Většina toho, co slyšíme, jsou lži. Existují ale soft techniky, jak to bezpečně poznat

Možná vás překvapí, že podle výzkumů až 80 procent vyřčených lží přejdeme a přijmeme jako pravdu. Proč? Jsme totiž posedlí řečí a slovům přikládáme obrovskou váhu, přestože nám většinu informací o záměrech druhých podává řeč těla a mimika. My ale tyto aspekty přehlížíme, a tak často „zbaštíme“ všechno, co nám druzí napovídají. Autorka tohoto textu ovšem prostudovala knihu Lillian Glassové Lháři a jejich řeč těla. Takže pokud chcete odhalit, že se vám někdo snaží něco namluvit, zde je seznam „tělesných znaků“, které vám neupřímné úmysly druhých pomohou rozklíčovat.

Jednou z prvních věcí, kterou u lháře můžete zaregistrovat, je změna dechu. Pokud je člověk klidný a uvolněný, při nádechu a výdechu se mu pohybuje břicho. Když ale nemluví pravdu, často se mu zvedá a klesá pouze horní část hrudníku a ramena, je jako „sešněrovaný“. Může také nafouknout tváře a při výdechu je splasknout, což dotyčnému pomáhá nabrat víc kyslíku, a zbavit se tak napětí, které vzniklo lhaním.

Související…

Co nám prozradí řeč těla? Učte se od CIA!Pravda o tom, proč muži podvádějí své ženy – 1. díl: Emoce jsou důležité!I pro děti je mindfulness důležité, tvrdí lektorka Věra Švach

Všimnout si můžete i změn na pokožce. Často vyrazí pot na čele, nose, tvářích nebo nad horním rtem. Lidem se světlejší pletí se obličej začne tónovat do rumělkova, ti s tmavší pletí naopak blednou. Děje se tak důsledkem zvýšeného množství adrenalinu a změn v cévách.

Tělo neklame

Lháři často sklánějí hlavu, uhýbají pohledem nebo se celkově hrbí. To, že někdo lže, ale můžete s téměř stoprocentní jistotou říct, když sebou při hovoru trhá nebo se naklání dozadu. Vědomí, že se na jeho podvod přišlo, pak s lhářem téměř doslova „zacloumá“. Podezřelé jsou také náhodné pohyby, nebo naopak naprosté „zamrznutí“.

Proto se ti, kteří nemluví pravdu, často škrábou na nose, nebo se za něj popotahují. Je známo, že například Bill Clinton se během rozhovorů o svém poměru s Lewinskou dotknul svého nosu hned 88krát.

Zpěvačka, porotkyně soutěže American Idol Nicki Minaj, neustále hlasitě popírala, že by se s Mariah Carey, která také seděla v porotě, neměly rády. To, že ale seděla ztuhlá jako prkno a ani jednou se na Mariah nepodívala, svědčilo o tom, že pravda byla někde jinde.  

Nervózní doteky

Pokud má někdo pocit, že ho podezíráte ze lži, podvědomě si začne zakrývat krk. Bezděčně tak chrání jednu z nejzranitelnějších částí těla. Konkrétně se může svého krku dotýkat, škrábat si ho, ale také popotahovat límec košile nebo povolovat kravatu. Lhář si tak potřebuje „uvolnit páru“. Časté je také okusování nehtů nebo zakrývání úst.

Touto instinktivní reakcí vlastně lhář sám sobě zavírá ústa a dává tak okolí najevo, že nic dalšího už nepoví. Ústa si zakrýval například cyklistický šampion Lance Armstrong během tiskové konference poté, co dostal otázku na užívání dopingu.

Namířený prst

Jedna z nejslavnějších lží minulého století obletěla svět, když prezident Clinton vystoupil před americký lid a vypustil z úst větu: „Nikdy jsem s tou ženou, slečnou Lewinskou, nespal.“ Při těchto slovech hněvivě napřáhl prst směrem na kamery, jako kdyby se touto přehnanou reakcí snažil maskovat pocit viny za to, že lže veřejnosti i své rodině. Právě agrese a defenziva mohou být jasným důkazem, že se lhář snaží vše otočit proti vám.

clinton lez

Prezident USA Bill Clinton byl přistižen při lži, když popíral, že by měl intimní vztah se stážistkou v Bílém domě Monicou Lewinskou

