V jedné ruce chytrý telefon, v druhé smoothie a na zápěstí hodinky, které tvrdí, že vám je o deset let méně. Kéž by! Jenže pak vyběhnete schody a tělo připomene: „Sorry jako, ale v reálu jsi spíš někde mezi veteránskou ligou a důchodcovskou jógou.“
Kalendářní věk a tzv. metabolický nebo biologický věk jsou prostě dvě velmi odlišná čísla. Jedno říká, kolik narozenin jste už oslavili. To druhé pak (prý) prohlašuje, jak „staré“ je skutečně vaše tělo. A právě to druhé může rozhodnout, jestli ve čtyřiceti zažijete restart, nebo dostanete infarkt.
Psycholožka a specialistka na zdravý životní styl Martina Křížová pro Flowee vysvětluje: „Lidé přisuzují stárnutí jen vráskám a šedinám. Ale skutečné stárnutí začíná uvnitř, v našich cévách, svalech, hormonech a metabolismu. Metabolický věk je zjednodušený, ale opravdu výmluvný kompas.“
Kristýna a číslo, které změnilo její vnímání věku
„Poprvé jsem si to změřila na chytré váze, kterou jsem si půjčila od kamarádky. Byla jsem připravená na depresi a připravená s ní bojovat. Místo toho na mě vyskočilo číslo 28. Bylo mi 45 a zrovna jsem se rozváděla,“ směje se dnes Kristýna, tlumočnice z Prahy, která si vždy připadala jako spící šípková Růženka moderní doby, protože své dny trávila mezi kanceláří, autem a večery na gauči. Až po pětatřicítce začala běhat, cvičit a přestala se „odměňovat“ večerní pizzou a čokoládou v posteli.
Reklama
Kristýna říká, že to byl právě rozvod a touha „nebýt babička“ ve chvíli, kdy si chtěla užívat života, co ji přimělo všechno přehodnotit. „Nebylo to jen o kilech, ale i o tom, jak jsem se cítila. Najednou mě přestalo bolet koleno, zlepšila se mi pleť a začala jsem spát jako miminko.“ Po roce při pravidelné prohlídce její praktická lékařka pronesla, že má „výsledky jako dvacítka“ a že její krevní tlak, cholesterol i inzulin jsou pod průměrem i pro třicetileté ženy.
Kristýna ale dodává, že to nebylo jen díky sportu: „Naučila jsem se odpočívat. Ten stres z rozvodu, z práce, z toho, že pořád někomu musím něco dokazovat... to všechno jsem odložila. A tělo na to odpovědělo.“
Tak že by recept?
Proč na metabolickém věku záleží
Kalendářní věk známe všichni. Je to číslo, které si připomínáme jako děti dortem se svíčkami, později vínem s kámoškami. Biologický věk je naproti tomu hrubý součet toho, jak „opotřebované“ jsou naše buňky, orgány a tkáně. A metabolický věk? Ten je specifickým výpočtem, který vychází z rychlosti metabolismu, poměru svalů a tuku v těle, funkce srdce, dýchací kapacity nebo i flexibility cév a hladiny krevního cukru.
Jinými slovy: metabolický věk je jako věk vašeho těla „v akci“. Neptá se, kolik vám je, ale co všechno vaše tělo umí, zvládá a snáší.
„Metabolický věk je fascinující ukazatel, který se v některých případech skutečně dá ovlivnit životním stylem. Není to ale lékařská diagnóza, spíš orientační hodnota, která vás může inspirovat ke změně,“ říká MUDr. Daniel Dvořák, odborník na preventivní medicínu a internista, který se specializuje na zpomalení stárnutí. „Sledoval jsem pacientku, která díky změně stravy, dechovým cvičením a pravidelnému pohybu snížila svůj metabolický věk během dvou let o 15 let. A to samozřejmě bez plastických operací.“
Faktem je, že i naše chytré hodinky nám náš metabolický věk nemilosrdně připomínají (odkaz na článek Chytré hodinky, hloupí lidé). Podle studie publikované v odborném žurnálu Aging-US je biologický věk (a tedy i ten metabolický) výrazně ovlivnitelný pomocí tzv. epigenetických změn, tedy změn v tom, jak se naše geny chovají v reakci na prostředí, nikoli v tom, jaké geny máme. Vědci dokonce v téže studii popsali, jak dokázali u kontrolní skupiny snížit biologický věk během osmi týdnů o více než 3 roky prostřednictvím úprav jídelníčku, spánku a pohybu.
