fbpx

Náš mozek prahne po odměně. Proto podléháme zlozvykům

Zveřejněno: 1. 4. 2018

Ráno, nestíháte, takže rychle jogurt, jakože snídaně. Před prací první cigárko, pak osm hodin sezení, mezitím další cigárka a pár kafíček. A večer? Na cvičení už jsme unavení, tak si jdeme raději sednout na jedno... Pokud se v tom více či méně vidíte, nezoufejte. Všichni víme, že nám zlozvyky škodí. Ale můžeme si je rozumově vysvětlit. Poskytují nám totiž komfort, který dobré zvyky zkrátka nedodají. Zlozvyky se zkrátka odměňujeme.

Podle studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí patří mezi nejčastější příčiny úmrtí zvyky, jimž by bylo možné předejít. Jedná se zejména o špatné stravování, nedostatek pohybu, kouření a pití alkoholu. Prostě špatné návyky. Ty nám ovšem poskytují pohodlí, které k životu potřebujeme.

„Na prvním místě zůstává naše potřeba cítit se dobře. Pro její naplnění uděláme cokoliv,“ říká Brian Lee, vedoucí produktového managementu společnosti Lifehack, specialista na komunikaci a life style kouč. A dodává, že vlastně všechno, co podnikáme, má jeden jediný záměr – cítit se dobře. A špatné návyky nám jej dokážou zprostředkovat poměrně rychle a snadno. Což je přesně to, co v dnešním světě potřebujeme. Rychlost a efektivitu. Na domýšlení důsledků není čas.

Princip odměny

Lee tvrdí, že lidský mozek, podobně jako mozek zvířete (třeba psa), funguje na principu odměny. „Nás však, podobně jako chlupaté přátele, neuspokojí pouze nějaká klobása, ale právě pocit pohodlí. Ten totiž vyvolá uvolnění hormonu štěstí, dopaminu,“ vysvětluje kouč.

Související…

Jednoduchý způsob, jak změnit své zlozvyky
Vojtěch Žák

Špatné zvyky si tedy podvědomě spojujeme s tím, že se cítíme dobře. To také vysvětluje, proč je pro nás tak těžké se jich zbavit. Proč bychom se totiž zbavovali něčeho, co nás naplňuje štěstím? Potřebujeme odměnu a víme, co nám ji poskytne. A tak to děláme dál, i když víme, že nám to vlastně škodí. Ocitáme se v začarovaném kruhu. Jak z něho ven?

Kouření dává svobodu

Zde je pár praktických příkladů, jak si mozek spojí špatný návyk s okamžitou a snadno dostupnou odměnou. Cigareta v pauze mezi jednáními či jinými pracovními úkony způsobí, že mozek si tento zvyk spojí s vysvobozením ze zaběhlé rutiny a s relaxací. Popíjení alkoholu si zase může naše hlava spojit s pohodovým časem, kdy úplně vypneme a doslova hodíme za hlavu těžký týden.

Mysl je velmi chytrá, a tak pro potvrzení špatných návyků sahá i do minulosti: Dědeček kouřil celý život a dožil se krásných 90 let!

Myšlenku na cvičení potlačí mozek něčím jednodušším a přístupnějším – sezením na gauči a sledováním oblíbeného televizního programu. „Jsou-li tyto špatné návyky společností považovány za přijatelné, máme tendence si je racionalizovat,“ potvrzuje Lee. „Navíc, pokud obrovské množství lidí dělá to samé, nemůže to být zase tak špatné.“

Žít zdravě může být nespolečenské

Ze zkušenosti jistě víte, že není vůbec těžké najít společensky přijatelné špatné návyky. S těmi zdravými je to naopak bohužel poněkud horší. Takoví jedinci bývají často považováni za outsidery, kteří si razí nějakou podivnou životní cestu, pro ostatní veskrze nepřijatelnou.

„Co je to za člověka, který chodí brzo spát, aby si mohl ráno zaběhat, nechodí s kolegy na obědy, protože si nosí zdravé vlastní jídlo, při firemních akcích nekouří ani nepije alkohol? S tím nemůže být legrace a už vůbec od něj nelze čekat nic dobrého. Beztak se bude snažit na svou stranu stáhnout co nejvíce lidí... A o to my přece nestojíme!“ Takto bohužel přemýšlí hodně lidí.

Všechny výše zmíněné faktory – dělají to všichni ostatní a ti, kteří ne, jsou divní – způsobují vnitřní racionalizaci špatných návyků. „Dnes jsem měl v práci velký stres, takže si můžu dát o skleničku navíc. Den byl náročný, musím si pořádně odpočinout a cvičit půjdu zítra. Nestihl jsem se v práci pořádně najíst, pořád jsem lítal od jednoho k druhému. Takže je v pořádku, když si teď pořádně dopřeju.“ Mysl je navíc velmi chytrá, a tak pro potvrzení špatných návyků sahá i do minulosti: „Dědeček kouřil celý život a dožil se krásných 90 let!“

Dá se mozek přeprogramovat?

Problémem je, že špatné návyky jsou v našich životech hluboce zakořeněny. Jak z toho ven? „Hlavním spouštěčem špatného návyku bývá stres. Proto je klíčové přeprogramovat mysl,“ radí Lee. „Nejprve si uvědomte, jaké jsou vaše špatné návyky a jak často je děláte. Zeptejte se sami sebe, co přesně je spouští. Je to nevědomé rozhodnutí? Otázka, proč jste tento zvyk vytvořili, je na prvním místě,“ dodává odborník.

Dalším krokem je ujištění, že daný zvyk skutečně chcete odstranit. Potom najděte něco pozitivního, čím jej nahradíte. Vyměňte čokoládu třeba za běh, který představuje zdravější prostředek k uvolnění dopaminu. Prospěje nejen tělu, ale i mysli. „Dále je důležité být konzistentní. Je to těžké, ale mozek se brzy podřídí novým způsobům chování a začne je považovat za přirozené,“ radí Lee a dodává: „Změňte svůj systém odměn tak, aby podporoval budování dobrých návyků místo těch špatných.“ No, a když to nepůjde? Zkuste si nějak rozumově zdůvodnit, proč o změnách zlozvyků musíte jít přemýšlet do hospody.

foto: Shutterstock, zdroj: Lifehack

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...