Vydrželi byste 24 hodin denně se šéfkou? Zkouší to jedna americká firma

I když jsou tací, kteří se do práce těší, více asi bude lidí, kteří se nemohou dočkat, až budou mít padla a budou se moci věnovat volnému času. Pokud se ovšem nejedná o workoholiky nebo jedince postižené toxickou produktivitou. Zaměstnanci amerického startupu Fiveable zřejmě spadají do oné kategorie workoholiků. S kolegy, a dokonce i šéfem totiž sdílejí nejen pracovní, ale také soukromý život. A kupodivu se zdá, že jim to vyhovuje, píše reportérka britského deníku The Guardian Poppy Noorová, která sídlo společnosti v Milwaukee ve Wisconsinu navštívila osobně.

Fiveable je vzdělávací technologický startup, jehož osazenstvo se v roce 2019 přestěhovalo do Milwaukee, kde všech pět zaměstnanců společně s výkonnou ředitelkou Amandou DoAmaralovou žije, jí a spí ve stejném domě, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Začalo to tím, že ředitelka potřebovala snížit náklady a nabídnout zaměstnancům něco nového. Společné bydlení se jí zdálo jako dobrý krok, za čímž si stojí dodneška.

Výhody života se šéfem

Zaměstnanci, kteří se rozhodnou nastěhovat do jejího domu, nemusí celý rok platit nájem, požívají tedy plného platu a celé řady dalších výhod. Zaplacené mají také náklady na stěhování do Milwaukee, kromě toho vedení zaměstnance povzbuzuje, aby si brali dovolenou, každý měsíc dostávají stipendium na péči o duševní zdraví, k dispozici mají zdarma posilovnu, ale i společné dovolené a výlety. I na ty jezdí opravdu zase společně. A bez rozdílu všichni.

Členové komunity běžně randí, mají svůj volný život, svůj volný čas. Spoustu z něj ale tráví společně, protože to tak chtějí – společně slaví svátky, narozeniny, pořádají párty a oslavy.

I když to u Fiveable doma vypadá poměrně harmonicky, Noorová se zamýšlí nad tím, jak snadno by se z takového uspořádání mohla stát dystopická noční můra. Příklady vidíme všude kolem sebe ve vzkvétající kultuře plíživého dohledu v práci, jejž mnoha společnostem významně usnadnil home office zprofanovaný díky covidové pandemii. Je mnoho zaměstnavatelů, kteří přísně kontrolují pracovní dobu svých podřízených, ke sledování dokonce používají speciální softwary, zjišťují, jaké weby zaměstnanci navštěvují, a tak dále, mohli bychom pokračovat do nekonečna.

Jak moc se bude topit?

DoAmaralová vlastně nic takového dělat nemusí, protože má své podřízené pořád na očích. Přesto se zdá, že život zde plyne poměrně poklidně a největší hádky probíhají jen ohledně toho, jak moc se bude topit.

V domě má každý svůj prostor, který je jen jeho, a může si v něm dělat, co chce. Členové komunity běžně randí, mají svůj volný život, svůj volný čas. Spoustu z něj ale tráví společně, protože to tak chtějí – společně slaví svátky, narozeniny, pořádají párty a oslavy.

Kde končí pracovní doba

Zaměstnanci se naučili, že co je v práci, je v práci, a co je mimo pracovní dobu, to se do pracovního výkonu nepočítá. Na druhé straně může kupící se hora neumytého nádobí ve sdílených prostorech vypovídat o jisté lenivosti a možné souvislosti s nízkou pracovní morálkou… Co se ale kupí v osobních prostorech zaměstnanců, to nikoho nezajímá. Je to jejich soukromí.

A podle DoAmaralové je budování společné intimity dobré nejen pro osobní, ale i pro pracovní vztahy. „Člověka potom lépe a rychleji pochopíte. Někdo je plachý, jiný se zase zajímá o něco, o čem byste se jinak nedozvěděli, další má specifický způsob uvažování nebo mluvy, na který je třeba se naladit. Výhodou společného života je, že všechno pochopíte rychleji,“ vysvětluje šéfka firmy Noorové.

Sama v domě? Nikdy

Takže i když to může znít nereálně, většina zaměstnanců Fiveable se shoduje v tom, že v době pandemie pro ně byla existence tohoto druhu zaměstnání velkou výhodou. Byli pořád spolu, mohli spolu komunikovat, necítili se sami a netrpěli izolovaností a nedostatkem sociálních kontaktů, jak se dělo třeba zaměstnancům na home office.

Sama DoAmaralová si prý zatím nedokáže představit, že jednou bude bydlet bez svých zaměstnanců. „Zní to děsivě. I když představa, že bych byla v domě sama, mohla bych se jen tak procházet a vařit, kdy chci, zní lákavě, připadala bych si nejspíš osaměle. To se mi teď stát nemůže, pořád kolem mě někdo je,“ zamýšlí se.