fbpx

Blíží se šetrná léčba rakoviny? Vědci učí imunitní buňky proniknout do nádorů 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Vědci z Minnesoty zkoumají, jak mohou upravené imunitní buňky podpořit obranyschopnost pacienta v boji s nádory. V imunoterapii jsou klíčové T-buňky, které ale do nádorů těžko pronikají. Odborníci se je to nyní snaží naučit

Zveřejněno: 19. 6. 2021

Průkopnická studie, vedená specialisty na technologie a medicínu z University of Minnesota Twin Cities a publikovaná ve vědeckém časopise Nature Communications, ukazuje, jak upravené imunitní buňky používané v léčbě rakoviny mohou překonat fyzické bariéry a umožnit pacientovi bojovat s nádory prostřednictvím vlastního imunitního systému. Výzkum by v budoucnu mohl zvýšit vyhlídky na úspěšnou léčbu rakoviny pro miliony lidí po celém světě.

Rakovina se dnes většinou léčí chemoterapií, kdy jsou do těla vpravovány chemikálie, jejichž cílem je zahubit nádor, nebo ozařováním, které má stejný účel – zničit rakovinné bujení. Imunoterapie, kterou se zabývali i vědci z Minnesoty, funguje jinak, šetrněji a přirozeněji. Rakovinu léčí tak, že se snaží k boji s ní zmobilizovat přímo imunitu pacienta. V tom hrají klíčovou roli takzvané T-buňky, což je typ bílých krvinek, které se chovají v podstatě jako vojáci. Jejich úkolem je najít a zničit buňky, které vnímají jako vetřelce.

Nádor jako překážková dráha

U některých typů rakoviny (krve, orgánů) je imunoterapie úspěšná, určité nádory ale útokům T-buněk stále odolávají, a léčba je proto obtížnější. „Nádor je něco jako překážková dráha, kterou T-buňka špatně prochází,“ vysvětluje pro Science Daily hlavní autor studie a docent technické biomedicíny z fakulty Vědy a technologií na University of Minnesota Paulo Provenzano. „Tyto T-buňky se do nádorů sice dostanou, ale špatně se v nich pohybují. Dříve než se dopraví tam, kam potřebují, tak jim dojde palivo a vyčerpají se.“

Takto upravené buňky se potom nádorem pohybovaly až dvakrát rychleji bez ohledu na to, jaké překážky jim stály v cestě.

A právě tento problém se Provenzano se svým týmem snaží vyřešit. Jedná se o první studii svého druhu, kdy vědci pracují na vývoji kritérií pro mechanickou optimalizaci T-buněk, která by je posílila, usnadnila jim tak cestu k nádoru a pohyb v něm. Tím, co buňkám ztěžuje volný pohyb uprostřed nádoru, je jeho vláknitá struktura a ztuhlost, která buňky zpomalí až dvojnásobně (asi jako když běžíte po trávě a potom se přesunete do hlubokého písku).

„Každá překážková dráha v nádoru je mírně odlišná, ale existují určité podobnosti,“ říká Provenzano. Právě tyto podobnosti se svým týmem využil. Díky nim vědci identifikovali některé strukturní a signalizační prvky, v nichž buňky vyladili tak, aby proti rakovině bojovaly účinněji. „Takto upravené buňky se potom nádorem pohybovaly až dvakrát rychleji bez ohledu na to, jaké překážky jim stály v cestě,“ informuje.

Jak upravit gen

K zefektivnění práce T-buněk použil Provenzanův tým pokročilé technologie úpravy genů (nazývané také úpravy genomu) ke změně jejich DNA tak, aby lépe překonaly bariéru nádoru. Konečným cílem je zpomalit bujení buněk rakovinných a zrychlit práci vytvořených buněk imunitních. Vědci pracují na vývoji buněk, které dokážou efektivně překonávat různé druhy překážek, jež jim brání v přístupu k rakovinným buňkám.

Dalším krokem je podle Provenzana pokračovat ve studiu mechanických vlastností buněk. „Chceme lépe pochopit, jak spolu imunitní a rakovinné buňky interagují,“ říká s tím, že počáteční vývoj byl zaměřen výlučně na rakovinu slinivky, nyní se však zdá, že vyvíjené techniky se budou moci využít i u jiných typů rakoviny. „Použití přístupu buněčného inženýrství v boji proti rakovině je relativně nové pole, umožňující individuální přístup s aplikacemi pro širokou škálu rakovin,“ uzavírá Provenzano s tím, že se v podstatě jedná o výzkum schopností lidského těla bojovat s rakovinou vlastními prostředky. To by v budoucnu mohlo mít na léčbu rakoviny významný pozitivní dopad.

Související…

S jejími buňkami pracují i 70 let po smrti v každé laboratoři. Kdo je Henrietta Lacksová?
Eva Doležalová

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...