fbpx

Jak se s moderní civilizační chorobou perou Tereza Kostková, Pavel Šporcl nebo Jana Stryková

Zveřejněno: 14. 7. 2018
Přečteno 6730x

Mezi stres a moderní životní styl můžeme dát rovnítko. Jedno bez druhého dnes v podstatě bohužel neexistuje. Jak zvládají stres, jsme se zeptali několika známých osobností. Do jaké míry nám podle nich škodí a do jaké míry je prospěšný?

Související…

Simona Stašová: Kdo nemá smysl pro humor, je mi podezřelýProč herečka Veronika Khek Kubařová sbírá odpadky?Stres si vytváříme tím, že se nedokážeme přijmout, říká výživová poradkyně

 

kostkova

Tereza Kostková

herečka a moderátorka

Myslím si, že lidi dali do svých mozků, životů a slovníků stres dřív, než ho vůbec ucítí, takže ho cítí, aniž ho třeba skutečně mají. Víme přece, že stres je do určité míry důležitá reakce organismu a není třeba z něj dělat strašáka ani chodící zlo. Správný stres je v pořádku a patří k nám. Tohoto zdravého stresu se přiměřeně dotýkám a dělá mi dobře. Nepřistoupila jsem ale na to, aby se stres stal součástí mého života, aniž ho pociťuji, takže nemám stres z Vánoc, ze své práce ani z čehokoliv jiného. Prostě nemám stres z toho, že žiju. Je to totiž jediná možnost, jak nebýt mrtvý. Je pravda, že některé chvíle jsou napínavější, ale někdy si to děláme sami. Když mi tedy hlava občas vygeneruje rychlejší reakci, obavu nebo strach, což je spojeno s nezdravou mírou stresu, umím s tím více či méně nakládat. Jakmile se cítím nekomfortně, hned zjišťuji proč a udělám něco pro to, aby se to změnilo. 

 

radim fiala

Radim Fiala

herec

Jak zvládám stres? Blbě. Se stresem je to jako s pudem sebezáchovy, který má až na výjimky každý. V mém případě je stres hodně spojený s mojí profesí, i když takzvaný západní způsob života to přináší i sám o sobě. Bohužel.

 

hilgertova

Štěpánka Hilgertová

kajakářka a olympijská medailistka

Do určité doby pro mě byl zásadním tématem předzávodní stres. Dnes vím, že určitá míra stresu je pozitivní, ale nesmí ho být moc, protože pak svazuje. Člověk si to musí srovnat v hlavě a uvědomit si, že to, co ho v danou chvíli stresuje, vůbec není otázka života a smrti. Ani olympijský závod ne. Dopracovávala jsem se k tomu klopotně, ale díky tomu se podařilo, že jsem ve svých 28 letech, kdy mě už leckdo pasoval do sportovního důchodu, vyhrála svoji první velkou medaili. Dneska mi ve zvládání stresu hodně pomáhá moje dvouletá vnučka Anežka, protože dětské úvahy a logika člověka pohltí tak, že všechno okolo odfiltruje.

 

pavel sporcl

Pavel Šporcl

houslista

Troufám si říct, že jsem celkově klidný a pozitivní. Život vnímám jako krásnou procházku a myslím si, že mi v tom pomáhá nejen moje povaha, ale i housle. Hra na housle je totiž určitý druh meditace. Dá se tedy říct, že vlastně čtyři hodiny medituju, protože se na něco soustředím a úplně vypnu z běžného koloběhu. Když něco nestíhám, ve stresu jsem, ale vždycky to trvá jen chvíli. Na světě se mi totiž líbí a chtěl bych tu být co nejdéle, což se stresem moc dohromady nejde. Hodně mi v tomto ohledu pomohlo, když jsem ve 14 letech přečetl celou Bibli, a také mě zásadně ovlivnil můj pětiletý pobyt v USA.

 

petr janda

Petr Janda

lídr kapely Olympik

Stres, nebo spíš jakási nepohoda, vznikne takřka zničehonic, kolikrát k tomu ani není zásadní důvod. Řeším to tak, že si vždycky najdu nějakou práci, třeba na počítači, do které se ponořím, nebo si pustím dobrý fotbal anebo si drnkám na kytaru – to mám pořád rád. Stres kvůli tomu, že něco nestíhám, už moc nemám, ale ještě před deseti lety bych za volantem klidně udělal sto dopravních přestupků, jen abych někde byl včas. Dneska přitom už zůstávám v klidu. Asi to přichází s věkem, ale za to mládí bych to vyměnil hned.

 

strykova

Jana Stryková

herečka

Je dobré si uvědomit, že stres je především v hlavě. Obvykle se člověku neděje nic hrozného, že by na něj někdo útočil nebo mířil zbraní, ale do stresu se dostáváme hlavně proto, že toho chceme stále víc stihnout. Nejvíc mi pomáhá uvědomit si, že o nic nejde a nic se neděje, zkrátka že se svět nezboří. A ani se v tu chvíli, kdy cítíme stres, neboří. Takže radím zatáhnout ruční brzdu rozumu.

 

bohumil cerny

Bohumil Černý

pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Praha

Většinou se snažím vše řešit v klidu, ale když je nejhůř, pomůže cigárko, klasické s tabákem. Tabák je rostlina, takže patří i do botanické zahrady, a proto ho máme i v té naší. Jsem jeho konzumentem, i když na to příliš hrdý nejsem. Důležitý je pro mě také domácí relax s výhledem na Brdy. Proces zklidňování pro mě začíná každý den už ráno na dálnici při cestě do práce a to samé mě pak čeká při cestě zpět.

foto: Profimedia a archiv

Věra Keilová

Věra Keilová

Novinářka a spisovatelka. Zabývá se zdravým životním stylem, duchovním poznáním a také píše rozhovory s osobnostmi veřejného života.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.