Jak zjistit svůj metabolický věk
Předně si uvědomme, že se na chytré váze nezakládá život. Když už si ji ale pořídíte a ona vám během tří sekund spočítá nejen procento tuku, ale i „věk vašeho těla“, je to trochu, jako když si stáhnete astrologickou aplikaci a rozhodnete se podle ní rozvést. Možná vás popostrčí správným směrem, ale neměli byste jí slepě věřit.
Ze začátku jsem se urazil. Ale pak jsem si uvědomil, že pracuju dvanáct hodin denně v kuse, skoro nejím a večer se odměňuju chipsy. Tak jsem se přestal urážet a začal jsem se hejbat.
„Většina chytrých vah pracuje s bioimpedanční analýzou, tedy s odporem tkání vůči slabému elektrickému proudu,“ vysvětluje Mgr. Tereza Langerová, Ph.D., odbornice na tělesnou kompozici. „Pro domácí použití je to relativně bezpečná metoda, ale má svá omezení. Výsledky ovlivňuje hydratace, fáze menstruačního cyklu, poslední jídlo i fyzická aktivita před měřením. A rozhodně vám neřekne nic o stavu vašich cév nebo buněčného stárnutí.“
Pokud to tedy se zjištěním svého skutečného „vnitřního věku“ myslíte vážně, stojí za to investovat do důkladnějších vyšetření. A jaká to jsou?
- DEXA sken (Dual-energy X-ray absorptiometry) je nejpřesnější metoda měření tělesného složení, včetně rozložení tuku, svalů i hustoty kostí.
- Test VO2 max je zátěžové vyšetření, které měří maximální množství kyslíku, jež vaše tělo umí využít během fyzické námahy, jinak také výborný ukazatel srdečně-cévní kondice a „fit“ věku.
- Test variability srdečního tepu (HRV) – moderní biomarker biologického stresu a regenerace.
- Krevní testy na markery zánětu, cukru, cholesterolu a inzulínové rezistence, jež jsou důležité pro určení skutečného metabolického „opotřebení“.
„Nejlepší je kombinace různých metod a hlavně sledování trendu. I když máte na začátku vysoký metabolický věk, můžete ho během měsíců posunout. A není to jen číslo, je to zpráva o tom, že tělo se mění,“ dodává Langerová.
Ondřej, čtyřicetiletý IT specialista z Brna, si dal změřit tělesné složení při náborové akci jednoho fitcentra. „Vyšlo mi, že mám metabolický věk 52. Ze začátku jsem se urazil. Ale pak jsem si uvědomil, že pracuju dvanáct hodin denně v kuse, skoro nejím a večer se odměňuju chipsy. Tak jsem se přestal urážet a začal jsem se hejbat.“
Jak snížit svůj metabolický věk
Asi přesně tak, jak si myslíte. Začíná to v kuchyni, končí v posteli a občas i v posilovně. Pokud jste čekali, že vám metabolický věk klesne díky detoxu z celerové šťávy nebo tomu, že se jednou týdně vyspíte osm hodin, máme špatnou zprávu. Tělo je tvrdohlavé a metabolický věk není módní doplněk, ale výsledek opakujících se rozhodnutí.
„Nejdůležitější je zvýšit metabolickou kapacitu těla. To znamená zlepšit schopnost spalovat energii, regenerovat, zvládat stres a tvořit nové buňky. A na to nestačí běhat jednou měsíčně kolem rybníka,“ říká Martina Křížová. „Největší dopad má pravidelný silový trénink, spánek a vyvážený příjem bílkovin, vlákniny a tuků. Ale zázraky dělá i banální věc, jako je dostatek pohybu mimo trénink – chození pěšky, stání, pohyb během dne.“
Nová studie z letošního roku ukázala, že pravidelná fyzická aktivita může snížit epigenetický věk až o 5 let, a to i u lidí po padesátce. Důležitá je ale hlavně intenzita: svižné procházky, intervalový trénink nebo práce se zátěží mají na buněčné zdraví mnohem výraznější efekt než pomalé ploužení se po parku se sluchátky na uších.
