fbpx
Profesor si vzal Nobelovku za fyziku a zběhl k transcendentální meditaci 2 fotografie
Fyzik, držitel Nobelovy ceny a provokatér klasických vědců Brian David Josephson

Brian David Josephson získal Nobelovu cenu za fyziku, pak se utrhl a začal číst knihu hinduismu Bhagavadgítu a studovat práce Mahariši Maheše Jógi

Zveřejněno: 6. 5. 2019

Člověk, který dostane Nobelovu cenu v oblasti vědy a výzkumu, představuje jedince, který svými intelektuálními schopnostmi vysoko převýšil své okolí. Takový člověk pak má status někoho, jehož myšlenky normální lidé budou těžko chápat.

Život laureátů Nobelovy ceny (opět musíme zdůraznit, že za vědu a výzkum, nikoli za mír či literaturu) se po jejím udělení proměňuje. V rámci své univerzity se stávají nedotknutelnými, protože představují její prestiž, a hodnota této prestiže bývá větší, než cokoli dalšího onen laureát vyzkoumá a vybádá. Ono také totiž to, co někteří „vyzkoumají“, má poměrně malou vypovídací hodnotu, není-li to přímo – nebojme se říci – hloupost.

Zisk Nobelovy ceny mu pomohl získat svobodu pracovat v méně ortodoxních oblastech, a tak se Josephson stále více angažoval v oblasti meditace, telepatie, vyšších stavů vědomí a vůbec paranormálních jevů. 

Například spoluobjevitel struktury DNA James Watson, jenž dostal tuto cenu v roce 1962, se později roku 1988 zapojil do Projektu lidského genomu (Human Genome Project), a cítil se proto také oprávněn roku 2007 prohlásit, že Afričané mají obecně nižší IQ než obyvatelé jiných kontinentů. Nebyla to jeho parketa, přesto mnozí vědci začali přemýšlet, jestli na tom něco není, když to prohlásil laureát Nobelovy ceny.

Paranormální Nobelovka

Na tenký led nepříbuzných oborů se pustil také Brian David Josephson, nyní člen Královské společnosti, jenž už jako dvaadvacetiletý student university v Cambridgi předpověděl možnost vzniku elektrického proudu mezi dvěma supravodiči, oddělenými tenkou vrstvou izolantu. Tento jev byl po něm pojmenován jménem Josephsonovým a on sám za tento objev dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za fyziku. Stal se profesorem a vedoucím fyzikální Cavendish Laboratory, později emeritním profesorem na Cambridge University, ale fyzika se pro něj stala jen okrajovou oblastí výzkumu.

V roce 1974 vystoupil na kolokviu molekulárních biologů ve Versailles s tím, že je vyzval, aby četli posvátnou knihu hinduismu Bhagavadgítu a studovali práce Mahariši Maheše Jógi.

Zisk Nobelovy ceny mu pomohl získat svobodu pracovat v méně ortodoxních oblastech, a tak se Josephson stále více angažoval v oblasti meditace, telepatie, vyšších stavů vědomí a vůbec paranormálních jevů. Zapojoval se i do vědeckých konferencí na tato témata a tam, kde na programu nebyla, je sám předestíral k celkem pochopitelnému podráždění kolegů vědců. Přesto zůstala jeho pozice na univerzitě neotřesena. 

Zvýšení schopností mysli

Brian Josephson se v soukromí zaobíral filozofií mysli už v pozdních šedesátých letech a někdy okolo roku 1971 začal praktikovat transcendentální meditaci (TM), která se v té době stala populární u mnoha osobností, například u členů slavné hudební skupiny Beatles. Transcendentální meditace v principu využívá schopnost mysli se zklidnit za určitých předpokladů, například využitím reakce na určité zvuky, mantry.

maharishi

Mahariši Maheš Jógi zemřel v roce 2008. Jeho učení si žije dál vlastním životem. I na Cambridgi


Metodu poprvé popsal Mahariši Maheš Jógi v knize Věda o Bytí a umění žití s využitím analogie s oceánem a bublinou. Manter je mnoho druhů jak do obsahu, tak do formy, ale všechny slouží k podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se a soustředit se na zvukovou vibraci. V buddhismu je také chápána jako ochranný zvuk – ten zabrání, aby se v mysli uchytily negativní dojmy.

Podpora a popření nesmyslu

Brian Josephson se ovšem neomezil na to, aby v této oblasti bádal v klidu na univerzitě. V roce 1974 vystoupil na kolokviu molekulárních biologů ve Versailles s tím, že je vyzval, aby četli posvátnou knihu hinduismu Bhagavadgítu a studovali práce Mahariši Maheše Jógi. Rozprava poté skončila všeobecnou vřavou, kdy většina přítomných odmítla byť jen naslouchat těmto návodům.

