Co mají společného lidé, kteří stárnou do krásy?

Pokud patříte mezi šťastlivce, stárnutí se nevyhnete. Přijde vám tahle věta zvláštní? Tak se zamyslete. Alternativou nestárnutí je předčasná smrt, takže ano, staří lidé jsou šťastlivci. Když se na to podíváte touto perspektivou, pochopíte, jak jsou současné debaty o anti-aging metodách zcela mimo.

Vitalita jako klíč ke spokojenému stáří

Bez ohledu na to, jak moc se budete snažit vypadat mladistvě, stáří vás dostihne – a stejně tak smrt. Možná je pro vás těžké se s tím smířit. Vyšší věk ale nemusí být strašák, protože to není to, na čem záleží. Ve skutečnosti je nejdůležitější vitalita.

„Vitalita je energie angažovanosti, vděčnosti a živosti. Je to sladká směs potěšení, účelu a smyslu. Bez šťavnatého, svěžího potěšení jsou naše životy vyprahlé a suché. Bez pocitu přínosu a smyslu se náš život zdá být plochý a neukotvený. Bez smysluplnosti může být prázdný a náchylný k beznaději a zoufalství. Když jsme plni potěšení, naplněni svým úsilím a přínosem a nasyceni každodenním životním smyslem, zažíváme pulzující, vnímavou citlivost: jakousi kondici duše,“ říká psycholožka a astroložka Jennifer Freedová.

Místo toho, abychom na ostatních obdivovali, jak mladě vypadají, bychom se proto měli spíše zaměřit na to, jak živě působí. Mají světlo v očích? Slzy jim tečou od smutku i od smíchu? Jsou ochotni pomáhat bez ohledu na výsledek, uznání nebo lajky?

Podle ní tvoří naše kůže, tělo a vlasy jakýsi kalich, který obývá naše duše. Péči o tento kalich považuje za základ pro uchování a podporu vitality. „Možnost starat se o kalich, který jsme pro tento život dostali, jeho leštění a vyživování je trvalá výzva a výsada,“ říká.

Co znamená stárnout do krásy?

Někteří využívají svůj čas a prostředky na výživné látky, kosmetiku, doplňky stravy a zkrášlovací procedury, což je v pořádku, pokud neztrácí ze zřetele i širší souvislosti spojené se stárnutím. Existují ale i lidé, kteří sice vypadají dokonale a za svůj vzhled sklízí nespočet komplimentů, zároveň si ale neustále stěžují, cítí se ztraceně, bezvýznamně, nenaplněně, nebo dokonce v depresi. Při své péči o vzhled totiž zanedbali svoji vitalitu. Ve výsledku to nejsou lidé, o kterých byste si řekli, že stárnou do krásy.

Podle Freedové lidé, kteří skutečně umí stárnout, mají dobrou kondici duše a spojuje je několik společných vlastností:

Hledají příležitosti, kde mohou něco změnit, a jdou za svým cílem.
Naslouchají a od druhých se učí.
Jsou velkorysí a otevření.
Umí se intenzivně smát i plakat.
Jsou duchovně založení.
Nevadí jim být nepopulární, když to znamená autenticitu.

Místo toho, abychom na ostatních obdivovali, jak mladě vypadají, bychom se proto měli spíše zaměřit na to, jak živě působí. Mají světlo v očích? Slzy jim tečou od smutku i od smíchu? Jsou ochotni pomáhat bez ohledu na výsledek, uznání nebo lajky?

Carpe diem

„Nezapomínejte, že jsme tu jen na nekonečně krátkou dobu. Představte si, že každý den meditujete o tom, že je to možná váš poslední den naživu, a nechte se tímto vědomím vést k tomu, abyste tento den milovali a prožili ho naplno,“ radí Freedová.

Osvoboďte se od utlačujících představ o stárnutí, které považují stáří jako neživotaschopné a nevítané období. Vnímejte ho jako období moudrosti a vítanou poctu. Změňte debaty týkající se boje proti stárnutí a mluvte o vitalitě. Stářím život nekončí, není to chyba nebo selhání, ale výzva k naplněnějšímu životu.