Sny mohou ukázat na poruchy mozku, tvrdí experti. Odhalí deprese i Parkinsonovu chorobu

Vedoucí kliniky poruch spánku v pařížské nemocnici Pitié-Salpêtrière Isabelle Arnulfová se již třicet let zabývá studiem spánku a s ním spojených poruch. Během své kariéry tato profesorka neurologie na Sorbonnské univerzitě ve Francii zkoumala širokou škálu spánkových stavů: náměsíčnost, poruchy při rychlých očních pohybech (REM), lucidní snění či spánek u Parkinsonovy choroby. V rámci těchto studií zjišťovala, jak různé poruchy stavy snění ovlivňují. Hovoří o tom v rozhovoru pro francouzskou sesterskou publikaci časopisu Scientific American, který text zveřejnil, Pour la Science.

„Lidé s psychotickou poruchou, zejména se schizofrenií, mívají zvláštní sny, které se podobají jejich způsobu uvažování během dne – ploché, nesouvislé, omezené a nediverzifikované obsahy, které zobrazují snícího v situacích každodenního života. Pacienti s autismem mívají také poměrně nevýrazné sny,“ nastiňuje v rozhovoru Arnulfová. Upozorňuje ale zároveň, že fakt, že tento druh snů míváte, neznamená, že jste autista nebo schizofrenik. „Jinými slovy, samotné sny k diagnostice duševní nemoci nestačí,“ dodává. Některé charakteristiky snu podle ní nicméně mohou poskytovat určité vodítko. „Například četnost nočních můr je obecně vyšší u lidí s duševní poruchou – ať už se jedná o depresi, úzkost nebo posttraumatickou stresovou poruchu,“ říká.

Podle Arnulfové tak mohou být časté noční můry varováním. „Souvislost byla prokázána zejména s rizikem sebevražd u mladých lidí, které v posledních letech roste. Lékaři se v odhadu rizika sebevraždy v polovině případů mýlí. Do diagnózy se v poslední době začaly zahrnovat i opakující se noční můry, korelují totiž s vyšším rizikem sebevraždy,“ vysvětluje v rozhovoru s tím, že takový postup může lépe nasměrovat lidi k dřívějšímu vyhledání pomoci. Při depresích bývají sny velmi negativní a odrážejí duševní stav během dne. Na tuto paralelu upozornil počátkem roku 2000 výzkumník Dieter Riemann a jeho kolegové z Freiburské univerzity v Německu, připomíná Arnulfová.

Sny jako lék na duši

Jedním z charakteristických rysů lidí s depresí je podle Arnulfové také to, že se ráno probouzejí smutnější než večer. Obvykle je to přitom naopak – po probuzení býváme šťastnější, než když jdeme spát. „Domníváme se, že je to proto, že spánek a sny slouží k tlumení negativních emocí a že tento proces je u lidí s depresí dysfunkční,“ vysvětluje. Odkazuje se na profesora neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley Matthew a Walker a, který vyslovil domněnku, že funkcí spánku a snů je odbourávání emocionálních vzpomínek na den tak, aby se zachovaly vzpomínky spojené s emocemi, ale bez emocí samotných.

Neschopnost mozku potlačit pohyby během snů je ve skutečnosti známkou toho, že mozek již začíná být poškozen, protože tento jev je důsledkem poškození oblasti mozkového kmene, která normálně pohyby potlačuje.

„Předpokládá se, že v nočních můrách tento prospěšný mechanismus selhává do té míry, že přeruší probíhající sen a probudí spáče. Takže proces nemůže proběhnout do konce,“ uvádí Arnulfová. Proč se ale vlastně člověk probouzí? Podle neuroložky existuje několik vysvětlení – možná člověk jen špatně spal, nebo byly noční můry příliš emocionálně intenzivní. „To je zejména případ posttraumatické stresové poruchy po různých typech extrémního utrpení. Emoce, kterou je třeba utišit, je pak tak silná, že ji mozek nezvládá. Neustále opakuje traumatickou vzpomínku, která spícího člověka probouzí,“ uvádí příklad. Asi pět procent populace podle ní také trpí na noční můry od narození, aniž by to bylo možné vysvětlit.