Ještě téhož roku chtěl a také pozval Mahariši Maheše Jógi do Cambridge a na kanadské konferenci o psychokinezi prohlásil, že věří tvrzení Matthewa Manninga, snad nejprodávanějšího britského autora a léčitele, který řekl, že má psychokinetické schopnosti – například že silou myšlenky dovede ohýbat kovové předměty. Josephson to ovšem později popřel. Naštěstí pro něj, tento snadno prokazatelný nesmysl ho mohl mezi vědci dehonestovat hodně rychle.

Nedostatečná konvenční věda

Zvláštní postup Josephsonových myšlenek popsal v roce 2013 jeho kolega John Waldran z Cambridge University. Vzpomíná, že když se ho zeptali, co bude dělat s penězi za Nobelovu cenu, zamyslel se a po chvíli odpověděl, že si nechá opravit a vylepšit bicykl. Josephsonova práce vzala dokonalý obrat. Zaměřil se na lidský mozek a vazby mezi kvantovou fyzikou a parapsychologickými nebo paranormálními jevy. Studoval a propagoval pokročilé formy transcendentální meditace známé jako TM-Sidhi program a údajně se mu podařilo dosáhnout levitace.

Konvenční věda je nedostatečná pro situace, kde se jedná o mysl.

Stal se ředitelem projektu Mind-Matter Unification Project na Cambridge University. Projekt pak charakterizoval jako ten, „který se primárně zabývá pokusem pochopit z pohledu teoretického fyzika, co může být volně charakterizováno jako inteligentní procesy v přírodě, spojené s funkcí mozku nebo s nějakým jiným přirozeným procesem“. Sám ovšem fyziku v západním slova smyslu odvrhl a výhradně se věnuje východní mystice s parapsychologií, protože – jak říká – konvenční věda je nedostatečná pro situace, kde se jedná o mysl.

Emoce ve vědě

Josephson si myslí, že jeho práce v oblasti výzkumu mozku je významnější než ta, která vedla k zisku Nobelovy ceny. Jeho výzkum a podpora více než kontroverzních myšlenek, jako že voda má paměť a studená fúze je za daného stavu fyzikálních veličin na Zemi možná, je příčinou, že se mu, řekněme konzervativní vědci, vyhýbají.

Pokud vědci jako celek odsuzují myšlenku, nemusí to být nutně považováno za důkaz, že tato myšlenka je absurdní.

V roce 2010 organizátoři stáhli jeho pozvání na konferenci o teorii de Broglie-Bohm (interpretace kvantové mechaniky), ovšem protesty několika účastníků, argumentujících svobodou slova, je přinutily, aby pozvání obnovili. To Josephson okomentoval tím, že fyzici mají emocionální odezvu, když slyší něco, co souvisí s parapsychologií.

Související…

YouTube si přivlastnil mozkový orgasmus. Říká se mu ASMR a je vědeckou senzacíOpice bez kočky: Britský profesor testuje látku, která opije, ale neublížíRealita nové doby: Smrtelnou diagnózu vám sdělí lékař přes monitor

Podle Josephsona je to tím, že jejich názor na parapsychologický výzkum není založen na hodnocení důkazů, ale na dogmatickém přesvědčení, že veškerý výzkum v této oblasti je mylný. Říká také, že pokud vědci jako celek odsuzují myšlenku, nemusí to být nutně považováno za důkaz, že tato myšlenka je absurdní, ale spíš je třeba důkladně prozkoumat údajné důvody těchto názorů a teprve pak objektivně posoudit.

Možná, že je to cesta ven ze slepé uličky. Mezi vědci je totiž stále větší ochota přijmout něco, co například William Tiller, profesor Stanford University, popisuje jako nové energie, které nejsou vyloženě fyzické v materiálním smyslu slova, ale jsou spojené s lidským vědomím. Lze jen doufat, že tak jako tak bude vše spojené s vědou, nikoliv novým náboženstvím.

foto: Wikipedia, zdroj: Cosmos Magazine

Tipy redakce

Jazzový rozhovor s Rudym Linkou: Jak přenést kousek New Yorku do Prahy?

Jazzový rozhovor s Rudym Linkou: Jak přenést kousek New Yorku do Prahy?

S jazzovým hudebníkem a kytaristou jsme se sešli v restauraci nedaleko...

Písek z pláže si domu neberte. Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Písek z pláže si domu neberte. Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.