Jednou ráno se probudíte a na kloubech prstů nebo na loktech objevíte podivné, nažloutlé bulky. Nejsou to pupínky z nezdravého jídla, nejsou to ani modřiny z posilovny. Je to váš vlastní cholesterol, který se doslova snaží protlačit ven z těla, protože v krvi už pro něj není místo. Tento medicínský horor není námětem pro nový seriál z nemocničního prostředí, ale reálným důsledkem jednoho z nejagresivnějších výživových trendů současnosti, carnivore diety.
V bublině českých biohackerů, „alfa samců“ a hledačů absolutní výkonnosti se o carnivore dietě mluví jako o svatém grálu. Slibuje konec nadýmání, čistou hlavu, testosteron v nebesích a tělo vytesané z mramoru. Jenže zatímco influenceři na sociálních sítích sázejí fotky krvavých steaků a vysmívají se brokolici, v ordinacích kardiologů začíná přituhovat, což velmi hezky popisuje článek na portále Institut moderní výživy.
Marek chtěl žít nejlépe, jak si uměl představit
Marek je typický pětatřicátník z IT sektoru. Miluje efektivitu, nerad ztrácí čas a věří, že věda mu pomůže přechytračit evoluci. Když před rokem narazil na videa propagující stravu složenou výhradně z masa, vajec a másla, dávalo mu to smysl. Žádné sacharidy, žádné záněty z obilovin, jen čistá energie lovce.
A první tři měsíce se skutečně cítil jako bůh. Zhubl osm kilogramů, v benchpressu si přidal deset kilo a jeho libido vystřelilo nahoru. Jenže pak přišla krevní zkouška a s ní i první žluté skvrny na kůži.
Problém carnivore diety ale není jen v tom, co jíte, ale i v tom, co nejíte.
Doktorka prý za svou kariéru viděla ledacos, ale Markovy hodnoty jí vyrazily dech. Jeho LDL cholesterol, tedy ten „zlý“, který ucpává cévy, nebyl jen zvýšený. Byl v hodnotách, které se obvykle vyskytují u lidí se vzácnou genetickou vadou, kteří bez léků umírají ve třiceti na infarkt. Markovo tělo, vystavené extrémnímu přísunu nasycených tuků bez jakékoli vlákniny, prostě přestalo stíhat.
Tuk teče z těla ven
To, co se u Marka začalo objevovat na rukou, se odborně nazývá xantomy. Jsou to depozity cholesterolu, které se ukládají v kůži a šlachách. V extrémních případech mohou tyto útvary skutečně začít vylučovat bělavou nebo nažloutlou hmotu, připomínající tuk. Je to vizuální důkaz toho, že vnitřní systém potrubí, tedy naše cévy, je kriticky přeplněn.
Marek nebyl líný ani hloupý. Byl jen obětí marketingového narativu, který tvrdí, že cholesterol je mýtus vymyšlený farmaceutickými firmami. Tato nebezpečná dezinformace se v komunitě „masožravců“ šíří jako lavina. Argumentují tím, že dokud jsou zánětlivé markery v pořádku, vysoký cholesterol nevadí.
Jenže klinická data mluví jasně. Dlouhodobé vystavení extrémně vysokým hladinám LDL cholesterolu je přímo spojeno s rozvojem aterosklerózy, ať už věříte v pravěkého lovce, nebo ne.
Trend carnivore diety je jen dalším kyvadlem, které se po desetiletích démonizace tuků vychýlilo do druhého, stejně nebezpečného extrému.
Lékařka Markovi dle jeho slov vysvětlila, že každý z nás hraje jinou genetickou loterii. Existuje skupina lidí, kterým se anglicky říká Lean Mass Hyper-Responders, česky by se dalo přeložit štíhlí lidé s extrémní reakcí (na jídlo). Jsou to štíhlí, fit lidé, jejichž tělo na nízkosacharidovou a vysokotučnou dietu reaguje naprosto šíleným vystřelením cholesterolu. Pro ně je masožravá dieta v podstatě asistovanou sebevraždou. Marek patří mezi ně a jeho játra nedokážou zpracovat ten nával živočišných tuků a krev se mu pomalu mění v hustý kal.
Pozor na to, co NEjíte
Problém carnivore diety ale není jen v tom, co jíte, ale i v tom, co nejíte. Absencí vlákniny, která v české stravě už i tak tragicky chybí, se zbavujete jediného přirozeného „kartáče“, který pomáhá cholesterol z těla vylučovat.
Střevní mikrobiom, tedy ekosystém v našich útrobách, na čistě masité stravě v podstatě hladoví a umírá. Bakterie, které produkují protizánětlivé látky, potřebují k životu fermentovatelnou vlákninu z rostlin. Bez ní se prostředí ve střevech mění v pustinu.
Zpátky na stromy. Nebo z nich?
Marek se nakonec rozhodl pro návrat k rozumu, i když to pro něj znamenalo přiznat si chybu před komunitou, která ho v jeho masožravé cestě podporovala.
Cesta zpět nebyla jednoduchá. Léky na snížení cholesterolu musel brát několik měsíců, než se bulky na rukou začaly zmenšovat. Dnes už si dá ke steaku velkou porci pečené zeleniny a místo másla do kávy si raději dopřeje ovesné vločky. Jeho krevní obraz se pomalu vrací do normálu, ale strach, že si nenávratně poškodil srdeční tepny, v něm zůstal.
Reklama
Zkušenosti však potvrzují, že Marek není ojedinělý případ. S rostoucí popularitou keto a carnivore diet přibývá pacientů, kteří přicházejí sice s „vylepšeným“ tělem zvenku, ale zdevastovaným zevnitř. Je to sisyfovská práce vysvětlovat někomu, kdo se cítí plný energie, že jeho cévy jsou právě teď dálnicí k předčasnému skonu.
Pocit energie je totiž často dán jen zvýšenou hladinou adrenalinu a kortizolu, kterou tělo produkuje ve stavu mírného hladovění nebo metabolického stresu.
Klíčem je vyváženost
Pokud vás láká představa, že vyřešíte všechny své zdravotní trable tím, že budete jíst jen to, co mělo kdysi tep, buďte velmi opatrní. Lidské tělo je neuvěřitelně přizpůsobivé, ale evoluce nás nevybavila na to, abychom fungovali jako čistě masožravé šelmy. Jsme všežravci a naše biologie potřebuje pestrost, barvy a především rovnováhu.
Trend carnivore diety je jen dalším kyvadlem, které se po desetiletích démonizace tuků vychýlilo do druhého, stejně nebezpečného extrému. Zatímco dříve jsme se báli každého vajíčka, dnes někteří věří, že bůček je lék na všechno. Pravda je však nudně šedá a leží uprostřed. Kvalitní maso do jídelníčku patří, ale pokud vám z něj začnou otékat klouby žlutým tukem, je načase odložit nůž na steaky a vzít do ruky jablko. Zdraví totiž není sprint k dokonalému břichu, ale vytrvalostní běh k funkčnímu srdci. A Marek už ví, že na téhle trati se sázka na jednu kartu, respektive na jeden kus flákoty, prostě nevyplácí.