Co na omlazení těla opravdu funguje?
- Silový trénink 2–3× týdně (alespoň s váhou vlastního těla)
- 7–8 hodin kvalitního spánku (žádný scrolling do dvou ráno)
- Snížení viscerálního tuku (nejen tuk pod kůží, ale kolem orgánů)
- Dostatek bílkovin (1,2–1,6 g na kg tělesné hmotnosti denně)
- Omega-3 mastné kyseliny (zejména z tučných ryb nebo lněného semínka)
- Odpočinek a stres management – HRV test ukáže, jak se vám daří regenerovat
Příběh Magdy Sobotkové (50 let), která se v padesáti rozhodla s manželem absolvovat zdravotní „bootcamp“, ukazuje, že změna je možná. „Začala jsem si vařit víc zeleniny, místo smetanových omáček jíme čočku a ryby. Nevěřila bych, že mi to jednou bude chutnat. Po čtyřech měsících jsem měla o šest kilo méně, ale hlavně – moje tělo se na chytré váze hlásilo jako 37leté.“
Magda si navíc všimla změn i jinde: „Najednou jsem měla víc energie, začala jsem chodit na turistiku, přestala jsem si připadat jako babka. Dokonce jsme s mužem obnovili sex. A to říkám naprosto vážně.“
Mýtus věčného mládí, nebo kompas dlouhověkosti?
V určitém věku, typicky kolem čtyřicítky, začne většina lidí přemýšlet, jak „mladě“ vlastně ještě působí. Přibývají šediny, mizí kolagen, tělo se po večírku vzpamatovává týden. A právě tady začíná onen hon za mladostí. A zatímco kalendářní věk je jednoduchý, i když neúprosný, ten metabolický nabízí mnohem víc než iluzi, protože ho můžeme ovlivnit.
„Už to není jen o genech. Moderní výzkumy ukazují, že styl života má na biologické stárnutí až 70% vliv,“ připomíná prof. Morgan Levine, specialistka na stárnutí z Yale School of Medicine, autorka algoritmu pro výpočet biologického věku, jež hovoří i na tomto videu. Podle ní není stárnutí jen lineární proces, ale reakce těla na prostředí, kterou lze v mnoha případech zpomalit, nebo dokonce dočasně zvrátit.
Kdybychom to měli říct zjednodušeně, pak když změníte životní styl, začne vaše tělo fungovat jako mladší verze sebe sama. Regenerace je rychlejší, mozek svižnější, zánětlivost nižší. Žen se možná začnou ptát, zda mají nového kadeřníka nebo nového milence.
Ale má to i druhou stranu. Obsesivní sledování metabolického věku může vést ke stresu, což také dokládají i studie, k zahlcení čísly, daty, výkonností a ke stavu, kdy sice vypadáte jako v pětadvaceti, ale život vám utíká někde mezi proteinovými nápoji, nealko vínem a úzkostlivým měřením tepu. I zde je proto důležité najít rovnováhu. Metabolický věk by vás měl motivovat, ne deptat. Tělo vnímejte jako partnera, ne jen jako nástroj.
Kolik vám opravdu je?
Vědět, kolik vám je podle kalendáře, je snadné. Ale zjistit, kolik vám je podle těla, to už vyžaduje odvahu. Ale na druhou stranu je to i výsada, kterou jsme v dětství neměli. A navíc na rozdíl od data narození máte šanci s tím druhým číslem něco udělat. Omladit. Oživit. Přepsat.
Nejde o to, dožít se stovky, i když proč ne? Ale dožít se osmdesáti s tělem čtyřicátníka. Takže až se příště podíváte do občanky, zkuste si v duchu představit jiné číslo. Číslo, které si můžete vybrat, může vám dát víc času, energie i radosti. Ne proto, že byste se chtěli vracet v čase, ale protože jste se rozhodli stárnout jinak.
