Jednou z hlavních a vlastně už i tradičních vystupujících na víkendovém Festivalu Evolution bude i specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. Margit asi není na Flowee třeba moc představovat, stejně jako téma, kterému se věnuje. Zeptali jsme se jí, jaký vliv má „digitální věk“ na naši stravu.
Reklama
Margit Slimákovou můžete potkat nejen na Výstavišti, kde v neděli otevírá hlavní program Festivalu Evolution, ale také na jejích školeních, která pořádá v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech.
Jak často se dnes v praxi setkáváte s problémy se stravou, které vyvolává stres?
Skoro denně. Většina dnes běžných zdravotních potíží totiž není dána vinou jednoho zlého mikroba, jednoho kousku dortu anebo jednoho příbuzného, od kterého zdědíme zlé geny. Zpravidla jde dnes u nemocí o součet nějaké genetické dispozice s drobnostmi našeho nezdravého životního stylu. A právě stres je v dnešní uspěchané a výkonům se podřizující době jednou z těch častých součástí mini-příčin našich potíží.
Pořád je dostatek takových lidí, kteří jídlo vnímají jako nepřítele s nebezpečnými kaloriemi nebo třeba cukry.
Dokonce si i někteří lidé, kteří se za zdravím honí, mohou touto honbou víc uškodit než prospět. Pro některé sportující lidi je typický život v poklusu od ranního budíku přes pár stresujících hodin v práci za stolem až po přeběhnutí z práce na pás do fitka.
Ani s honičkou za zdravotním životním stylem se to nesmí přehnat, říká Margit Slimáková
Tam pak za sledování hororových zpráv uběhnou svůj další kilometr. Takovým lidem by možná daleko víc prospěla procházka v parku s partnerem, pár minut protahování nebo třeba meditace.
Nepochybně důležité je i to, jakým stylem jíme. Umíme si v dnešní době udělat čas a koncentrovat se na jídlo, které konzumujeme?
Mnozí ano. Jídlo čím dál víc vnímáme jako požitek, oceňujeme jeho kvalitu, vybíráme si to nejlepší a užíváme si to. Pořád je ale i dostatek takových lidí, kteří jídlo vnímají jako nepřítele s nebezpečnými kaloriemi nebo třeba cukry, po kterém nám hrozí jen tloušťka a závislost. Takovým lidem vysvětluji, že to, co si v hlavě představují, tedy programují, se pak i snadněji stane.
Není pak v podstatě horší, když si dáme „zdravý salátek“ v kalupu v práci u počítače, než když si dáme v klidu knedlo zelo?
Já sama pravidelně říkám, že lepší než s nechutí anebo ve stresu snědená pohanka mohou být třeba domácí hranolky. Samozřejmě ideálně ty ze sladkých brambor a upečené v troubě.
Zásadní je, abyste se cítili dobře, nevnímali jídlo jako ztrátu času, ale naopak příležitost dopřát si to nejlepší pro tělo.
Anebo si místo vystresovaného jídla klidně dopřát hladovku. Když mám třeba sama hodně náročný den, tak raději skoro nejím a skvělé jídlo si užiju až později, v pohodě.
Umějí ale Češi ještě vůbec stolovat? Nestolujeme už spíš s mobilem v ruce?
Mobily na stolech v restauraci, anebo dokonce v ruce při jídle jsou samozřejmě děs, ale nejenom u Čechů.
Podle průzkumů trávíme denně 8 až 9 hodin s různými médii, od telefonů až po televizi. Kolik času denně bychom měli věnovat stravě?
To může být i velmi rozdílné, a proto bych nerada stanovovala jakékoliv normy, nějaký další cíl, který je třeba plnit. Každé omezení je totiž svým způsobem i stresující, proto jich sama doporučuji co nejmíň, stejně jako jakýchkoli nařízení ve výživě. Zásadní je, abyste se cítili dobře, nevnímali jídlo (tedy jedení, ale i samotnou přípravu) jako ztrátu času, ale naopak příležitost dopřát si to nejlepší pro tělo.
foto: Archiv Margit Slimákové, zdroj: Margit Slimáková
