fbpx

Se skutečným jídlem téměř nelze chybovat. Ať už jde o rostlinnou stravu nebo živočišné potraviny 1 fotografie
zdroj: se svolením Margit Slimákové

Stravovací návyky dětí se primárně tvoří už od útlého věku v rodině. Rodiče by měli jít dítěti příkladem, svačinky však nejsou nezbytnou součástí jídelníčku, říká Margit Slimáková

Zveřejněno: 5. 2. 2024

Jak se stravují dnešní školáci? Podle specialistky na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimákové je to velmi různorodé. Poukazuje na to, že základ stravovacích návyků dětí tvoří vždy rodiče, kteří by jim měli jít příkladem. Pravdou ale také je, že starší dítě mezi kamarády snadno podlehne lákadlům sladkých nápojů a chipsů. Je možné tomu zabránit, a jak by se měla ke stravování dětí postavit škola?

Margit, jak byste obecněji popsala stravování dětí v současné době?  

Nerada bych zevšeobecňovala. Jsou rodiny, které dbají na kvalitní stravu svých dětí. Na druhé straně řada rodičů řeší i jiné zásadní potíže a na zdravé nakupování a vaření nemají dostatek energie, znalostí nebo možností. Z toho pak vyplývá, že děti mají různé stravovací návyky ve škole. Bohužel také některé školy narušují výživu zdravě stravujících se dětí.

Mohou za to tedy především rodiče?

Sama bych žádného z rodičů nekritizovala ani neshazovala. Úplně všichni potřebují podporu a tu často nedostávají. Opakovaně se setkávám s příběhy, kdy rodiče naučí své dítě odmalička pít neslazenou vodu a čaje, jíst bílé jogurty, nedávají jim sladkosti a pak ve školce a škole je vše naopak. Odměňují je bonbóny, převážně, či dokonce výhradně se podávají slazené nápoje a ochucené jogurty.

Návyky, které děti získají v raném dětství, jim vydrží až do dospělosti, je to tak?

Ano, s věkem se sice mění potřeby, preference, i zlozvyky. Ale ten základ v nás zůstává. 

Neustálá konzumace nezdravostí s hromadami cukrů pomalu, ale jistě zvyšuje riziko vzniku tzv. inzulinové rezistence a nemocí s ní souvisejících. Tento stav necítíme, nebolí, nevíme o něm a důsledky našeho nezdravého dětského stravování se mohou projevit až v dospělosti.

Například když odmalička dítě naučíme na slazené kakao, mléko a čaj, tak je mnohonásobně pravděpodobnější, že v dospívání nebude pít vodu a neslazené čaje, ale bude vyžadovat slazené limonády a energetické nápoje. A samozřejmě to platí i naopak.

V čem vnímáte největší problém, co se týče nezdravého stravování?

V současné době je hlavním problémem, a to nejen u dětí, konzumace vysoce průmyslově zpracovaných produktů namísto skutečného jídla, vysoký příjem cukrů a neustálé pojídání zbytečností.

Uvedla byste konkrétní příklady?

Například se jedná o zlozvyk pojídání speciálních dětských produktů, včetně těch propagujících se jako zdravé. Od sušenek pro první zoubky až po přeslazené mléčné tyčinky a jogurty u mladších dětí. U dospívajících je to především popíjení slazených limonád, či dokonce energetických nápojů, které vedle cukrů mohou obsahovat i pro děti nevhodné povzbuzující látky.

Jaké to může mít do budoucna následky kromě nadváhy?

Vysoce průmyslově zpracované produkty zpravidla obsahují ze všeho nejvíce cukry, a čím více je konzumujeme, tím běžněji se pro nadbytek cukrů a nedostatek živin cítíme znovu a znovu hladoví, a tím pádem pojídáme celé dny drobné nezdravosti. A neustálá konzumace nezdravostí s hromadami cukrů vyžaduje nadměrné uvolňování hormonu inzulinu ze slinivky břišní. Tím se pomalu, ale jistě zvyšuje riziko vzniku tzv. inzulinové rezistence a nemocí s ní souvisejících. Problém je, že tento stav necítíme, nebolí, nevíme o něm a důsledky našeho nezdravého dětského stravování se mohou projevit až v dospělosti.