Když oči lžou

Lidé, kteří lžou, často přeruší oční kontakt, nepřirozeně často mrkají a pohlíží stranou. Obvykle je to jedna z nejčitelnějších známek přetvářky a v podstatě si „zachovávají tvář“. Platit však může i úplný opak: protahovaný a nepřirozeně upřený pohled bez mrkání s doširoka otevřenýma očima také značí, že se člověk, s nímž právě hovoříte, snaží něco předstírat. Lhář vám bude upřeně hledět do očí, aby vás zastrašil nebo zmanipuloval předstíranou upřímností. Když totiž lidé mluví pravdu, většinou alespoň pohnou očima nebo je z vás čas od času spustí.

Škrábání na nose

Když se ke kormidlu dostane autonomní nervový systém, rozšířené vlásečnice často způsobí i rozšíření sliznic. Obvykle dojde k jejich naběhnutí a ke svědivému pocitu v nose. Věřte nebo ne, lhářův nos tedy opravdu naroste jako Pinocchiovi. Proto se ti, kteří nemluví pravdu, často škrábou na nose, nebo se za něj popotahují. Je známo, že například Bill Clinton se během rozhovorů o svém poměru s Lewinskou dotknul svého nosu hned 88krát.

Nepřirozené reakce

Lhář se celkově chová podivně. Často se zastaví uprostřed věty a bezděčně polkne, protože mu úzkostí vysychá v ústech, nebo najednou začne během řeči urputně zívat, aby namáhanému mozku dodal více kyslíku. Můžete ho poznat i podle mechanických pohybů. Například když sahá po šálku s čajem, připomíná spíš robota pohybujícího se v sérii kroků a vypadá to, jako kdyby se po hrnku natahoval poprvé v životě.

Obsah řeči

To, že někdo lže, nám však nemusí prozradit jen řeč jeho těla, ale také konkrétní obsah vět. Zbystřit byste měli například tehdy, když někdo mluví a poskytuje nadbytek informací, na které se ho vlastně nikdo neptal. Lhář totiž často doufá, že mu uvěříte právě kvůli jeho řečem a zdánlivé upřímnosti. Podezřelý je i nadbytek „vycpávkových“ slov, jako například „hm“, „víš“, „no“ a „že,“ a podobně (to vlastně taky).

Zbystřit byste měli například tehdy, když někdo mluví a poskytuje nadbytek informací, na které se ho vlastně nikdo neptal. Lhář totiž často doufá, že mu uvěříte právě kvůli jeho řečem a zdánlivé upřímnosti.

Lhář se také často bude ujišťovat, zda mu nasloucháte, dotazy typu: „Vnímáš mě?“ „Slyšíš mě?“ Díky těmto frázím se chce ujistit, že jste na stejné vlně, a může tedy vesele ve výmyslech pokračovat. Lháři, stejně jako psychopati či sociopati, si také často pletou slovesné časy a například o něčem, co se stalo v minulosti, hovoří v přítomném čase. Když se cítí zahnáni do úzkých, často zopakují vaši otázku, aby nemuseli ihned odpovědět, nebo na vás začnou útočit ve snaze odvést pozornost od sebe.

Instinkty a kontext

Někdy ani nepotřebujeme složité poučky o tom, jak rozeznat, když nám někdo lže nebo je jinak nebezpečný. Stačí se jednoduše spoléhat na své tělo a intuici. Promlouvá k vám někdo při každém setkání medovým hlasem, ale vám se při pouhém pohledu na něj stahuje žaludek nebo naskakuje husí kůže? Nepodceňujte tato podvědomá varování a zbystřete, tělo je moudrý rádce. Zároveň však nezapomínejte, že neschopnost podívat se druhému do očí, škrábání na nose či hrbení nemusí vůbec znamenat lež, ale jen nízké sebevědomí nebo například alergii. Proto je kontext toho, co druhý člověk říká nebo dělá, velmi důležitý.

Rozhodně nechceme, aby se z vás ode dneška stali „podezřívači“, kteří si sebemenší odchylku od normy v chování druhých budou vykládat jako lhaní či přetvářku. Jen jsme vám chtěli ukázat, že místo zaměření na slova je dobré čas od času „vypnout“ sluch a spíše sledovat mluvu těla druhého a svou vlastní intuici.

foto: Shutterstock, zdroj: Lillian Glassová, Lháři a jejich řeč těla

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.