba zhubneme, zbavíme se obezity či jiných zdravotních problémů. To vše se počítá, a to samozřejmě nejen při hrozbě koronaviru.

MICHAELA BEBOVÁ (29)

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v oboru biochemie. Při studiu se specializovala na chování doplňků stravy v metabolismu. Po ukončení fakulty v roce 2014 získala certifikát poradce pro sportovní výživu a dále certifikát poradce pro výživu a suplementaci.

Správně fungující imunita je základem při ochraně našeho těla před vnějšími faktory, ať jsou to viry či bakterie. To, čím si prošla, může značně ovlivnit další reakce – to je princip jak imunizace, tak takzvané adaptivní imunity. Imunita je každopádně složitý systém. Ochránit nás může tím, že i když se s virem setkáme, tak za ideálního případu nemoc vůbec nepropukne. Systém si přitom vytvoří paměťové protilátky a získá určitou imunitu do dalších let. Obecně jsou na tom ale lidé s imunitou v rovnováze samozřejmě lépe.

Dá se o imunitu pečovat tak, abychom měli co největší šanci koronaviru odolat?

Ta doporučení jsou stále stejná, ať už se bavíme o klasické zimní chřipce nebo nějakých závažnějších nákazách. Naší snahou by mělo být žít takovým životním stylem, abychom byli co nejvíce zdraví. To znamená jíst zdravě, vyváženě, dostatek kvalitního ovoce a zeleniny, vlákniny, mít dostatek fyzické aktivity, dostatečně odpočívat, vyhýbat se nadměrnému stresu a myslet pozitivně.

Vše je stále stejné, univerzální, jen to vyžaduje naše nasazení a samozřejmě péči o sebe. To mnoho lidí vlivem okolností odsouvá na druhou kolej. Zdraví je komplexní balíček. Nestačí dělat jen jednu věc, je potřeba se o sebe starat komplexně, a to jak z fyzické stránky, tak z té psychické.

Jsou nějaké mikroživiny, na které bychom se měli pro posílení organismu zaměřit?

Už na začátku pandemie se ukázalo, že organismu dávají sílu dvě živiny: Vitamín D a omega-3 mastné kyseliny. Vitamín D je stále dosti chybějícím vitamínem, a to hlavně v zimě. Já sama to dennodenně vidím u svých klientů, kteří se nechávají testovat, a i v létě mívají vitamínu D nedostatek. To je vitamín, který se vyplatí určitě suplementovat. Oproti tomu vitamínu C máme relativně dostatek, často se až moc přeceňuje a tlačí do popředí.

Dalším doplňkem jsou omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité z mnoha důvodů. A protože žijeme ve vnitrozemském státě, kde ryby nejsou na denním jídelníčku, stojí za to je suplementovat. Mají protizánětlivé účinky a jsou aktuálně spojovány s obrannou proti virovým infekcím. Denní efektivní dávka je 250 miligramů omega-3 mastných kyselin DHA a EPA.

Doporučila byste nějaké další doplňky stravy?

Pokud člověk jí málo vlákniny a probiotik, určitě nic nezkazí zařazením doplňků stravy s obsahem probiotických kultur. Zdravý stav střev je pro imunitu zásadní. Pak je to onen již zmíněný vitamín D a omega-3 mastné kyseliny.

Související…

Ketonová dieta? Fungje, ale není pro každého, říká výživová poradkyněProti koronaviru: Expert na dlouhověkost z Harvardu nabízí pět výživových pravidelTrenér Pavel Macek: Jak na imunitu nejen v době korony? Priorita je dýchání

foto: Archiv Michaely Bebové, zdroj: Michaela Bebová, Biochemička.cz

Tipy redakce

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Mohli by chameleoni změnit Einsteinovu teorii relativity? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.