fbpx

Příběh ženy, která darovala vědě důležité buňky, aniž by o tom věděla, ukazuje velký pokrok medicíny, ale i "etický genetický" problém

Zveřejněno: 29. 10. 2020

Letos by se Henrietta Lacksová dožila sta let. Pro většinu lidí neznámá, ale mezi vědci pokládaná za matku moderní medicíny. Nejde přitom o lékařku. Unikátní nesmrtelné buňky jejího těla jsou dodnes používány pro pokusy na celém světě. Henrietta ani její rodina ovšem k odběru tkáně nedali svolení. Její příběh tedy vedl také k přepsání pravidel etiky v medicíně a má hodně co říct i k dnešku, kdy v medicíně začíná nová éra genových terapií.

Henrietta je v únoru 1951, tedy v necelých jednatřiceti letech, dopravena do Hopkinsonovy nemocnice v Baltimoru, protože po porodu pátého dítěte stále krvácí. Doktor zjišťuje, že má rakovinu děložního čípku, a nechá ji podepsat povolení k léčbě. Nikdo jí nevysvětlí, co budou lékaři dělat, že odejmou část její rakovinné tkáně pro další experimentování. A nikoho by nenapadlo, že Henrietta, černoška se základním vzděláním, bude jednou považovaná za matku moderní medicíny.

Henrietta nepřežila, HeLa ano

V 50. letech 20. století byl docela problém pracovat s tkáňovými kulturami. Jedním z průkopníků byl doktor George Gey, který dokázal buňky ve své laboratoři kultivovat. Aniž by Lackosové či příbuzným cokoli sdělil, odebral buňky rakovinného bujení z děložního čípku. Byla to výhra. Ukázalo se, že buňky, pojmenované po Henriettě HeLa, mají mimořádnou schopnost přežít. Normální buňky totiž přijdou při každém dělení o kousek DNA, až se nakonec dělit nemohou a zanikají. DNA HeLa buněk se po dělení nezkracuje, a tak jsou v podstatě nesmrtelné.

Existuje dokonce více než 17 tisíc patentů, které byly zapsány v souvislosti s HeLa buňkami.

S rakovinou děložního čípku Henrietta bojovala neúspěšně, v nemocnici v Baltimore zemřela v říjnu 1951. Ale její buňky jsou používány ve výzkumu dodnes. Jsou nesmírně důležité pro studium nemocí, a to třeba i nemoci covid-19. Používají se při vývoji vakcín, ale i při technologii in vitro fertilizace, tedy při asistované reprodukci. Její buňky jsou tedy zároveň základem mnohamiliardového průmyslu. Existuje dokonce více než 17 tisíc patentů, které byly zapsány v souvislosti s HeLa buňkami.

Čí že ty buňky jsou?

Tady by mohl příběh končit, kdyby se tak trochu nepozapomnělo, od koho ony buňky HeLa vlastně pochází. Až 20 let po Henriettině smrti, tedy v roce 1971, vyšel článek ve vědeckém časopise, který informoval o studii, v níž byl původ buněk přezkoumán. V něm bylo uvedeno, že dárcem byla právě Henrietta. Její rodina se to ovšem dozvěděla o další dva roky později. V roce 1973 vědci z John Hopkins požádali její děti o vzorky krve, aby se dozvěděli o buňkách HeLa více podrobností. Pro její děti to byl šok. Dvacet let mrtvá matka se stala nesmrtelnou v buněčné linii HeLa. Rodina také odhalila, že výtěžek z prodeje buněk je astronomický, zatímco oni si nemohli dovolit ani slušnou lékařskou péči a Henrietta ležela v neoznačeném hrobě. To se ale mělo změnit.

Hopkinsonova nemocnice se začala podílet na uznání Henrietty Lacksové jako "dárkyně" (i když ne zrovna dobrovolné) genetického štěpu. V areálu budovy jsou každoročně pořádány výstavy a debaty o Henriettě, ale i diskuze o informovaném souhlasu a lékařské etice. V roce 2010 byla založena nadace The Henrietta Lacks Foundation, která pomáhá těm, kteří se podíleli na výzkumu, ale nemají za to žádnou kompenzaci. S tím, jak je případ stále známější, se zvyšuje také počet dárců do nadace The Henrietta Lacks Foundation. Mnoho prestižních vědeckých institucí a laboratoří daruje peníze a uznávají, že to, co se stalo, bylo neetické.

Důvěrná informace

Ani tady však příběh nekončí. V roce 2013 zveřejnila Evropská laboratoř molekulární biologie v Heidelbergu kompletní genom HeLa buňek, což samozřejmě odhaluje i genetickou informaci Henriettiných potomků. Rodina opět o ničem nevěděla. To už ale mohli Henriettini potomci i věděcká obec zasáhnout. Nakonec byl dosažen kompromis. Byla zřízena komise, která uděluje povolení o přístupu k informacím o HeLa genomu.

V případě publikace genomu buněk HeLa bez souhlasu Henriettiných potomků byla porušena otázka soukromí.

„Vědecká komunita je stále arogantní a ignoruje přání lidí“, říká David Kroll, farmakolog a americký popularizátor vědy. „V případě publikace genomu buněk HeLa bez souhlasu Henriettiných potomků byla porušena otázka soukromí. Mapovat lidský genom je stále jednodušší a levnější. Je proto třeba si uvědomit, že genom obsahuje důvěrné informace a nikdo by se k těmto informacím neměl dostat,“ dodává Kroll.

Případ Henrietty Lacksové tedy není jen o ukradené tkáni a nesmrtelných buňkách, ale také o etice v medicíně. I díky velké publicitě tohoto příběhu má dnes většina zemí pravidla a zákony, které se týkají nakládání s informovaným souhlasem a soukromí pacientů. Jinými slovy: V dnešním demokratickém světě bychom se už neměli bát, že bychom po jednoduchém operačním zákroku zjistili, že se náš biologický materiál používá někde jinde, třeba ke klonování.

Související…

Máte chudé příbuzné? Proč chudoba zanechává stopy na našich genechJulian Savulescu: V roce 2050 nechají rodiče upravit plod, aby jejich dítě nebylo asociálníŽádné miliony. Za genovou terapii zaplatíte, jen když se povede

foto: NewScientist, MedSci/Alamy, zdroj: NewScientist

Tipy redakce

Severní magnetický pól se pohybuje čím dál rychleji. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se pohybuje čím dál rychleji. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....