Pane profesore, lidé nad 50 let často čelí zpomalení metabolismu a ztrátě svalové hmoty. Jakou roli hrají bílkoviny v naší stravě, protože apelů na to, že máme jíst protein, jsou teď plná média?
Měli bychom jíst kvalitně, podíl bílkovin se může trochu zvýšit. Čím jsme starší, tím bychom měli jíst méně, abychom nepřibírali. A to méně, co jíme, by mělo být kvalitní. To znamená kvalitní rostlinné i živočišné bílkoviny a vyhnout se tomu, co nedává smysl. To znamená slazené nápoje, sladkosti. Řekl bych, že bílkoviny jsou teď „v módě“, ale neměli bychom se zaměřit jen na ně. Měli bychom jíst i kvalitní sacharidy, vlákninu a zdravé tuky.
Jestli tomu dobře rozumím, tak to není o tom, že jsem ve středním věku a musím razantně přidat na bílkovinách, abych nepřišla o svaly a nezpomalilo se mi spalování?
Je tady ještě druhá část a to je, abychom neztráceli svalovou hmotu, tak musíme bílkoviny do svalů zabudovat. A tam platí, že jediným účinným způsobem je cvičení. Takže jen bílkovinami svaly neudržíte. V mladším věku nám udržují svaly pohlavní hormony, po menopauze prudce klesají. Mužům klesá testosteron, ale pomaleji. Pokud to necháme běžet volně, tak začneme přibírat.
Ženy v přechodu často zažívají hormonální výkyvy, které zvyšují riziko přibírání na váze a riziko diabetu. Jak může strava nebo cvičení pomoci stabilizovat hormony, jako je estrogen nebo inzulin?
Existují přírodní zdroje estrogenu a dají se koupit v lékárně, je to způsob, jak pokles lehce zpomalit. Ale bohužel je pokles estrogenu a gestagenů tak výrazný, že to v současné době neumíme ničím nahradit.
Zajímá mě, jak to mají muži. Zmínil jste, že i jich se týká pokles pohlavních hormonů, existuje nějaký způsob, jak takový proces zpomalit?
U mužů se projevují účinky cvičení výrazněji než u žen. Ve chvíli, kdy začne testosteron klesat, by muži měli začít více posilovat. Takže jestli někdo do padesátky vůbec neposiloval, tak by měl začít, protože jinak už nebude tak pohledný a neodolatelný, jak byl před tím.
Takže my ženy jsme na tom hůř, protože stárnutí oproti mužům nemůžeme nijak zásadně ovlivnit? Neexistují třeba nějaké potraviny, které by byly přírodním zdrojem estrogenu?
Neexistuje bohužel nějaká potravina, která by to zachránila. Ale obecnou odpovědí a dobrým prostředkem, jak se udržet, je středomořská dieta.
Související…
Reklama
Vy jste velký propagátor středomořské diety. Já si pod tímhle pojmem představím lososa, avokádo nebo olivový olej. To jsou dost drahé věci, které si ne každý může dovolit. Jak jíst v našich zeměpisných šířkách, když nejsem milionářka?
Středomořská dieta jsou především bílá masa, nemusí to být zákonitě ryba. Patří sem hlavně saláty, ty se dají udělat z toho, co je v sezóně k dispozici. Nemusíte si hned kupovat avokádo, stejnou službu vám udělá hlávkový salát, kam přidáte rajče, papriku a olivový olej.
I když co jsem viděl ceny paprik, tak jsou v poslední době takové, že mě to také netěší. Stačí běžná zelenina a nejíst nezdravé přílohy nebo jen v omezené míře. Hlavně bychom se měli vyhnout věcem, které máme u nás tolik rádi, jako jsou párky nebo salámy. Pečivo je v pořádku, ale v rozumné míře. A ještě bych zmínil nesolené oříšky, které obsahují antioxidanty a chrání nám mozek před degenerací při stárnutí. Zatím nikdo nic lepšího nevymyslel.
Mnoho lidí experimentuje s přerušovaným půstem, je tohle cesta k lepšímu zdraví? A jak je to u vyšších věkových skupin, je pro ně dobré hladovět 16 hodin?
Ne všechno je vhodné pro každého. Přerušovaný půst je dobrý pro ty, kdo by takhle jedli stejně. To znamená, třeba nesnídají, ale pak se cpou na noc, tak vypustí noční jezení. Přerušovaný půst neuškodí bez ohledu na věk, pokud to člověku nedělá problém. Mělo by se vědět, že přerušovaný půst není primárně určený k tomu, aby člověk výrazně zhubnul, ale dokáže metabolicky spoustu věcí zlepšit. Tím, jak se tělo dostane do stavu hladovění, tak se zvyšuje citlivost na inzulin nebo se snižuje zánět v těle.
