Půst je od 60. let 20. století uznáván jako strategie léčby obezity a jejích komorbidit, přičemž nedávné studie uvádí také jeho další přínosy. Přerušovaný půst (intermittent fasting – IF), životní styl, při kterém se střídají období jídla a půstu, je v posledních několika letech jedním z nejpopulárnějších způsobů redukce tělesné hmotnosti.
Tento typ stravování je spojován s různými výhodami, včetně lepší citlivosti na inzulín, zlepšení funkce mozku, snížení hmotnosti a pravděpodobně i prodloužení délky života. Předpokládá se, že je to důsledkem metabolického posunu, ke kterému dochází, když tělo začne během období půstu využívat jako primární zdroj energie tuk, což vede ke zlepšení metabolické účinnosti a procesů obnovy buněk.
Záleží ale na mnoha faktorech. „Tato forma stravování je stále populárnější, zejména v posledních letech. Důležité však je rozhodnout se pro správný typ IF, podle zdravotního stavu a případných omezení, věku, stylu práce a životního stylu celkově, sportu a mnoha dalších faktorů. Neméně důležité je naučit se naslouchat svému tělu a uvědomit si, že tato změna by měla být pokud možno trvalá nebo dlouhodobá,“ říká pro Elowee Jaroslava Hubková, nutriční poradkyně, která radí těm, kdo chtějí s IF začít.
Valerie, žena na prahu padesátky, se zcela skeptická na tuto cestu vydala, ovlivněna příběhy o proměnách zdraví, duševní čistoty a celkové pohody těch, kteří přerušovaný půst již vyzkoušeli.
Ani Řím nepostavili za den
Postní praxe IF se od „běžného“ půstu liší. Můžete zkusit každodenní šestnácti-, dvanácti- i desetihodinový půst. Nebo třeba střídavý půst 5:2 (pět dní v týdnu běžné zdravé stravování, dva dny v týdnu omezený kalorický příjem), či dokonce zařazení úplného půstu do vybraných „postních“ dní každý týden. Tyto postupy lze libovolně kombinovat vzájemně nebo s jinými dietními opatřeními.
„S IF jsem začala kolem 48. narozenin. Mělo to u mě souvislost s menopauzou, strašně jsem se bála, že přiberu,“ vypráví Valerie. „Výživa a načasování jídel pro mě začaly být nejdůležitější, chtěla jsem se ujistit, že každé stravovací okno bude nabité potravinami s vysokým obsahem živin, které podpoří měnící se potřeby mého těla.“
Disciplína půstu se přenesla i do dalších oblastí života a vnesla do něj pocit kontroly a síly. A bylo to pro mě fakt vlastně i vzrušující, strašně mě to motivovalo.
„Začátek půstu mi připadal jako vstup do nového světa. První dny byly spíš výzva, když se mé tělo přizpůsobovalo novému režimu. Hlad a chutě byly mými neustálými společníky. Několikrát jsem si myslela, že to už vzdám,“ pokračuje. „Změnila se i sociální skupina kolem mě. Když jsem se stýkala s kamarády nebo chodila na rodinné večeře a obědy, zprvu jsem se setkávala s opravdu divnými pohledy. Vítali mě s pozdviženým obočím a zahrnovali znepokojenými dotazy. Můj talíř byl často prázdný, ale mé odhodlání se tím víc plnilo. Trpělivé vysvětlování mých rozhodnutí a změna, kterou u mě viděli, tak jejich skepsi pomalu přetavily na zvědavost.“
IF podle věku
Je to tak. K popularitě stravování IF přispělo i to, že tento přístup ke zdraví lze přizpůsobit různým věkovým skupinám, z nichž každá má svá specifika.
Věk 30–40 let: Životní styl těchto lidí je velmi často náročný, takže flexibilní plány IF, jako je metoda 16:8 (každodenní šestnáctihodinový půst a osmihodinové okno, kdy je konzumována strava), jsou pro ně atraktivní. Důraz je kladen na regulaci hmotnosti, zlepšení metabolického zdraví a zvýšení hladiny energie. Jednotlivci jsou povzbuzováni k tomu, aby si svůj půst přizpůsobili svým osobním preferencím a požadavkům životního stylu a zajistili si tak rovnováhu mezi přínosy půstu a svými každodenními povinnostmi.
Věk 45–50 let: Osobám, které se blíží menopauze nebo jí procházejí, může půst přinést specifické výhody, například pomoc při regulaci hmotnosti během hormonálních změn, kterými je menopauza charakteristická. Zvláště přizpůsobivá může být metoda 16:8 nebo modifikovaný střídavý denní půst, které pomáhají řídit příjem kalorií bez drastických dietních omezení. Je však nezbytné přistupovat k IF opatrně, s ohledem na možnost, že IF může ovlivnit hormonální rovnováhu a hladinu stresu.
