fbpx

Zveřejněno: 30. 3. 2017

Být zdravý = být štíhlý. Tohle je trend dnešní doby, a kdo se jen trochu liší, je prostě „zvláštní“. Pokud na tuto hru přistoupíme a nemáme k útlému pasu právě vrozené vlohy, máme hned několik možností jak na to: diety, „zázračné“ prostředky z lékárny, sport, nebo mix toho všeho. Co když je to ale špatná cesta? Izraelští vědci zjistili, že pro všechny neplatí stejný recept. Každý jsme totiž jiný a na stejná jídla také reagujeme rozdílně.

Lékařka Saleyha Ashan z pořadu Trust me, I´m a doctor, který vysílá stanice BBC, navštívila Izrael a účastnila se tam experimentální vědecké studie. Jednalo se o nutriční, tedy výživový experiment. Pořádali ho odborníci z Weizmann Institute of Science. Řekněme si, co vlastně vědce k experimentu vedlo. Všeobecně se přepokládá, že průběh glykemické křivky po jídle (to je hladina krevního cukru) je zásadním ukazatelem toho, jak jíme. Pokud se křivka koncentrace glukózy náhle zvýší, přebytky cukrů by se měly ukládat jako tuky a tělo se může vydat směrem k nadváze a všemu, co si pod ní dovedeme představit. Může to být tím, že se například stravujeme pouze dvakrát až třikrát denně, ale jíme velké porce. Mezi takto řídce konzumovanými jídly zase křivka poklesne a to způsobí hlad. Když se koncentrace sacharidů příliš nezvedá, můžeme to považovat za ideální. Stravovat bychom se tedy měli méně, ale častěji.

doktor shutter

Doktorka Saleyha Ashan ve svém vysílání také připomněla, že jídla mají svůj glykemický index. Pokrmy s vysokým indexem, třeba rafinované cukry, bílé pečivo a podobně, vyvolávají strmější glykemickou křivku. Naopak jídla s nízkým indexem, mezi která patří například celozrnný chléb, se drží „v normě“. Bylo by to takhle jednoduché, kdybychom byli všichni stejní. To ale není pravda. U každého to tedy asi neplatí. A právě proto izraelští odborníci spustili svůj experiment.

Jídla stejná, výsledky jiné

Po pečlivém klinickém vyšetření implantovali doktorce Ashan vědci pod kůži malý přístroj, který pečlivě sledoval její krevní cukr. Poté dostala šestidenní rozpis diety, který obsahoval testovaná jídla. Následně ještě požádala kolegyni s přibližně stejnou váhou, aby s ní absolvovala stejný pokus. Jedly po šest dní totožné pokrmy v přibližně stejném množství. Ideálně mohly srovnat, jak na ně stejná výživa působí. Výsledky se ale opravdu hodně lišily. Jídla, která byla pro její glykemii příznivá, zahrnovala: avokádo, croissant, jogurt, banány a vlašské ořechy, omeletu, čokoládu a kolu. Jako nevýhodné se naopak ukázaly grepy, cereálie s mlékem, pizza, těstoviny, polévka z rajčat, kuřecí sendvič s celozrnným pečivem, suši a pomerančový džus. Její kolegyně Leyla naopak shledala jako příznivé: těstoviny a sendvič, jako nevhodný se pro ni ukázal být jogurt.

Podle všeho je tedy problém v našich střevech. Za vše může náš mikrobiom, tedy „ekosystém“, který mimo jiné člověku pomáhá, aby jeho fyziologické pochody, například trávení, fungovaly bez chyby.

Jídlo pro náš mikrobiom

dieta shutter
Jaké se tedy nabízí řešení?

Měli bychom jíst taková jídla, která naše střeva bez problému zpracují, a připravovat si vyvážený jídelníček na míru

. Vědci tento způsob stále zdokonalují. Výsledky pilotní studie izraelského týmu na pětadvaceti lidech to dokládají. Po první etapě pokusu byla těmto dobrovolníkům doporučena na jeden týden „správná strava“, na následujících sedm dní pak „strava špatná”. Nikdo jim však předem neřekl, která je pro ně prospěšná a která nikoliv. Navíc složení jídel bylo velmi pestré, takže se nedalo podle jeho typu zjistit, jestli se živí příznivě či naopak. Krevní cukr reagoval na obojí druh pokrmů podle předpokladů a mikrobiom dobrovolníků se měnil při obou typech výživy.

Nyní nám tedy už nezbývá než si počkat, až vědci vymyslí metodu, podle které sami zjistíme, které jídlo je pro naše střeva optimální. A pokud budeme zdraví, problémy s hubnutím už nebudeme muset řešit.

Foto: Shutterstock

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...