Přerušovaný půst tedy není něco, co vydržíme dva měsíce, a pak se vrátíme k původnímu životnímu stylu, ale člověk by se měl takto stravovat dlouhodobě, možná doživotně?
Ano, proto nejsem přítel třeba ketogenní diety, která je hodně omezující a nedá se vydržet dlouho. I přerušovaný půst se dá občas porušit, když jsme pozvaní někam na večeři, ale pokud se dodržuje třeba z 80 procent, tak má stále velmi dobrý efekt. Přerušovaný půst je vhodný tak pro jednu třetinu lidí, a naopak pro jednu třetinu je naprosto neakceptovatelný.
Říkal jste, že přerušovaný půst může zmírnit chronický zánět v těle. Co když ale patřím mezi tu skupinu lidí, kterou jste zmínil. Musím jíst každé tři až čtyři hodiny, jinak omdlím nebo se se mnou nedá vydržet a jsem nepříjemná?
Každý jsme metabolicky nastavený jinak a to se nepředělá. Jestliže je pro Vás přerušovaný půst nekomfortní, tak pak je důležitá pravidelná fyzická aktivita, která působí protizánětlivě. Nemusí to být půlmaratony, ale stačí chůze nebo rekreační běhání a snížení hmotnosti.
Tyto léky dokáží z někoho, kdo má rád sladké a tučné, udělat někoho, kdo bude jíst zdravě, a k tomu tlumí chuť k jídlu.
Prozánětlivé faktory vznikají v tukové tkáni, a čím jí má člověk více, hlavně viscerálního tuku, tím víc zánětlivých faktorů vzniká. A pokud chceme brát zdravý životní styl vážně, tak musíme myslet na spánek. Nedostatek spánku znamená stres a zvýšení zánětu v těle, čtyři nebo pět hodin spánku denně nestačí.
Když jíme dobře, sportujeme, má smysl si kupovat doplňky stravy?
Jednoduchá odpověď je, že to smysl nemá. Doplňky stravy nikdo netestuje, jestli skutečně fungují, a peníze je lepší investovat do zdravé stravy. V podzimních nebo jarních měsících si můžeme koupit vitamín C nebo D, kterého máme obecně nedostatek. Pak je spousta doplňků stravy, které mají pomáhat hubnout, které nedělají vůbec nic. To je ještě ten lepší případ, v opačném případě mohou i uškodit.
To jsou doplňky stravy, ale co léky na hubnutí? Další téma, které rezonuje společností. V IKEM testujete nové léky, které ovlivňují chuť k jídlu. Dostáváme se do bodu, že už se při hubnutí nemusíme spoléhat na vlastní vůli, ale výsledky vědců?
To jsou léky, které vůli hubnout pomáhají. Dělají úžasnou věc tím, že mění naše chuťové preference, což žádný předchozí lék neuměl. Dokáží z někoho, kdo má rád sladké a tučné, udělat někoho, kdo bude jíst zdravě a k tomu tlumí chuť k jídlu. Nejspíš jsme konečně trefili správný mechanismus účinku, ale stále tam je riziko ztráty svalů, když hodně hubneme. Takže i u těchto léků musí pacienti cvičit.
Jste ve fázi testování nebo už si pro ně mohu jít do lékárny?
Náš hlavní výzkum spočívá ve vývoji anti-senescenčních léků (Léky, které cíleně ničí stárnoucí buňky, jež přispívají ke stárnutí a zánětům. Jejich cílem je prodloužit zdravé fungování organismu, oddálit nemoci stáří a zlepšit kvalitu života. Pozn. redakce)
Jsou to léky na zpomalení stárnutí, které umí i snižovat hmotnost. Teď jsme ve fázi, že to dobře funguje na myších, které takto „omlazujeme“. Když budeme mít štěstí, tak za deset let se to bude moci používat. Ale všechny světové farmaceutické firmy vyvíjejí léky, které fungují na podobném mechanismu přes střevní hormony, a kromě těch, které už máme v České republice, budou další do čtyř let. Budou dostupnější i cenově a my si budeme moci vybrat, jaký lék vyhovuje konkrétnímu člověku.
Doufám, že výzkum půjde zdárně a za deset let se nechám omladit jako vaše myšky. Snad to ještě stihnu.
Já to potřebuji pro sebe (smích). Takže mám velkou motivaci, aby se to podařilo.
