Lovíme poslední sluneční paprsky, venku se začíná ochlazovat, módní obchody svlékají z figurín ve výlohách letní kolekci. Je to tak, léto je za námi. Bylo teplé, krásné, plné smíchu, zážitků, romantiky i zábavy. Česko se ale brzy zahalí do kabátů a ponoří do ponurých dnů. Ne každý tento zlom v ročních obdobích nese dobře. Ba naopak. Podle mnohých psychologů trpí až dva lidé ze tří podzimní depresí.
„Mám depku,“ říká na podzim mnoho lidí. Ve skutečnosti se jedná „jen“ o špatnou náladu, ve většině případů (naštěstí) opravdovou depresí netrpí. I tak nás ale taková podzimní „depka“ může pořádně rozesmutnět!
Cítíme, že něco příjemného a překrásného, na co jsme se několik měsíců těšili, skončilo, a přijde znovu až zase příští rok. Nic podobně akčního nás dost možná nečeká až do Vánoc, a tak se musíme znovu vrátit do kanceláře s tím, že budeme vstávat a vracet se domů za tmy. Podzimní „depka“ pramení právě z nedostatku slunečního záření – nedostatek slunce vyvolává smutek, letargii a únavu.
Máte to ve svých rukou
„Důležité je rozhodně se neupínat na léto a nečekat na to, kdy už zase bude dlouho světlo a teplo a budu moct žít naplno. Klíčem k celoroční spokojenosti je dávkovat si potěšení, hledat výhody a radosti v maličkostech, které si můžeme dopřávat častěji. Plánovat si cíle a zvyšovat si tak průběžně motivaci. Tím pádem nenastane to, že si veškerou radost vystřílíme během krátké chvíle, protože pak logicky přichází silný útlum,“ říká fitness trenérka Martina Marková.
„Snažím se vědomě dbát na optimalizaci cirkadiánního rytmu, tedy chodit spát ve stejnou dobu každý den a v podobnou dobu se ráno budit. Díky tomu cíleně minimalizuji výkyvy počasí a dopady tmy za okny na můj organismus. Pokud k tomu dbáte i na svou ranní rutinu, o energii nebudete mít nouzi.“
Vstávání do tmy a brzké stmívání omezuje produkci vitaminu D a zvyšuje riziko sezonních afektivních poruch, kam se řadí i právě podzimní deprese. Psychiatr Norman Rosenthal doporučuje pobývat co nejvíce času venku a vystavovat se světlu, jak to jenom jde.
„S negativními myšlenkami můžeme pracovat tak, že slabiny tohoto období přetavíme na přednosti. Z obav se tak mohou stát radosti, třeba ze zimních sportů jako zdroje zábavy a fyzické aktivity. Můžeme zkusit nové odvážnější kousky a výzvy, třeba otužování či výšlap na Sněžku. Chladnější období může být milým podnětem k organizaci společných akcí s přáteli nebo rodinou uvnitř. Posílení sociálních vazeb a zážitků, které můžeme sdílet. Je tu sezona dýní, oslava Halloweenu, nebo třeba příležitost dopřát si maraton filmů Harryho Pottera,“ říká Martina Marková. I jí se s podzimním časem mění režim. Zatímco v létě se dle svých slov ještě ve 20 hodin teprve chystá ven na procházku a den pro ni pocitově ještě zdaleka nekončí, v zimě má už okolo šesté hodiny tendenci pomyslně ukončovat veškeré plánované aktivity, protože už je přeci úplná tma a jde se za chvíli spát.
„Spoustu těch aspektů dokážeme sami ovlivnit, protože jaký příběh si člověk vytvoří, tomu bude hlava věřit. Druhou věcí jsou pak určité fyziologické pochody, které nejsou tak úplně v našich rukou. Klesají teploty, ubývá světla,“ popisuje.
Tělo je motor, potřebuje palivo
Kam nemůže slunce, tam chodí lékař, říká se v oblíbené české pohádce Lotrando a Zubejda. Chcete-li se podzimním chmurám vyhnout nebo se jich zbavit, musíte jít dennímu světlu naproti. Pakliže slunce alespoň trochu vykukuje z mraků, je třeba vyjít ven. I při zcela zatažené obloze na nás světlo působí.
Podle Martiny Markové je zapotřebí také upravit stravu a doplňovat vitaminy a minerály. „Mezi ty klíčové patří na podzim a v zimě rozhodně vitamin D. Ten najdeme v rybím tuku a rybách, jako je losos, tuňák nebo makrela. Pak v játrech, ideálně tresčích, v mléku i vaječném žloutku. Přes zimu je vhodné vitamin D také doplňovat ve formě kapslí,“ upřesňuje.
Horká koupel, šálek kakaa, bylinná masáž, návštěva sauny, procházka v přírodě (v teplé bundě a čepici!), a taky sex. I ten totiž zvyšuje imunitní schopnosti a zvyšuje hladinu hormonu štěstí serotoninu.
Důležitou roli, obzvlášť v době, kdy se mění roční období, hraje v našich životech spánek. „Já osobně se snažím vědomě dbát na optimalizaci cirkadiánního rytmu, tedy chodit spát ve stejnou dobu každý den a v podobnou dobu se ráno budit. Díky tomu cíleně minimalizuji výkyvy počasí a dopady tmy za okny na můj organismus,“ říká. „Pokud k tomu dbáte i na svou ranní rutinu, o energii nebudete mít nouzi,“ dodává.
Dozvuky dovolené
U některých má ona podzimní depka původ v nedávném návratu z letní dovolené. Před pár dny jste se ještě váleli v plavkách na pláži a usrkávali sladký koktejl, zatímco teď se za okny vašeho bytu nebo (ještě hůř) kanceláře honí všichni čerti. Po dovolené se u mnohých z nás může objevit právě toto kruté vystřízlivění spojené se stresem, úzkostí, nebo právě touto sezónní krátkodobou depresí.
Klíčový spouštěč dle sociologa Vojtěcha Bednáře nastává návratem do pracovního prostředí. „Domníváme se, že dovolená nám dá odpočinek, ale ve skutečnosti je sama o sobě dosti náročná. Vždy je to změna prostředí, a právě ta je distresový faktor, který na nás působí a vysiluje nás,“ uvádí. Jezdíme na dovolenou, abychom si odpočinuli, ale v konečném důsledku se často vrátíme ještě unavenější a vyčerpanější, než když jsme si s radostí a natěšením balili kufr.
Návraty z dovolené do práce bývají velmi podceňované. Pokud tedy můžete, naplánujte si návrat z dovolené na pátek, abyste měli alespoň ještě celý víkend na aklimatizaci – aby ten návrat do kanceláře nebyl tak krutý.
Ať už na vás působí sychravé počasí a brzké podzimní stmívání z jakéhokoliv důvodu negativně, můžete využít i pár posledních tipů na závěr. Ty napíšeme jen v bodech, protože jejich vysvětlování by bylo jistě nadbytečné. Horká koupel, šálek kakaa, bylinná masáž, návštěva sauny, procházka v přírodě (v teplé bundě a čepici!), a taky sex. I ten totiž zvyšuje imunitní schopnosti a zvyšuje hladinu hormonu štěstí serotoninu.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
