S přibývajícími lety přirozeně ubývá svalů i síly, kterou dávají. Lidé jsou křehčí, riziko pádu, zlomeniny či zranění stoupá. Sarkopenie neboli ztráta svalové hmoty související se stárnutím také zvyšuje celkovou únavu a podepisuje se na ztrátě soběstačnosti. Výzkumníci se ale ve studii z roku 2024, jejíž výsledky se objevily v časopise PLOS one, zabývali přesnějším ukazatelem věku, než za který doposud sarkopenie platila. Podle nich je zásadní, jak dlouho vydržíte stát na jedné noze.
Za dekádu o dvě sekundy méně
Studie se zúčastnilo 40 zdravých a samostatně fungujících dospělých nad 50 let, polovina byla mladší 65 let a polovina starší 65 let. Kromě rovnováhy měřili vědci u účastníků ještě sílu úchopu, kolen a chůze.
Ti, kteří nedokázali stát na jedné noze po dobu 10 sekund, čelili v příštích sedmi letech až o 84 % vyššímu riziku úmrtí.
Nejvíc o věku přitom nevypovídala síla ani rychlost, ale schopnost udržet rovnováhu. Respondenti stáli na deskách měřících rovnováhu ve čtyřech různých scénářích: na obou nohách s otevřenýma a posléze zavřenýma očima a potom na dominantní a nedominantní noze, v obou případech s očima otevřenýma.
Autoři studie zjistili, že doba, po kterou dokážete na dominantní nebo nedominantní noze stát (dominantní noha je obratnější pro pohybové úkoly; obvykle jde o tu, na které se otáčíte a obvykle souvisí s dominantní rukou – existuje ale i zkřížená lateralita, tedy například pravák s dominantní levou nohou), se s věkem významně snižuje. Na nedominantní noze se o 2,2 sekundy zkracuje za dekádu, na dominantní noze o 1,7 sekundy. A nezávisí to na pohlaví.
Signál, který se nedá obejít
Kromě svalové síly totiž rovnováha vyžaduje i aktivitu a funkčnost zraku, vestibulárního systému (senzorický systém ve vnitřním uchu, který pomáhá udržovat rovnováhu) a somatosenzorického systému (část nervového systému, umožňující lidem vnímat pocity z těla, jako jsou dotek, tlak, bolest, teplota či pohyb).
Změny v rovnováze jsou pozoruhodné v tom, že pokud se rovnováha zhorší, riziko pádu se zvyšuje, ať už jste v pohybu, nebo ne. Pády představují vážné zdravotní riziko s vážnými následky: U dospělých nad 65 let bývají hlavní příčinou zranění a u většiny z nich vznikají jako důsledek ztráty rovnováhy.
Reklama
V podstatě se stejnými závěry přišli v roce 2022 také autoři studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v magazínu British Journal of Sports Medicine. Také oni spojovali schopnost rovnováhy s delším životem: Konkrétně zjistili, že ti, kteří nedokázali stát na jedné noze po dobu 10 sekund, čelili v příštích sedmi letech až o 84 % vyššímu riziku úmrtí.
Stačí minuta denně
Dobrá zpráva je, že na zlepšování rovnováhy se dá dobře pracovat. Třeba stáním na jedné noze můžete trénovat koordinaci svalových i vestibulárních reakcí pro udržení rovnováhy. Dokážete-li na jedné noze stát 30 vteřin, jste na tom dobře.
Cvičit byste měli denně – opakování je matka moudrosti a opakováním se schopnost balancovat udržuje. Jakmile cvičit přestanete, začnete tuto schopnost postupně zase ztrácet. A to je zbytečná škoda. Protože ke stoji na jedné noze nepotřebujete v podstatě nic, jen minutu denně pro obě nohy.
