Není tomu tak dávno, snad pár let, co veganství (nekonzumace potravin živočišného původu) hrozilo stát se novou normou. V regálech samoobsluh se začaly objevovat řady trendy potravin, řetězce rychlého občerstvení se mohly přetrhnout, čí menu v rámci společenské zodpovědnosti zezelená dříve a více, a avokádový toust se stal symbolem jedné fáze hipsterské éry. „Víš, jak poznáš vegana? Řekne ti to,“ říkal dobový vtip, který dnes už zní podobně anachronicky jako vtipy o blondýnkách.
Firmy, které si na potravinách bez živočišného původu postavily byznys, se topí v dluzích. Zeleninové burgery potichu zmizely z nabídky (na rozdíl od pompézního uvádění na trh). A v hipsterských bistrech je dnes hitem etnická kuchyně na všechny způsoby, včetně například bůčku (samozřejmě s pak choi salátem). Množství vyhledávání výrazu „vegan“ na Googlu od roku 2010 stabilně rostlo, vyvrcholilo v roce 2020 a od té doby jenom klesá.
Výrazné osobnosti, které kdysi veganství propagovaly buď jako zdravý životní styl, nebo výraz zodpovědnosti k planetě, se dnes vracejí k jezení masa. Miley Cyrus zjistila, že její mozek při konzumaci čistě veganské stravy „nefungoval správně“, Zac Efron měl prý zase problémy s trávením množství zeleniny, kterou jedl. Anne Hathaway začala být vegankou v roce 2011, ale pak zjistila, že oproti očekávání se necítí ani zdravě, ani silně. Česká herečka Tereza Ramba přiznává, že se jí změnily chutě v těhotenství.
Všechna sláva polní tráva
To samozřejmě neznamená, že veganské restaurace zmizely, nebo že lidé přestávají jíst bezmasá jídla. Ty podniky, které opadnutí veganské vlny přežily, vaří naprosto skvělá a chutná jídla i nadále. Jenže čistých veganů jsou na světě zhruba tři procenta, a aby se z módní vlny stal trend, je potřeba přesvědčit zásadní množství populace, jinak váš byznys půjde do kytek. A to je hlavní důvod toho, proč veganství jako trend prohrálo na celé čáře: nepodařilo se jim přesvědčit dostatek lidí.
Nemůžete se vzepřít tisícům let vývoje lidstva, aniž byste nabídli udržitelnou alternativu. Argumentace záchranou planety je nabádání k velmi zodpovědnému přístupu, ale když rostlinný burger chutná jako polystyren namočený v sójovce, tak ve chvíli, kdy na vás nemíří kamery, dáte vždycky přednost klasickému párku v rohlíku. Sójová paštika není elektrické auto, není pro spotřebitele tak atraktivní jako produkty, které se snaží nahradit. A určitě ne v dlouhodobém měřítku. Lidé si veganské alternativy vyzkoušeli a pokorně se vrátili k běžné kuchyni.
Jak říká lidová moudrost: vyzkoušej všechno a dobrého se přidrž. A v tomto případě promluvila kolektivní zkušenost naprosto jasně a hráškové klobásy pomalu, ale jistě odcházejí do propadliště dějin.
Reklama
Navíc veganská jídla nejenže nenaplnila dlouhodobá očekávání. Ukázalo se, že jejich proklamované benefity, mírně řečeno, opomínají některé úhly pohledu.
Obecně platí, že ultrazpracované potraviny (kategorie, do které spadá většina fancy veganských produktů) jsou jednou z největších hrozeb lidskému zdraví. Zjednodušeně řečeno, mezi veganským párkem a kuřecím separátem lidské tělo zas tak moc nerozlišuje. Jenže pro to, aby se produkt vyráběl na trhu, musíte jej vyrábět masově a musíte na něm mít vysokou marži.
Na konzumaci rostlinné stravy není samozřejmě vůbec nic špatného a zelenina je základ jakékoliv vyvážené stravy. Asi nejznámější výživová odbornice Margit Slimáková tvrdí: „Základem každého jídla by měla být zelenina, případně ovoce, pokud chcete sladké jídlo.“
Jenže ultrazpracované potraviny se za příklad zdravé výživy nedají považovat ani náhodou. Dalším příkladem mohou být bílkoviny, základní stavební složka lidských svalů, bez které se neobejde žádná výživa. Jenže je rozdíl mezi porcí standardního jídla bohatého na bílkoviny a proteinovým koktejlem z reklamy. V druhém případě přicházíte o vlákniny, minerály, vitamíny, místo toho do sebe cpete umělá sladidla a příchutě.
Jsem vegan a nestydím se za to
Z hlediska spotřebitele měl veganský trend plnit tři hlavní benefity. Měl podpořit zdravou výživu, měl být výrazem zodpovědného přístupu k budoucnosti a měl to být klasický případ, kdy se z módní vlny stane trvalý trend. Jenže zdravotní hledisko bylo kvůli obchodním a marketingovým důvodům hozeno do koše. Reklama se sama nezaplatí a lidem zvyklým na párky prostě musíte přinést párky.
Spousta veganů je opravdu hodně cool: Ricky Gervais, Woody Harrelson, Ariana Grande a seznam by mohl pokračovat do nekonečna. Spojuje je jedna věc, veganství pro ně není trend, ale životní postoj.
Do toho mimo jiné hází vidle Evropská unie, která u mléčných výrobků zakázala pojmenování veganských alternativ tradičními názvy (klasický příklad pomazánkového másla), a podobná legislativa se chystá i pro masné výrobky, tentokrát pod taktovkou českého ministerstva zemědělství. Jenže veškerá snaha zachovat sójové párky a veganské burgery, snaha vyrobit bezmasé maso, bezmléčné mléko a bezsýrový sýr svědčí o tom, že originální nositelé těchto jmen mají pro spotřebitele pořád obrovskou přitažlivost. A odpírat si to, co máme rádi, dokážeme většinou přesně jen do chvíle, než opadne módní vlna. Zvláště v okamžiku, kdy se ukáže, že avízované benefity veganských alternativ zase tak výhodné nejsou.
To ovšem neznamená, že být veganem je něco, za co byste se měli stydět. Ani náhodou. Spousta veganů je opravdu hodně cool: Ricky Gervais, Woody Harrelson, Ariana Grande a seznam by mohl pokračovat do nekonečna. Spojuje je jedna věc, veganství pro ně není trend, ale životní postoj.
A nemusíte být ani přesvědčenými vegany, abyste souhlasili s tvrzením, že dobré houbové rizoto je daleko lepší než špatný řízek. Opadnutí módní veganské vlny tak může být paradoxně pro pravé vegany požehnáním, protože kvalita nad módou vždy v dlouhodobém měřítku zvítězí. Pokud jako lidstvo opustíme ultrazpracované potraviny a začneme jíst skutečné jídlo, vyděláme na tom všichni. Jen ty vtipy o veganech nám možná budou trochu chybět. Ovšem jak známe módní vlny, ne na dlouho. Však ono se zase něco najde.
foto: Midjourney / Zdeněk Strnad