IF nemusí být vhodný pro každého – zejména pro osoby se zdravotními potížemi, jako je cukrovka. Pokud není správně řízen, může vést k nedostatku živin nebo k poruchám příjmu potravy.
Po padesátce: Pro ženy procházející menoupauzou a ženy po menopauze může být IF prospěšný s ohledem na snížení rizika chronických onemocnění a zlepšení metabolického zdraví. Modifikované střídavé hladovění a dieta 5:2 slibně napomáhají snižování hmotnosti a zlepšování kardiovaskulárních ukazatelů. Přesto nelze nezdůraznit význam nutriční přiměřenosti, zejména proto, že starší dospělí mohou být vystaveni zvýšenému riziku nedostatku živin. Je nezbytné zajistit stravu bohatou na živiny, případně doplněnou o vitaminy a minerální látky. „Vzhledem k tomu, že IF může ovlivnit hladinu hormonů včetně těch, které souvisejí s příznaky menopauzy, jako jsou návaly horka, měly by ženy po padesátce začít s IF pod lékařským dohledem, aby tento přístup přizpůsobily svým zdravotním potřebám a vyhnuly se nežádoucím účinkům,“ dodává Jaroslava Hubková, která má nejvíce klientek právě v tomto věku.
Žádná dieta není bez rizika
Jak říká Valerie, změny byly sice nenápadné, ale hluboké. Úspěch zpočátku měřila podle hodnoty, kterou ukazovala váha, ale postupně ocenila také příliv energie a nově objevené uznání skutečné hodnoty jídla.
„Jídlo se pro mě stalo okamžikem vděčnosti, každé sousto jsem si vychutnávala, každou chuť jsem oslavovala. Disciplína půstu se přenesla i do dalších oblastí života a vnesla do něj pocit kontroly a síly. A bylo to pro mě fakt vlastně i vzrušující, strašně mě to motivovalo. Když se nad touto svou cestou zamyslím teď, vidím, že přerušovaný půst není jen volbou stravy, ale transformativní zkušeností, která přetváří vztah k jídlu, sobě samému i okolí. Je to cesta, která vyžaduje odhodlání, přizpůsobivost a špetku humoru, abyste zvládli návaly hladu, společenské večeře a nevyhnutelné dotazy zvědavých přihlížejících.“
Kalorická restrikce snižuje celkový denní příjem kalorií, zatímco ketogenní dieta se zaměřuje na režim s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů s cílem navodit ketózu, což je stav podobný půstu.
I když mnozí odborníci obecně považují IF za slibný přístup pro určité jedince, zdůrazňují význam individualizace a opatrnosti. Obhajují vyvážený přístup, který zohledňuje zdravotní stav, cíle a životní styl jednotlivce, aby byl půst prospěšný a udržitelný.
I přes své výhody není IF bez rizika. Nemusí být vhodný pro každého – zejména pro osoby se zdravotními potížemi, jako je cukrovka. Pokud není správně řízen, může vést k nedostatku živin nebo k poruchám příjmu potravy.
Sečteno a podtrženo
Vědecká komunita věnuje dietní strategii přerušovaného půstu značnou pozornost kvůli jeho potenciálnímu přínosu pro obezitu, cukrovku 2. typu, a dokonce i neurologická onemocnění, jako je roztroušená skleróza. Ačkoli jsou doposud získané údaje o účincích na roztroušenou sklerózu omezené, předběžné výsledky naznačují, že IF by mohla být pro tyto pacienty bezpečnou a proveditelnou cestou.
Studie prokázaly, že IF může vést ke snížení hmotnosti, zlepšení lipidového profilu, úpravě rozložení břišního tuku a lepší kontrole glykémie právě u osob s obezitou a cukrovkou 2. typu.
Bez ohledu na věk není IF univerzálním řešením. Před zahájením IF je vhodné poradit se s odborníkem či lékařem, abyste zjistili, že váš vybraný model je v souladu se zdravotními cíli a anamnézou, zejména u osob s chronickým onemocněním nebo u osob užívajících léky, které mohou být ovlivněny změnami ve stravování a načasování jídel.
K dalším dietním přístupům srovnatelným s IF patří omezení příjmu kalorií a ketogenní dieta, která se rovněž zaměřuje na změnu energetického metabolismu v těle, ale prostřednictvím jiných mechanismů. Kalorická restrikce snižuje celkový denní příjem kalorií, zatímco ketogenní dieta se zaměřuje na režim s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů s cílem navodit ketózu, což je stav podobný půstu.
Související…
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
