fbpx

Overthinking: pochopte příčiny přehnaného přemýšlení a naučte se uklidnit svůj mozek 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Často se vám stává, že jste uvězněni ve své vlastní hlavě ve společnosti myšlenek, které vás až paralyzují? Overthinking je pro některé lidi opravdu závažný problém, řešení ale existuje.

Zveřejněno: 4. 7. 2023

Čím víc přemýšlíte o chybách, tím víc je pravděpodobné, že nějakou uděláte. Přehnané přemýšlení o různých situacích a problémech může tedy vést k tomu, že si starosti ještě přiděláte místo toho, abyste se jich zbavili. Když ale dokážete identifikovat, z čeho overthinking pramení, pomůže vám to se s ním daleko lépe vyrovnat.

Prvním zdrojem těchto útrap jsou mezilidské vztahy, druhý se týká vašeho vlastního pohledu na sebe samotného. Poslední příčinou bývají tzv. podivné starosti, které se vkrádají do hlavy a nadělají tam pořádnou paseku i přes to, že nemusí existovat žádný reálný důvod k obavám.

Mezilidské vztahy a jejich dynamika

Jestliže patříte k lidem, kteří věnují velkou pozornost a energii tomu, jak vaše chování a slova působí na ostatní, máte dost možná s přehnaným přemýšlením co dočinění. Když si uvědomíte, že jste někomu udělali nebo řekli něco špatného či zraňujícího, okamžitě se snažíte danou situaci analyzovat a najít co nejvhodnější způsob nápravy. Ačkoliv se jedná o známku vysoké emoční inteligence, což je bezpochyby v mnoha ohledech pozitivní vlastnost, pro vás samotné se jednoduše může stát kamenem úrazu. A to hlavně v situacích, v kterých jednáte s osobou, která není emocionálně tak vyspělá, případně dostupná jako vy. Pravý problém nastává v případě, kdy se jedná o člověka, kterého máte rádi, nebo ho dokonce milujete. Ve studii z roku 2022 se toto téma rozhodl společně se svými kolegy  zkoumat psycholog Daniel Voyer.

Citově nedostupní jedinci jsou často egocentričtí, což jim brání pochopit názor a chování druhých. V jejich světě mají pravdu vždycky jen oni, nikdo jiný. Zarputilost a defenzivní způsob reakcí jim nedovolí přijmout vlastní chyby nebo momenty, kdy se vůči ostatním chovají sobecky. Místo toho si často hrají na oběť, i když obětí je skoro ve všech případech někdo jiný, respektive vy sami. Vaše realita se v tu chvíli střetává s realitou někoho, kdo má zcela jiný a značně omezený pohled na dění kolem. To posléze vede k tomu, že začnete pochybovat sami o sobě.

Každý z nás se čas od času ocitne tváří tvář nové životní etapě. Ať už je pozitivní či negativní, zásadní životní změna může s vaším sebevědomím udělat všelijaké věci. A to proto, že v rámci velkého životního obratu přicházíme o malé části naší identity.

Díváte se na sebe a přemýšlíte, co vlastně děláte špatně. Pochybujete o svých názorech a volbách jen proto, že vás k tomu povaha druhého člověka donutila. To je ale věc, kterou si při přehnaném přemýšlení jen těžko uvědomíte. Udělejte si dostatek času a prostoru na to zhodnotit komunikaci v takovém vztahu, znovu si v hlavě přehrát průběh celé situace a důsledně se zamyslet nad tím, jestli je pro vás takové prostředí citově bezpečné. Nebojte se o svých pocitech promluvit s blízkým člověkem, který není v daném vztahu nijak angažovaný, a můžete od něj očekávat objektivní zhodnocení situace. Pokud se bude přiklánět na vaši stranu a odůvodní to pádnými argumenty, lze předpokládat, že chyba opravdu není ve vás. Pak byste měli zhodnotit, jestli není čas v daném vztahu nastavit nějaké zdravé hranice, případně ho pro vaše vlastní dobro opustit.

Problémy se sebepojetím

Každý z nás se čas od času ocitne tváří tvář nové životní etapě. Ať už je pozitivní, jako stěhování se s partnerem do jednoho bytu, cesta za poznáním do zahraničí, či negativní jako rozchod s partnerem nebo podání výpovědi v práci, taková zásadní změna může s vaším sebevědomím udělat všelijaké věci. A to proto, že v rámci velkého životního obratu přicházíme o malé části naší identity. Dopadům takových velkých životních změn na celkové zdraví jedince se věnuje výzkum, publikovaný v roce 2021 v Annual Review of Psychology.