Do jaké míry to mohou ovlivnit rodiče? I když povedu dítě odmala ke zdravější stravě, co když se později nechá strhnout kamarády a koupí si colu a chipsy? Nebo už menší děti „zkazí“ babičky, které je zahrnou sladkostmi.

Je třeba si uvědomit, že děti odmalička jedí to, co doma je, a kopírují své rodiče. Takto vychované dítě se k nezdravostem dostane podstatně později, má lepší vybudované základy a většinově jí zdravěji. 

Téměř všechny výživové potíže lze vyřešit jediným pravidlem, a to nabízet a jíst skutečné jídlo.

Doporučuji tedy jít svým potomkům vzorem, doma mít to, co si přejeme, aby děti jedly. Je na rodičích, aby jim zajišťovali dostatek chutné výživné stravy včetně domácího pečení a dezertů. A pokračovat tak i v době dospívání, kdy děti testují i „zakázané ovoce“. Zkrátka zůstat nad věcí a vařit stále co nejlépe.

Co by se podle vás mělo ve stravování dětí a teenagerů změnit?

Téměř všechny výživové potíže lze vyřešit jediným pravidlem, a to nabízet a jíst skutečné jídlo. A pak už jen vnímat a respektovat individuální potřeby dítěte. V rámci skutečného jídla je téměř nemožné chybovat, můžeme jíst i velmi rozdílně, někdo více rostlinnou stravu, jiný živočišné potraviny. Vše může být v pohodě. Takovým jídlem se běžně nepřejídáme, vyživí nás a zasytí.

Co si vlastně můžeme představit pod pojmem „skutečné jídlo“?

Jedná se o základní a minimálně zpracované potraviny, ze kterých vaříme nebo připravujeme různé pokrmy. Patří sem například zelenina a ovoce, maso, luštěniny, ryby, vejce, ořechy, semínka, bílé jogurty, tvaroh, sýry, kvasové chleby, těstoviny a vločky, fermentovaná zelenina. Opakem je vysoce zpracované jídlo, kterým se běžně přejídáme a tloustneme.

A co stravování ve škole? Tam to mnohdy také nebývá zcela ideální.

Požadovala bych po vedení školy nebo zřizovateli zapojení jídelny do projektu Státního zdravotního ústavu: zdravaskolnijidelna.cz (popřípadě dodržování doporučení z druhé fáze tohoto projektu: mametonataliri.cz). Projekty pomáhají jídelnám vařit v rámci aktuálně platné vyhlášky o tzv. ,spotřebním koši‘ co nejzdravěji, nabízejí Ministerstvem zdravotnictví podporovaná doporučení, jídelníčky a recepty.

Svačinky nejsou nezbytnou součástí jídelníčku, jak si někteří myslí.  Když budete nabízet jen skutečné jídlo, mohou si starší děti samy vybírat a není možné chybovat.

Dále by bylo vhodné i navzdory tzv. Pamlskové vyhlášce přestat zcela přeprodávat ve školních bufetech cokoliv z produktů potravinářského průmyslu. A kdyby škola chtěla nabízet svačinky, řešit to formou čerstvě připravovaných svačin přímo školní jídelnou, jako třeba misky s ovocem, zeleninové hranolky s dipy, chleby s pomazánkami. Bylo by to levné, čerstvé a zdravé. A k tomu všemu ještě domluvit se školou, že se neodměňuje sladkostmi, že se neslaví s dorty a muffiny, že to jde i zdravěji.

Jak by měl vypadá jídelníček dítěte ve škole? Můžete uvést i nějaké konkrétní tipy pro rodiče?

Zásadní jsou tři hlavní jídla denně, která je vhodné doplnit jednou nebo dvěma svačinkami. Základem každého pokrmu by pak měly být bílkoviny a dostatek zeleniny, sacharidy v co nejméně zpracované podobě. Konkrétně tedy například na snídani je jako zdroj bílkovin vhodná pomazánka. Může být vajíčková, cizrnová nebo třeba tvarohová, podle sezóny přidat pár kousků zeleniny a dle potřeby kvasové pečivo.

