Sexuální výchova nás obvykle připraví na to, jak vzniká dítě. Spermie, vajíčko, těhotenství, kondom. Hotovo. Ale otázka, kterou si lidé kladou potichu – a často ji googlí inkognito – zní jinak: Co se vlastně děje v těle, když sperma spolknu?
Internetem nedávno kolovala realistická simulace, která ukazuje něco překvapivého. Žádné drama. Žádná biologická magie. Jen obyčejná fyziologie.
Z úst do žaludku: Nic dramatického
Po spolknutí se neděje nic, co by připomínalo tajnou reprodukční zkratku. Žádné spermie se „neprobojují“ do dělohy přes zažívací trakt. Sperma putuje jícnem do žaludku, kde ho čeká totéž, co každou jinou bílkovinu – kyselina a enzymy.
@dr.boogie When semen enters your body, this is what happens... #health #learnontiktok #medicaltiktok ♬ original sound - Dr. Boogie
Spermie potřebují velmi specifické prostředí, aby přežily. Žaludek mezi ně rozhodně nepatří. Během krátké chvíle jsou rozloženy a biologický potenciál končí. To také vyvrací přetrvávající mýtus, že polknutí spermatu může vést k otěhotnění. Opravdu nemůže. Trávicí trakt a reprodukční systém jsou zcela oddělené cesty.
Co vlastně polykáte?
Sperma je převážně voda. Zbytek tvoří bílkoviny, enzymy, cukry (hlavně fruktóza), minerály jako zinek a samozřejmě spermie. Z nutričního hlediska jde o zanedbatelné množství látek. Nezískáte tím proteinový boost, neposílíte imunitu a hormony z toho taky nevyletí do nebes. Tělo s tím zachází jako s malým douškem řídkého bílkovinného roztoku. Nic víc.
Jakmile se dostane do tenkého střeva, trávicí enzymy pokračují v rozkladu složek na aminokyseliny a jednoduché molekuly, které se poté vstřebávají do krevního řečiště. Množství je však tak malé, že nemá žádný měřitelný nutriční účinek. Neposkytuje významný příjem bílkovin, neposiluje imunitu ani nijak významně neovlivňuje hormony.
A je to bezpečné?
Z hlediska trávení ano – pro většinu lidí jde o fyziologicky běžnou záležitost.
Jiná věc jsou sexuálně přenosné infekce. Ty se mohou přenášet i při orálním sexu a žaludeční kyselina je nezneutralizuje tak, aby to znamenalo „bez rizika“. Existuje i vzácná alergie na semennou plazmu, ale ta patří mezi skutečně ojedinělé případy.
Proč o tom vlastně mluvíme?
Pornografie výrazně formovala představy o tom, co je „normální“ sexuální chování. Biologický kontext už se k tomu většinou nepřibalil. Výsledkem jsou mýty – od obav z těhotenství po představy o zázračných účincích spermatu na zdraví nebo pleť.
Jakmile tuhle věc zbavíme studu a dramatizace, zůstane překvapivě nudná pravda: tělo to prostě stráví. Možná je zajímavější otázka, proč je pro nás snazší sledovat sex na obrazovce než o něm otevřeně mluvit.
