fyzika

Nakolik jsme svobodní, tedy jak svobodně můžeme projevit svoji vůli? Půjdeme večer do kina, nebo do hospody? Zdá se, že v zásadě záleží jen na nás. Ovšem existuje svobodná vůle ještě jinde než mezi lidmi? Existuje někde ve vesmíru nebo alespoň v nějakém fyzickém systému, jenž je jeho součástí?

Lidský mozek má hmotnost mezi 1300 až 1400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Dnes je neděle 20. ledna 2019. Kromě klasické siesty na závěr týdne můžete v noci na pondělí sledovat úplné zatmění Měsíce. Nejlépe bude viditelný v Americe, v Česku si budete muset přivstat – úplné zatmění uvidíte v pondělí ráno mezi 5.41 a 6.43. Měsíc bude strašidelně rudý – právě proto se...

Obecně přijímanou kosmologickou teorií o raném vývoji a dnešní podobě vesmíru je ta, kterou známe jako Velký třesk. Předpokládá, že vesmír byl před 13,8 miliardy let ve formě takzvané počáteční singularity, což je stav, kdy teplota a tlak jsou nekonečné a čas i rozměr jsou pojmy neexistující.

Problém vztahu vědomí a hmoty hýbe poslední dvě desítky let nejen světem filosofů, ale také neurologů či fyziologů. A především se mění náhled na něj. Vše nastartoval roku 1996 australský filozof David Chalmers svojí knihou Vědomá mysl: Hledání základní teorie .

Po smrti britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga letos v březnu mnozí začali hledat jeho následovníka. Hawking byl považován za jednoho z nejchytřejších lidí, ne-li v současnosti nejchytřejšího. Otázka tedy je, kdo by ho mohl na tomto postu nahradit.

„Tak nám v Evropě už zase něco změnili. Máme novej kilogram. Říkali to v televizi. Teď to už váží všecko jinak!“ „Dejte pokoj, dyť já si předevčírem teprve koupila tu novou váhu do kuchyně s číslama místo ručiček… Ježíšmarjá, tak proto se mi ta bábovka zdrcla! Já to měla špatně navážený!“...

Elektrickou energii potřebujeme stále víc a je jedno, zda je zima či léto. V zimě s ní víc svítíme a topíme, v létě nám pohání klimatizaci. Jak jí však vyrobit víc a přitom nezaneřádit ovzduší skleníkovými plyny? {související} Recept nám poskytuje samo Slunce. Nemusí ale sloužit jen k pohonu...

Redaktorka Flowee Anastázie Harris se setkala s Jiřím Drahošem ještě coby předsedou Akademie věd ČR. Položila mu otázku: Máme se bát budoucnosti?