Syndrom znudění. Když je v práci nuda, škodí to stejně jako přetížení

O syndromu vyhoření už toho bylo napsáno více než dost. Byly vydány desítky knih a zveřejněny stovky článků, osvěta probíhá na pracovištích i ve virtuálním prostoru. A evidentně to nese své ovoce: podle této studie počet lidí, kteří se se syndromem vyhoření v České republice potýkají, v posledních letech klesá.

Slyšeli jste však už o někom, kdo trpí syndromem znudění (Boreout syndrome)? Podle odborníků je pro naše duševní zdraví stejně škodlivý jako vyhoření.

Nuda a ještě větší nuda

Na rozdíl od nudy, která je dočasným stavem, je boreout důsledkem dlouhodobého vystavení nedostatečně stimulujícímu prostředí, a to jak psychicky, tak sociálně.

„Příčinou chronické nudy mohou být různé faktory. Práce z domova s malou nebo žádnou sociální interakcí je jedním z nich, protože lidé nejenže přicházejí o stimulaci tváří v tvář, ale také například o ocenění své práce a vzrušení z ruchu konkurenčního kancelářského prostředí,“ říká koučka Andrea Tretheweyová. „Dalším důvodem je například nezajímavá nebo příliš snadná práce, nebo dokonce když jí není dostatek na to, aby ´pokryla´ celou pracovní dobu. Člověk jednoduše nabyde dojmu, že jeho pracovní život nemá smysl,“ dodává.

Nuda vs. vyhoření

Zní to podobně, obojí je důsledkem negativní rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Psycholožka Elena Touroniová říká: „Mnoho příznaků je stejných, ale příčiny jsou opačné. Identifikovat vyhoření je obvykle snazší. Lidé, kteří jím trpí, se cítí zahlceni a psychicky vyčerpáni, protože se snaží pracovat pod vysokým tlakem a splnit nemožné pracovní úkoly. Vyhoření tedy znamená zahlcení, nadměrnou stimulaci a přetížení, boreout je naopak nedostatečná stimulace a naprostý nedostatek motivace.“

V červnu 2020 vysoudil Frederic Desnard v přepočtu přes 1 milion korun za to, že byl po ztrátě důležitého klienta v práci po čtyři roky „zavalován podřadnými úkoly, které u něj způsobily rozvoj deprese a pozdější ztrátu zaměstnání“.

„Znudění zaměstnanci se zřídkakdy zhroutí vyčerpáním. Mohou být přítomni fyzicky, ale ne duchem, a takto mohou ´fungovat´ i dlouhou dobu,“ říká Lotta Harjuová z EM Lyon Business School ve Francii.

Lidé, kteří si uvědomují, že zažívají boreout, se mohou zdráhat upozornit na něj jako na problém přímé nadřízené nebo personální oddělení. Zatímco chování, které přispívá k vyhoření – přepracovanost a snaha – je zaměstnavateli oceňováno a odměňováno, boreout „odráží nedostatek zájmu a nedostatek motivace,“ pokračuje Harjuová. „A v organizacích je proto do značné míry tabu.“

Pocit nemotivovanosti je nebezpečný, protože se velmi rychle podepisuje na našem zdraví i osobnosti. „Všimněte si, zda se z vás nestal samotář, který ztratil zájem nejen o svou práci, ale i o svůj život,“ dodává Trethewayová.

Upletl bič a zapráskal

Frederic Desnard, bývalý manažer pařížské společnosti Interparfum, stojí za vznikem dost možná nebezpečného precedentu. V červnu 2020 vysoudil v přepočtu přes 1 milion korun za to, že byl po ztrátě důležitého klienta v práci po čtyři roky „zavalován podřadnými úkoly, které u něj způsobily rozvoj deprese a pozdější ztrátu zaměstnání“.

Frederic Desnard. (zdroj: Profimedia)

Ne, že bychom vás chtěli nabádat, abyste Frederica Desnarda následovali, ostatně, než by se váš případ dostal v České republice do soudní síně, nejspíš byste se unudili k smrti, nicméně odhalení problému je prvním krokem k jeho vyřešení.

A co dál, doktore?

Boj s nudou může být obtížný, protože než ji rozpoznáte, obvykle se už nějakou dobu chronicky nudíte. Pokud si myslíte, že boreout vážně ovlivňuje vaše zdraví (ať už fyzické, nebo duševní), položte si otázku, jak byste mohli přeorientovat svou kariérní dráhu na něco pro vás zdravějšího. Než se rozhodnete k razantním krokům, můžete vyzkoušet následující:

Mluvte o tom, jak se cítíte: Vaši nadřízení nemusí vůbec tušit, jak špatně na tom jste. Řekněte jim, že hledáte nové projekty a výzvy – něco tak jednoduchého vám může pomoci se z kruhu nudy vymanit.
Změňte prostředí: Pokud je to možné, změňte fyzické pracovní prostředí. Práce na jiném místě, například v kavárně, v pracovním prostoru, nebo dokonce v jiné místnosti vašeho domu může pomoci zlepšit vaše soustředění, protože vaše mysl je méně náchylná k nečinnosti.
Změňte svůj denní režim: „Uvíznutí v monotónní rutině, kdy fungujeme v režimu autopilota, může otupit mysl,“ říká Trethewayová. „Snažte se do svého programu zavádět každý den nové věci. Například v pondělí před prací si jděte zaplavat a ve čtvrtek večer si zajděte na hospodský kvíz. To pomůže, aby každý den měl trochu smysl i mimo práci.“
Investujte do péče o sebe: „Možná to necítíte, ale jste ve stavu extrémního stresu. Abyste snížili hladinu kortizolu (stresového hormonu) a dodali si trochu dopaminu (hormonu štěstí), musíte zavést nějaké aktivity péče o sebe,“ radí Touroniová. „Dopřejte si dlouhou koupel ve vaně, schoulete se na pohovce s oblíbeným filmem, jděte na dlouhou procházku, nebo věnujte čas pečení koláče. Tyto věci vám mohou pomoci resetovat vaše emoce a vrátit vám trochu nezávislosti,“ pokračuje.
Stanovte si vlastní cíle: „Sedněte si a napište si každý cíl, který vás napadne, i když se vám v danou chvíli zdá příliš velký, nebo dokonce hloupý. Využijte je k tomu, abyste přemýšleli o pracovních místech, o která se můžete ucházet, nebo o oblastech svého současného zaměstnání, ve kterých se můžete posunout,“ říká Trethewayová.

A především, pokud máte pocit, že to nezvládáte a má to dopad na vaše duševní a fyzické zdraví, vyhledejte pomoc. A nemějte obavy z toho, že si nejste jisti, který z vašich nápadů bude tím nejlepším řešením. „Nevím, zda existuje lepší způsob jak zjistit, co vám vyhovuje, než pokus a omyl,“ říká Harjuová. „Lidé se učí různým dovednostem, získávají perspektivu, riskují a začínají podnikat. Boreout může znamenat přechod k něčemu jinému: k úplně jiné kariéře nebo k jiné roli v organizaci,“ říká.