Znak neurodegenerativních onemocnění

Určité znamení, že něco není v pořádku, mohou podle Arnulfové poskytnout agresivní sny – ty, během nichž pacienti během spánku fyzicky napodobují vše, co prožívají ve snu – typické pro poruchu fáze spánku REM zvanou RBD. Takové projevy mohou značit Parkinsonovu chorobu. „Neschopnost mozku potlačit pohyby během snů je ve skutečnosti známkou toho, že mozek již začíná být poškozen, protože tento jev je důsledkem poškození oblasti mozkového kmene, která normálně pohyby potlačuje. Jedná se tedy o velmi silné varovné znamení,“ upozorňuje neuroložka. Dodává, že tyto projevy nelze zaměňovat s náměsíčností. „Náměsíčnost nesignalizuje žádné skryté onemocnění – ani neurologické, ani psychiatrické. Studie, které se jí zabývaly, pouze konstatovaly, že pacienti jsou o něco úzkostnější, než je průměr,“ říká.

Podle studie, provedené v roce 2011 v nemocnici Egas Moniz v Lisabonu, mají sny lidí trpících Parkinsonovou chorobou agresivnější tón a častěji se týkají zvířat. „Kromě toho se zdá, že neobvyklé vlastnosti jejich snů odpovídají poškození čelních laloků,“ doplňuje Arnulfová.

K opakujícím se nočním můrám se dlouho přistupovalo prizmatem psychoanalýzy, která je vysvětlovala jako nevyřešená traumata. Ale skutečnost je taková, že to nevíme.

U lidí s Alzheimerovou chorobou je potíž v tom, že si své sny pamatují méně. Kromě toho, protože jejich mozková kůra je poškozena, jsou na elektroencefalogramech (diagnostická metoda, zaznamenávající elektrickou aktivitu mozku) hůře rozeznatelné charakteristické vzorce snů, což komplikuje výzkum. Mnozí z lidí s touto chorobou se také probouzejí brzy, což práci nijak neusnadňuje. „Víme pouze, že na rozdíl od snů pacientů s RBD nedochází k fyzickému jednání. Tato informace je zásadní, protože umožňuje odlišit Alzheimerovu chorobu od jiné patologie, demence s Lewyho tělísky, která představuje celosvětově třetí nejčastější příčinu demence po Alzheimerově chorobě a vaskulární demenci,“ uvádí neuroložka.

Jak zjistit, že jde o problém?

Arnulfová připomíná, že dlouho se k opakujícím se nočním můrám přistupovalo prizmatem psychoanalýzy, která je vysvětlovala jako nevyřešená traumata. „Ale skutečnost je taková, že to nevíme. V případě opakovaných nočních můr je podle mého názoru před návštěvou psychologa nutné stanovit lékařskou diagnózu,“ říká. V některých případech podle ní může jít o psychický původ – zlé sny míváme během stresového období pravděpodobně proto, že mozek má větší potřebu trávit negativní emoce, a chce simulovat hrozby, kterým čelíme, což je další údajnou funkcí snů.

Obecně existuje mnoho forem nočních můr, které mají různý původ a které lékař dokáže rozlišit. „U mladých lidí, kteří v noci křičí a občas vylézají z postele, se jedná o noční děsy, což je porucha podobná náměsíčnosti, která však není spojena s psychickými problémy. Jiní zažívají fenomén polovičního probuzení zvaný spánková paralýza, kdy se spáč snaží probudit, aniž by se mohl pohnout – často s pocitem, že mu hrudník drtí škodlivý tvor. Jiní lidé, kteří RBD trpí, provádějí pohyby, při nichž se v posteli perou, aby se ubránili lvům nebo útočníkům,“ popisuje. Některé noční můry mohou být podle neuroložky způsobeny léky, u nichž může lékař nabídnout alternativu. „Před zahájením terapie zaměřené speciálně na noční můry je tedy nutné vyloučit každou z těchto možností,“ zdůrazňuje Arnulfová.