fbpx

Hlavu vzhůru! Když se hrbíte, začnou vás bolet záda a zblbnete 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

„Nehrb se!“ „Jak to sedíš u toho stolu?“ „Píšeš rukou, nebo nosem?“ Tyto a podobné otázky si pravděpodobně z dětství pamatuje většina z nás. Mentorující autority tehdy sice měly na zřeteli spíše estetickou stránku věci, správné držení těla ale prospívá zdraví: fyzickému i duševnímu

Zveřejněno: 9. 3. 2023

Možná, že už jste ve věku, kdy se do konverzací pomalu začínají vkrádat témata jako zhoršený zrak, prodlužující se regenerace těla po večírku, jaterní skvrny nebo bolesti zad. Obvykle je to doprovázeno povzdechem na téma nastupujícího středního věku, ale ruku na srdce: co se zad týká, věnovali jste jim doteď alespoň tu nejzákladnější péči, to jest, alespoň jim neškodili, pokud už jste se aktivně péči o tělo nevěnovali?

Začíná to už ve školním věku, kdy na vaše budoucí blaho měli myslet vaši rodiče a škola: děti s sebou do školy často tahají neuvěřitelné množství učebnic a pomůcek, mnohdy v naprosto nevyhovujících taškách. Výsledkem je, že už ve věkové kategorii 7–11 let má u nás špatné držení těla neuvěřitelných 30 % školáků. Co se ale stane, když na správné držení těla rezignujeme úplně?

Špatné zprávy na úvod

Špatné držení těla zvyšuje riziko pádu. Jak to? Beth Templinová, fyzioterapeutka specializující se na problémy spojené se stárnutím, vysvětluje: „Špatný postoj ovlivňuje těžiště těla, a to narušuje vaši rovnováhu.“ Pády, zejména s přibývajícím věkem a pokud trpíte řídnutím kostí, zvyšují riziko zranění. A pokud spadnete opravdu nešťastně, také nenapravitelných škod na těle i na životě.

Vzpřímené sezení může být jednoduchou behaviorální strategií, s pomocí které lze budovat odolnost vůči stresu.

Studie také prokázaly, že špatné držení těla omezuje hrudní koš a stlačuje bránici. Pokud selže brániční sval, selže i účinná ventilace a tkáňové dýchání. To může snížit kapacitu plic, což vede k únavě a nedostatku energie. Templinová dodává, že hrbení se může stejným způsobem zatěžovat i srdce.

Hrbení se vsedě může vést k bolestem krku, ramen, zad nebo k únavě očí. U některých lidí může dokonce vyvolat bolesti hlavy. A když už je řeč o bolestech hlavy a krku, hodiny sledování mobilu udělají s krkem něco, co už dostalo svůj vlastní nelichotivý název:  smskový krk.

Nový postoj, nové já

Správné držení těla naopak přináší nečekané výhody pro duševní zdraví a mozek, spolu s menší fyzickou bolestí, únavou a dalšími výše zmíněnými neduhy:

  • Pomáhá snižovat stres. Vzpřímené sezení může být jednoduchou behaviorální strategií, s pomocí které lze odolnost vůči stresu budovat.
  • Zvyšuje sebevědomí. Richard Petty, profesor psychologie na Ohio State University, provedl s 71 ze svých studentů malý experiment a prokázal, že vzpřímený postoj těla pozitivně ovlivňuje nejen to, jak nás vnímají ostatní, ale také to, jak vnímáme sami sebe – ti, kteří seděli vzpřímeně, ať už automaticky nebo na pokyn, hodnotili své kvalifikační předpoklady pro budoucí povolání mnohem lépe než ostatní.
  • Pomáhá lépe pracovat pod tlakem. Ve studii, které se zúčastnilo 125 studentů San Francisco State University, uváděli ti, kteří seděli vzpřímeně, výrazně nižší potíže při řešení zadaných matematických úloh než ostatní. Autoři studie předpokládají, že stejný princip bude platit pro jakékoliv výkonnostní situace.

Schválně, vyzkoušejte si to: přijímejte kritiku se vztyčenou hlavou, doslova. Není to klišé, velmi pravděpodobně totiž zjistíte, že se vám snadněji snáší.

Rozhodnutí osvojit si lepší držení těla při stání, sezení nebo pohybu sice nezmění vaši DNA, ale je snadným způsobem, jak do okolí vyzařovat auru mládí a vitality.

Při řešení problematické situace nehledejte oporu v opěradle křesla nebo židle, ale nakloňte se dopředu a opřete se o stůl, pokud potřebujete.

Jistě, ne vždy je to jednoduché: méně průbojný člověk může mít pocit, že sedí-li vzpřímeně nebo stojí, zabírá příliš mnoho místa, a velmi nejistý člověk nemusí být vzpřímeného postoje vůbec schopen. Ale to je právě ono: samotné pevné držení těla vám může pomoci myslet jinak.

Léto se zeptá

Mezi typické fyzické problémy, které držení těla ovlivňují, patří kromě prachobyčených špatných návyků třeba řídnutí kostí zmíněné výše, zmenšování páteřních plotének a úbytek svalové hmoty. Na to, jak správného držení těla dosáhnout, je k dispozici spousta návodů. K tomu, abyste si na něj vypěstovali návyk, bude ale zapotřebí trocha vědomého úsilí. Zde je několik taktik, které můžete vyzkoušet:

  • Když si uvědomíte, že se hrbíte, prostě si sedněte nebo se postavte správně. Pořád dokola. Uvidíte, že se intervaly budou prodlužovat.
  • Zapojte břišní svaly. Zezačátku to bude nepříjemné, nepůjde to lehce. Zvlášť, pokud je kryje silná zimní vrstva tuku. Ale čím více je zapojíte, tím to půjde lépe, a čím lépe to půjde, tím raději je budete zapojovat. A to oceníte nejpozději v létě.
  • Při sezení se každých 30–60 minut zvedněte a zhruba pět minut se pohybujte. Uvolněte si krk, bedra a protáhněte končetiny. Lépe se pak budete opět koncentrovat.
  • Investujte do dobré židle, která podepře vaše záda a umožní vám sedět pohodlně vzpřímeně. Monitor počítače zvedněte do úrovně očí, abyste se na něj nemuseli neustále dívat dolů s ohnutým krkem.

Vytváření návyku správného držení těla má nejen s přibývajícím věkem mnoho předností. Je to způsob, jak zvrátit některé důsledky stárnutí, aniž byste riskovali zdraví nebo utratili roční výplatu. Americká spisovatelka Meg Selig to v jedné ze svých knih trefně shrnuje: „Rozhodnutí osvojit si lepší držení těla při stání, sezení nebo pohybu sice nezmění vaši DNA, ale je snadným způsobem, jak do okolí vyzařovat auru mládí a vitality.“

Pokud tedy hledáte hodnotné jarní předsevzetí, zvažte toto: Hlavu vzhůru!

Související…

Lidé přestali poslouchat svůj vnitřní hlas. Proto jejich tělo bolí, říká fyzioterapeut Tomáš Rychnovský
Jana Tobrmanová Čiháková

foto: Shutterstock , zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...