fyzika

Obecně přijímanou kosmologickou teorií o raném vývoji a dnešní podobě vesmíru je ta, kterou známe jako Velký třesk. Předpokládá, že vesmír byl před 13,8 miliardy let ve formě takzvané počáteční singularity, což je stav, kdy teplota a tlak jsou nekonečné a čas i rozměr jsou pojmy neexistující.

Lidský mozek má hmotnost mezi 1300 až 1400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Nakolik jsme svobodní, tedy jak svobodně můžeme projevit svoji vůli? Půjdeme večer do kina, nebo do hospody? Zdá se, že v zásadě záleží jen na nás. Ovšem existuje svobodná vůle ještě jinde než mezi lidmi? Existuje někde ve vesmíru nebo alespoň v nějakém fyzickém systému, jenž je jeho součástí?

Problém vztahu vědomí a hmoty hýbe poslední dvě desítky let nejen světem filosofů, ale také neurologů či fyziologů. A především se mění náhled na něj. Vše nastartoval roku 1996 australský filozof David Chalmers svojí knihou Vědomá mysl: Hledání základní teorie .

Po smrti britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga letos v březnu mnozí začali hledat jeho následovníka. Hawking byl považován za jednoho z nejchytřejších lidí, ne-li v současnosti nejchytřejšího. Otázka tedy je, kdo by ho mohl na tomto postu nahradit.

„Tak nám v Evropě už zase něco změnili. Máme novej kilogram. Říkali to v televizi. Teď to už váží všecko jinak!“ „Dejte pokoj, dyť já si předevčírem teprve koupila tu novou váhu do kuchyně s číslama místo ručiček… Ježíšmarjá, tak proto se mi ta bábovka zdrcla! Já to měla špatně navážený!“...

Elektrickou energii potřebujeme stále víc a je jedno, zda je zima či léto. V zimě s ní víc svítíme a topíme, v létě nám pohání klimatizaci. Jak jí však vyrobit víc a přitom nezaneřádit ovzduší skleníkovými plyny? {související} Recept nám poskytuje samo Slunce. Nemusí ale sloužit jen k pohonu...

Redaktorka Flowee Anastázie Harris se setkala s Jiřím Drahošem ještě coby předsedou Akademie věd ČR. Položila mu otázku: Máme se bát budoucnosti?