Dejte si po obědě dvacet. Poděkuje vám mozek i šéf. A nezapomeňte na dobrou kávu!

Zákonem dneška je měřitelná produktivita za každou cenu. Dáváme si nesmyslné limity – chodíme deset tisíc kroků denně, měříme si kalorie a v práci máme pocit, že deset minut odpočinku je pomalu na vyhazov. Projevuje se to na našem zdraví – dožíváme se vyššího věku, ale většinu života nás trápí zdravotní problémy. Jak ale zůstat výkonný, a přitom se z toho nezbláznit?

Odpověď je jednoduchá, dávejte si po obědě pauzu. Příkladů najdeme plno, japonská půlhodinka spánku se stala pověstnou, stejně jako španělská siesta nebo místnosti s polštáři a dekami, jaké zavedl třeba Google. Nedostatek spánku totiž nejen snižuje produktivitu, ale také poškozuje zdraví. „Neexistuje žádná oblast lidského zdraví, ať už tělesného nebo duševního, která by nebyla závislá na dostatku spánku,“ říká neurovědec Matthew Walker.

Když si s něčím nevíte rady, jděte si zdřímnout. Váš mozek bude fungovat daleko efektivněji, než kdybyste to tlačili na sílu.

My v Česku jsme prostě po obědě zvyklí dát si šlofíka, pokud samozřejmě můžeme. Na první pohled se to může zdát jako rozmařilost, opak je ale pravdou. Ostatně, celá kultura well-beingu ve startupových a tech firmách není žádnou charitou. Studie ve vědeckém časopisu Journal of Sleep Research popisuje, jak lidé, kteří si v práci drobně zdřímnou, dokážou daleko lépe řešit problémy než ti, kteří zůstali vzhůru. Není to jen o tom, že máme lepší paměť. Dokážeme také lépe řešit problémy, a hlavně nás napadají věci, které by nás neodpočinuté nenapadly, a vidíme souvislosti tam, kde nám předtím zůstaly skryty.

Skrytá síla zkratky REM

Mozek nabírá svou tajnou sílu ve fázi REM (rapid eye movement), což je ta část spánku, kdy se nám zdají sny, zpracováváme emoce a stáváme se tak kreativní. Během REM fáze se posilují v mozku spojení mezi zdánlivě nesouvisejícími oblastmi, vědci tomu říkají „slabé asociace“. Krátké zdřímnutí podle vědeckého průzkumu posiluje schopnost řešit složité problémy.

Například když navrhujete mosty, může vás po dobrém spánku napadnout, jak se poučit od stromů a rozdělení váhy ve větvích, místo toho abyste se snažili natvrdo vylepšit to, co jste se o stavění mostů naučili ve škole. Právě skryté konexe, čerstvé nápady, neobvyklá řešení – to je to, co odlišuje dokonalé vědce, umělce či podnikatele. Albert Einstein tvrdil, že za nejlepší nápady děkuje právě krátkým chvílím spánku a odpočinku, J. R. R. Tolkien by bez krátkého šlofíka možná nenapsal Pána prstenů, Salvador Dalí dokonce vyvinul speciální techniku mikrospánku, a kdyby Winston Churchill po obědě pravidelně 30 minut neodpočíval, kdovíjak by skončila druhá světová válka.

Heuréka!

Různě dlouhý spánek může mít odlišné účinky na náš mozek. Pokud spíme 5–15 minut, jsme více bdělí a pozorní, ale jen krátkou dobu. Když si dopřejeme půlhodinku, zlepšuje se nám paměť a kreativita, také se necítíme ospalí. Při hodince až hodince a půl už kromě REM fáze přichází také hluboký spánek, ale můžeme se cítit ospalí a unavení. Prostě klasická půlhodina je ideální. Získáte všechny benefity krátkého spánku, ale nespíte tak dlouho, abyste pak byli unavení.

Pokud se prospíte „tak akorát“, dost často se stává, že na něco přijdete a máte pocit: „Že mě to nenapadlo dřív!“ Vědci tomu říkají „inkubační efekt“. Vy spíte, ale mozek „na pozadí“ stále pracuje na řešení. Pak se prostě probudíte a nápad je na světě.

Příkladů je také dostatek. Kromě klasického Isaaca Newtona a padajícího jablka je tady třeba nositel Nobelovy ceny za chemii August Kekulé, který objevil kruhovou strukturu benzenu poté, co se mu zdálo o hadovi, který se zakusuje do vlastního ocasu. Albert Einstein chodil spát s kovovými kuličkami v ruce jen proto, aby se probudil do hypnagogie – což je přechodová fáze mezi snem a skutečností, kdy sice ještě sníte, ale už si uvědomujete, že je to „jen“ sen. A právě v té fázi je lidská kreativita na maximálním vrcholu – což potvrzují třeba spisovatelé, kteří usínají zásadně s poznámkovým blokem u postele.

Jak si správně zdřímnout

Samozřejmě jen málokdo si může dovolit luxus zdřímnout si, kdy se mu zachce. Takovým lidem můžeme jen závidět. Abyste dostali z krátkého spánku co nejvíce, dodržujte několik zásad. Ideální doba spánku je zhruba půl hodiny, to už jsme si řekli. Je také ale důležité, kdy si krátký spánek dopřejeme. Ideální čas je mezi jednou a třetí odpoledne, kdy tělu zcela přirozeně dochází energie. Najděte si místo, kde se vám bude dobře spát – ideálně místnost se závěsem, kde není moc hluku. A samozřejmě mobil nechte raději v kapse.

Ovšem nezapomeňte si na něm nastavit budík na půl hodiny, abyste nepřešli do fáze hlubokého spánku. A před usnutím si nezapomeňte dát kávu – to se na první pohled může zdát jako kontraproduktivní, ale nezapomeňte na to, že kofeinu to trvá tak 20–30 minut, než zabere, což je přesně ta doba, kterou potřebujete, abyste se probudili svěží a plní energie.

Ale hlavně, nedělejte si nic z lidí, kteří tvrdí, že jste prostě líní. Opak je pravdou, vy se snažíte o daleko vyšší efektivitu. V Česku to může být odvážná teorie, ve Španělsku nebo v Itálii už na to přišli dávno, o asijských zemích ani nemluvě – v Japonsku je „inemuri“, klasický šlofík, dokonce povinnou součástí práce a znakem toho, že se práci věnujete opravdu naplno.

Je dokázáno, že krátký spánek zlepšuje schopnosti učení, motorické schopnosti a emoční stabilitu. Takže pokud jste se někdy cítili provinile: nemusíte, právě naopak. A dejte si dvacet, váš mozek i váš zaměstnavatel vám poděkují.