Verzí „na sladko“ mohou být nejrůznější podoby ovesné kaše, jako třeba kaše do skleničky, kde k ovesným vločkám přidáváme i mléko, jogurt, ovoce, ořechy, semínka. V takovémto případě pak je ale vhodné, aby další hlavní jídla už byla nesladká se zeleninou. Oběd je ve škole a večeře může vycházet ze společného rodinného stravování. Někde je to kompletní teplé jídlo, jinde hustá polévka, nebo třeba výživný salát s dostatkem bílkovin. Vše je správně. Svačinky mohou být v podobě kousku ovoce, zeleniny s dipem, chlebu nebo tortilly s pomazánkou, misky oříšků se sušeným ovocem, plátků ovoce nebo zeleniny s ořechovým máslem nebo stačí i bílý jogurt.

A co když dítě odmítá ovoce a zeleninu? Jak na to?

Jít opět příkladem. To znamená mít doma dostatek zeleniny a ovoce, s nadšením je připravovat v různých podobách, konzumovat před dítětem, nabízet ideálně formou bufetu. Tedy připravit více různých druhů na talířek a nechat dítě, ať si samo vybere. Zkusit připravit salát.

Dostatečně sportující dítě poznáme podle toho, že je v dobré kondici, lépe spí a prospívá.

Prospět může i zapojení dítěte do pěstování například bylinek nebo klíčků v kuchyni, společné nákupy na farmářských trzích, návštěvy vegetariánské restaurace, kde profesionálové zpravidla umí zeleninu skvěle připravit. A pak to chce jen klid a trpělivost. 

Co si myslíte o zákazu nákupu energetických nápojů pro mladistvé? Mělo by to podle vás nějaký smysl?

Určitě jsem pro, abychom všichni jako základ pili vodu či neslazené nápoje, ale více než restrikce vítám podporu zdravého výběru. Tedy výhradní podávání neslazených nápojů ve školkách, školách, na sportovištích, v nemocnicích.

Jak obecně můžu jako rodič ovlivnit jídelníček dospívajícího dítěte, když je celý den ve škole a na kroužcích a nemám jistotu, že svačinu skutečně snědl, nebo vyhodil. Stačí vsadit na důvěru, nebo s ním o tom více mluvit, případně více kontrolovat například aktovku a zbytky svačin?

Nekontrolovat, nenařizovat. Namísto zákazů inspirujte a vytvářejte prostředí, kde je nejsnazší jíst skvěle. Zajímejte se o výživu ve školní jídelně (požadujte po zřizovateli školy zdravé vaření třeba pomocí zapojení do programu SZU Zdravá školní jídelna) a doma mějte jen potraviny a jídla, které chcete, aby dítě konzumovalo.

Obecně lepší než připravovat komplikované a obrovské svačiny je se staršími dětmi otevřeně řešit, jestli je vůbec potřebují a co by si přály. Protože svačinky nejsou nezbytnou součástí jídelníčku, jak si někteří myslí.  Když budete nabízet jen skutečné jídlo, mohou si samy vybírat a není možné chybovat.

Ke zdravému stravování patří i pohyb. Jenže některé děti je těžké „rozhýbat“. Co doporučujete?

Nejlepší pohyb pro dítě je ten, který ho baví. Některé děti jsou aktivní a není potřeba je k pohybu nikterak motivovat. Pak jsou samozřejmě ty, které tomu moc nedají. I zde hrají významnou roli rodiče. Pokud budou oni aktivní, budou vymýšlet společné aktivity, nabízet různé sportovní možnosti, aby si dítě samo zvolilo, co by ho bavilo, pak si myslím, že nebude problém dítě „rozhýbat“.

Doporučuji být s dětmi venku denně za každého počasí. O víkendech chodit například na společné procházky, vyrazit na výlet do přírody. Co se sportovních kroužků týče, určitě jsou fajn. Ale spíše bych je volila jako doplnění každodenních pohybových aktivit. Dostatečně sportující dítě poznáme podle toho, že je v dobré kondici, lépe spí a prospívá.

Související…

Margit Slimáková: Dá se zhubnout jen díky síle myšlenky?
Margit Slimáková

foto: se svolením Margit Slimákové, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...