Je samota nebezpečná? Aneb 5 největších mýtů o osamělosti

Osamělost je celosvětově velkým tématem. Pro Brity znamená toto téma dokonce tak velký problém, že mají svého ministra pro osamělost. Tento fenomén je ale spojený s celou řadou mýtů. Magazín BBC vybral pět největších.

První mýtus: Osamělost znamená izolaci

Cítit se osaměle není to samé jako být o samotě. Když jsme osamělí, máme pocit, že nám nikdo nerozumí. Nemáme žádnou spřízněnou duši, se kterou bychom se mohli podělit o své trápení. Izolace pochopitelně může být faktorem, proč se cítíme osamělí, ale není zdaleka tím jediným.

Když britská televize BBC prováděla v roce 2016 průzkum, jak lidé nejčastěji odpočívají, do první pětice se dostaly převážně činnosti, při kterých je člověk obvykle o samotě. Britové nejraději relaxují čtením, procházkami do přírody, trávením času o samotě, posloucháním hudby a nicneděláním. Občas zkrátka chceme být sami. Pokud ale chceme a nemáme možnost trávit čas s lidmi, se kterými se cítíme dobře, potom jsme skutečně osamělí.

Druhý mýtus: Zažíváme epidemii samoty

Osamělých lidí je sice v současné době větší množství než v minulosti, výzkumy ale dokazují, že procento těchto lidí zůstává napříč desetiletími stále stejné. Christina Victorová z Brunelovy univerzity srovnala studie o osamělých lidech zpětně až do roku 1948. Zjistila, že lidí nad 70 let, kteří jsou sami, bylo a stále je mezi šesti a třinácti procenty. S tím, jak roste populace, se ale za desítky let výrazně zvýšil jejich celkový počet.

Občas jistě chceme být sami. Pokud ale chceme a nemáme možnost trávit čas s lidmi, se kterými se cítíme dobře, potom jsme skutečně osamělí.

Třetí mýtus: Osamělost je vždy špatná

Být osamělý není nic příjemného. Občas nám ale samota může přinést i něco pozitivního, například že začneme aktivně hledat nové přátele či partnery. Sociální neurovědec John Cacioppo přirovnává pocit osamělosti k pocitu žízně. Když máme žízeň, hledáme vodu. Stejně tak nás osamělost pudí k tomu, abychom vyhledávali kontakt s novými lidmi. Dávno v minulosti se člověk naučil spolupracovat s ostatními, aby přežil. Jedná se tedy podle něj doslova o instinktivní mechanismus.

Čtvrtý mýtus: Osamělí lidé jsou více nemocní

Řada výzkumů dokazuje, že osamělí lidé mají vyšší krevní tlak a větší riziko infarktu než ti, kteří samotou netrpí. Je možné, že osamělí izolovaní lidé jsou častěji nemocní. Podívejme se ale na situaci z druhé strany. Řada z těchto lidí se do samoty a izolace dostala právě proto, že byli častěji nemocní. Chatrné zdraví způsobilo, že se přestali socializovat. Naopak víme, že například singles mají mnohem více času pečovat o sebe a o svou životosprávu.

Pátý mýtus: Osamělí jsou hlavně staří lidé

Samotu máme nejvíce spojenou se starými lidmi. Výzkum Pamely Quarterové z manchesterské univerzity skutečně potvrzuje, že senioři trpí samotou nejvíce. Další skupinu, která se se samotou potýká ve větším měřítku, podle ní tvoří také adolescenti. Co se ale týče seniorů, tak 50 až 60 procent z těch, kteří žijí sami, v průzkumech uvádějí, že se necítí osamělí.