Jako příklad si můžeme vzít třeba zmiňovanou výpověď a změnu zaměstnání. Ať už jde o místo výkonu práce, její náplň nebo zpřetrhání vazeb s vašimi kolegy, všechny tyto aspekty si lze představit jako takové malé kotvy, které jsou nyní pryč. Ačkoliv to nemusí být pravidlem, jejich ztráta má obvykle za následek dočasné rozkolísání sebevědomí. A právě tato destabilizace často vede k přehnanému přemýšlení, kdy si můžete začít pokládat následující otázky:

  • Opravdu dělám správnou věc?
  • Mám vůbec na to?
  • Zvládnu to?
  • Možná pro to nejsem dost dobrý?
  • Co když jsem si jenom namlouval, že to zvládnu?

Pokud se někdy budete chtít sžírat těmito pochybnostmi o sobě samých, vzpomeňte si na to, že jde pouze o dočasnou fázi. Lidské sebevědomí se znovu s každým nově vykonaným krokem upevňuje a chvíli potrvá, než zvládnete zaplnit mezery, které v něm vznikly. Pokud nedovolíte, aby vás overthinking zcela pohltil, časem se celá situace urovná a vy si budete svým rozhodnutím udělat změnu naprosto jistí.

Podivné myšlenky a starosti

Třetí a poslední hlavní příčinou overthinkingu jsou temné, bizarní a jiné nechtěné myšlenky, které se vám vkrádají do hlavy, a nemůžete se jich zbavit. Často se objevují večer a v noci, kdy kolem sebe máme méně faktorů, které nás rozptylují. Můžete se obávat zdánlivých neopodstatněných prkotin, například že se vám v práci stane něco trapného a ponížíte se před svými kolegy. Nebo naopak vám nedá spát myšlenka, že se cestou do práce dostanete do strašlivé dopravní nehody. A v takových chvílích se asi budete ptát sami sebe: „Kde se to ve mně bere?“

Pro mozek je velice obtížné se srovnávat se situacemi, které negativně ovlivní chod běžného života. Pokud něco takového zažije, snaží se podobné chvíle předvídat. A tak vám může každou chvíli připomínat, že kdykoliv se může stát něco hrozného, a vy to ani v nejmenším nemáte pod kontrolou.

Tyto myšlenky často pramení z traumat z vaší minulosti, často i z těch, na která už jste dávno zapomněli. I když jste trauma dokázali zpracovat a dokonce se z něj i zotavit, někde ve vašem mozku zůstane ukryté už navždy. Pro mozek je velice obtížné se srovnávat se situacemi, které negativně ovlivní chod běžného života. Pokud něco takového zažije, snaží se podobné chvíle předvídat. A tak vám může každou chvíli připomínat, že kdykoliv se může stát něco hrozného, a vy to ani v nejmenším nemáte pod kontrolou.

V takové chvíli je tím nejlepším, co můžete udělat, tzv. přepnout kanál. Pokud na vás temné myšlenky zaútočí, snažte se myslet na něco extrémně pozitivního. I když třeba nedosažitelného. Může se jednat o výhru obrovské sumy peněz a pořízení si čehokoliv, po čem jste kdy toužili. Nebo si představte, že jste světoznámý umělec na světovém turné, uprostřed toho nejlepšího koncertu, který si lze představit. Prostě cokoliv, co by vás udělalo šťastnými. Ačkoliv v loterii nejspíš nevyhrajete ani se nestanete známým zpěvákem, k potlačení přehnaného přemýšlení to v danou chvíli pomůže a svůj účel splní.

Přijměte to tak, jak to je

Overthinking může být opravdu drsný a nemilosrdný. Pochopením jeho příčin ale lépe poznáte sami sebe, což vám může pomoci i v dalších oblastech vašeho života. Postupně budujte svoji sebedůvěru a snažte se dojít uvědomění, že chyba není v tomto ohledu ve vás. Ať už jste emocionálně trochu jinde než vaše okolí, nebo vás trápí trauma z minulosti, není pochyb o tom, že s danou situací nakládáte nejlépe, jak to umíte. Kdybyste to uměli, tak to přece děláte, ne?

Jsme jenom lidi a naše mysl občas dělá zvláštní a nepochopitelné věci, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Pokud svým strachům a obavám budeme čelit, i když se to někdy opravdu může zdát jako nesplnitelný úkol, dřív nebo později se s nimi naučíme pracovat. Cílem není za každou cenu je vypudit a nadobro se jich zbavit, to ostatně občas dost dobře ani nejde, ale naučit se s nimi žít a nenechat se jimi pohltit natolik, aby ovlivňovaly naše každodenní fungování a komunikaci s lidmi kolem nás.

Související…

Umění nicnedělání: Fotbalový velikán Messi ukazuje, jak chytře zvládat úzkost
Dominika Glaserová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...