fbpx

Meditace je dnes často doporučována jako prostředek, který dokáže vyřešit téměř všechno. Zbaví vás stresu i úzkosti, probudí kreativitu, zvýší produktivitu... Jenže rostoucí počet výzkumů ukazuje, že meditování každému svědčit nemusí. U některých lidí může dokonce vyvolat deprese

Zveřejněno: 28. 6. 2021

David Robson, autor knihy The Intelligence Trap: Why Smart People Do Dumb Things (něco jako Past inteligence: Proč chytří lidé dělají hloupé věc) se na stránkách britské veřejnoprávní stanice BBC svěřuje se svými negativními zkušenostmi s meditací. Protože dlouho trpěl vracejícími se atakami úzkosti, rozhodl se, že pro jejich potlačení vyzkouší meditaci. Začalo to dobře. Když obrátil pozornost na dech nebo na vlastní tělo, mysl se zklidnila a on získal novou energii. Pak se ale začalo stávat, že meditaci ukončil v mnohem horším stavu, než ve kterém ji začal. „Místo abych se uvolnil, tak mi prudce stoupl tep, mou mysl zaplavily nepříjemné vzpomínky a pocity neúspěchu a beznaděje,“ píše Robson na BBC.

Rostoucí počet různých studií naznačuje, že Robson v tomto "meditačním ohledu" rozhodně není jediný. Podle jedné zažilo nežádoucí záchvaty paniky, deprese nebo pocitů odcizení od vlastního života až 25 % pravidelně meditujících. A že se jedná o vážný problém potvrzuje i skutečnost, že jedna z výzkumnic Willoughby Brittonová, asistentka profesora v oboru psychiatrie a lidského chování na Brown University, dokonce založila neziskovou organizaci Cheetah House, která poskytuje podporu meditujícím v nouzi. Podle jejích slov organizaci v minulém roce kontaktovalo více než 20 tisíc lidí.

Lepší vnímavost i sebeovládání

Jak se ale může stát, že něco, co je zjevně pro mnoho lidí velmi prospěšné, může jiné doslova mučit? Vědci nabízejí hned několik možných důvodů. Především je nutné si uvědomit, že pod termínem meditace se skrývá mnoho různých technik, z nichž každá na člověka působí specifickým způsobem. Nejznámější z nich jsou dvě – zaměření koncentrace na dech a na dráhu, kterou dech v těle vykonává, a skenování těla, kdy pozorností projíždíte celé tělo od pat až po hlavu a všímáte si všech fyzických vjemů, které se objeví.

Situace může dojít tak daleko, že vás vykolejí v podstatě každá nepatrná změna, což může způsobit záchvaty paniky.

Tyto druhy praktik slouží k uzemnění v přítomném okamžiku a jejich účinky lze vidět na skenech oblasti mozku, která se podílí na tělesném vnímání a emocích. Díky tomu umožňuje tento typ meditace zůstat v kontaktu s vlastními pocity, což je důležité pro dobré rozhodování. Mnoho meditačních postupů také podporuje obecnější pozorování vědomí, při němž se cvičíte v umění sledování myšlenek a pocitů bez toho, že byste je soudili nebo na ně reagovali. To může v každodenním životě zvýšit schopnost regulovat emoce, takže nebudete třeba tak náchylní k výbuchům hněvu.

Jako když dáte hlasitost na maximum

Tyto změny by se v ideálním případě měly vzájemně doplňovat a vést k větší pohodě. To je však možné pouze tehdy, není-li překročena určitá zdravá mez. Pokud se tak stane, může se meditace v podstatě obrátit proti meditujícímu, který potom místo toho, aby zažíval úlevu, trpí. Brittonová to vysvětluje na příkladu skenování těla, který přirovnává k přidání hlasitosti třeba na rádiu nebo televizi – všechny emoce budou intenzivnější, což není snadné snést. Situace může dojít tak daleko, že vás vykolejí v podstatě každá nepatrná změna, což může způsobit záchvaty paniky (podle portugalské studie s tím má zkušenost 14 % meditujících).

Jiní meditující ale mohou mít opačný problém. Studie ukázaly, že meditace může zvýšit aktivitu v částech mozku, kde je regulován limbický systém a kde dochází ke zpracovávání emocí. Ve správném množství může kontrola nad těmito oblastmi zlepšit všímavost vůči tomu, jak se cítíme, a zvýšit odolnost vůči negativním i pozitivním emocím – nebudeme jim podléhat. Když ale dojde k překročení oné zdravé meze, může dokonce dojít k otupení emocí, takže lidé nejsou schopni cítit radost nebo štěstí. V extrémních případech to může vést právě ke znepokojivému pocitu odtržení od vlastního života (podle portugalské studie to zažilo 8 % meditujících). „Spousta lidí nám už telefonovala s tím, že nic necítí, ani lásku ke své rodině. A nevědí, co mají dělat,“ potvrzuje Brittonová.

Dopad na nespavost

Kromě těchto extrémních vedlejších účinků Brittonová poukazuje také na skutečnost, že přehnaná meditace může narušit spánek. Mezi lidmi, kteří absolvovali osmitýdenní meditační kurz, měli ti, kteří meditovali více než 30 minut denně a pět dní v týdnu, tendence k horší kvalitě spánku než ti, kteří meditací strávili méně času.

Standardní radou po osmitýdenním kurzu je pokračovat v meditaci každý den po zbytek života. Co se stane potom? To vědci zatím s určitostí nevědí.

„Meditace může zvýšit pozornost a bdělost podobně jako káva nebo kokain,“ vysvětluje Brittonová. A pokud je jí příliš, může vést k úzkosti, panice a nespavosti. Podle Juliety Galanteové z University of Cambridge, která nedávno provedla metaanalýzu hodnotící dosavadní studie zkoumající nežádoucí účinky meditace, ale pořád platí, že mnoha lidem meditování prospívá. Obavy má však ze skutečnosti, že většina studií zkoumala meditující v relativně krátkém časovém období, zatímco některé z nežádoucích účinků se mohou dostavit až mnohem později.

Standardní radou po osmitýdenním kurzu je pokračovat v meditaci každý den po zbytek života. Co se stane potom? To vědci zatím s určitostí nevědí, Galanteová ale vidí velký přínos v tom, že se již odborníci touto oblastí zabývají a budou v tom pokračovat.

Když to nefunguje

Co tedy dělat, když meditace nefunguje podle očekávání? Galanteové metaanalýza ukázala, že stejně dobře může na duševní zdraví působit i jakékoliv fyzické cvičení. Pro ty, kteří mají rádi myšlenkové rozjímání, by pak mohlo být vhodné vyzkoušet více meditačních technik a nezaměřovat se pouze na dvě zmíněné (koncentrace na dech, skenování těla). Prospěšná může být v tomto směru například koncentrace na objekt venku, mimo naše tělo – třeba na plamen svíčky, na květinu nebo i pasáž z básně.

To může být účinnější pro rozpuštění ochromujících pocitů úzkosti nebo pocitu odtržení od vlastního života. Roste také zájem o techniky, které povzbuzují k přemýšlení o pocitech druhých a pěstování soucitu, který je lékem na pocity osamělosti. Brittonová se domnívá, že na kurzech meditace by měly být představovány všechny tyto možné meditační strategie, což dává meditujícím svobodu a neuzavírá je to předem do vlastního světa, který může být v určitých situacích tísnivý.

Související…

Meditovat potřebují především ti, kterým to nejde, říká autorka meditační hry
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...