Většina lidí dobře ví, že by měla chodit na preventivní prohlídky. Moderní člověk zvládne během dne desítky úkolů, ale pětiminutové samovyšetření nebo telefonát praktickému lékaři často odkládá týdny, měsíce, někdy i roky. Vždycky najdeme něco naléhavějšího, ať už je to práce, děti, schůzky nebo se jen bojíme, co by lékař mohl objevit.
Lékařka Kateřina Šédová se s tím setkává prakticky každý den. Jako internistka i zakladatelka organizace Loono vidí pacienty, kteří nepřišli pozdě proto, že by nevěděli, co mají dělat, ale proto, že se báli výsledku nebo měli pocit, že na prevenci jednoduše není prostor. Marketér David Janoušek zase hledá odpověď na opačnou otázku. Jak přimět lidi, aby udělali něco, co dávno vědí, že udělat mají?
Společně připravili kampaň #MamPrsaKoule, která navazuje na známou iniciativu #Prsakoule. Nesází na strašení ani na další výčet statistik. Vychází z jednoduchého poznání: informace samy o sobě lidské chování nemění. Mnohem důležitější je překonat okamžik mezi rozhodnutím a prvním konkrétním krokem.
Lidé dnes dobře vědí, že prevence zachraňuje životy. Přesto na ni nechodí. Co je silnější než informace?
Kateřina Šédová: Především pocit, že teď na sebe nemáme čas. To slýchám od pacientů nejčastěji. Práce, děti, povinnosti. Všechno ostatní dostane přednost.
Jenže většina závažných onemocnění zpočátku vůbec nebolí. Když člověk čeká, až se něco opravdu projeví, může přijít ve chvíli, kdy už je léčba mnohem složitější. Přitom právě prevence dává největší šanci zachytit nemoc včas.
David Janoušek: Je zajímavé, že lidé nejsou líní. Jen mají dokonale zaplněný kalendář. Udělají všechno, co přinese okamžitý výsledek. Odevzdají projekt, vyřeší schůzku, odpoví na e-maily. Preventivní prohlídka nic takového nenabízí. Když dopadne dobře, vlastně se nic nestane. Mozek ji proto snadno odsunuje na později.
Takže problém není nedostatek času, ale naše hlava?
David Janoušek: Myslím, že ano. V marketingu se často říká, že lidé nedělají rozhodnutí racionálně. Platí to i tady. Většina z nás už dávno ví, že by měla chodit na preventivní prohlídky. Nepotřebujeme další leták ani další statistiku. Potřebujeme překonat okamžik mezi větou „měl bych se objednat“ a tím, že skutečně vezmeme do ruky telefon.
Právě tam se ztratí nejvíc dobrých úmyslů.
Co se v tu chvíli odehrává?
Kateřina Šédová: Často nejde o čas, ale o strach. Lidé neodkládají samotnou návštěvu lékaře. Odkládají okamžik, kdy by si mohli potvrdit, že něco není v pořádku.
V ordinaci často slýchám věty: „Radši tam nepůjdu, ještě by mi něco našli.“ Jenže nemoc nezmizí tím, že si o ní nenecháme říct. Naopak. Čím dřív ji objevíme, tím větší máme šanci, že léčba bude jednodušší a úspěšnější.
David Janoušek, Kateřina Šédová
Mnoho lidí si ale říká: Kdyby se něco dělo, tělo mi to přece dá vědět.
Kateřina Šédová: To je jeden z nejnebezpečnějších omylů. Řada nádorových i dalších závažných onemocnění dlouho nebolí a nemá téměř žádné příznaky. Proto existují screeningové programy. Nečekají, až se nemoc ozve. Snaží se ji najít ve chvíli, kdy je ještě dobře léčitelná.
Vedle strachu z výsledku se často mluví i o studu. Je opravdu tak silný?
Kateřina Šédová: Ano. A někdy nás zastaví už v tom úplně prvním kroku. Máme pocit, že se lékaře budeme muset na něco trapného ptát nebo že se budeme stydět při vyšetření.
Přitom lékaři podobné věci vůbec neřeší. Jeden z našich spolupracujících urologů s oblibou říká, že za jediný den vyšetří víc penisů, než průměrná Češka uvidí za celý život. Je to úsměvná věta, ale krásně ukazuje, že z pohledu lékaře je lidské tělo prostě práce. Stud je většinou jen v naší hlavě.
Přesto jste se rozhodli o prevenci mluvit s humorem. Nebáli jste se, že to bude působit nepatřičně?
David Janoušek: Naopak. Humor není cíl. Je to způsob, jak dostat lidi k tématu, kterému by se jinak vyhnuli.
„Máme pocit, že být neustále k dispozici je známkou zodpovědnosti. Jenže když kvůli tomu několik let odkládáme preventivní prohlídky, není to zodpovědnost. Je to krátkozrakost.“
Když člověka jen vyděsíte, často udělá přesně to, co nechcete. Zavře se a začne problém vytěsňovat. Humor obrannou reakci oslabí. Díky němu je člověk ochotnější poslouchat.
Kateřina Šédová: Ale musí být citlivý. Nikdy nesmí zesměšňovat nemoc ani pacienty. Má pomoci překonat ostych, ne zlehčovat problém.
To jsme si uvědomovali už při vzniku kampaně #Prsakoule. Chtěli jsme lidi přimět, aby si doma udělali samovyšetření, ne je vyděsit. Když nám dnes někdo napíše, že díky kampani přišel včas k lékaři, je to pro nás největší odměna.
Ve vašich odpovědích se pořád vrací jedna věc – práce. Jako bychom zdraví odkládali hlavně proto, že nechceme vypadnout z pracovního tempa.
David Janoušek: Myslím, že je to jeden z paradoxů dnešní doby. Nikdy jsme neměli tolik informací o zdraví a zároveň jsme nikdy nebyli tak zaneprázdnění.
Máme pocit, že být neustále k dispozici je známkou zodpovědnosti. Jenže když kvůli tomu několik let odkládáme preventivní prohlídky, není to zodpovědnost. Je to krátkozrakost.
Kateřina Šédová: Přesně. V ordinaci často potkávám lidi, kteří mi říkají: „Já jsem na sebe neměla čas.“ A o pár týdnů později tráví týdny nebo měsíce léčbou. Najednou se celý svět zastaví.
„Pokud se člověk nemůže objednat hned, může si alespoň zjistit, na jaké preventivní programy má nárok, nebo si udělat samovyšetření. Důležité je udělat první krok.“
To je něco, čemu se snažíme předejít. Prevence není ztracený čas. Je to způsob, jak si čas zachovat.
Neměla by se tedy prevence stát součástí firemní kultury, a ne jen zaměstnaneckým benefitem?
Kateřina Šédová: Rozhodně. Když firma podporuje zdraví svých lidí, není to otázka dobrého PR. Je to investice.
Ve firmách často přednášíme nejen zaměstnancům, ale i managementu. Snažíme se ukázat, že člověk, který odejde během pracovní doby na preventivní prohlídku, firmu nepoškozuje. Naopak. Dává svému zdraví stejnou prioritu jako pracovním úkolům.
David Janoušek: A právě tady hraje obrovskou roli příklad shora. Když manažer bez ostychu řekne, že jde na screening nebo na preventivní prohlídku, dává tím ostatním najevo, že je to normální.
Firemní kultura nevzniká tím, co je napsané na nástěnce. Vzniká tím, co lidé každý den vidí u svých nadřízených.
Mluví se o wellbeingu, duševním zdraví nebo work-life balance. Nemáte pocit, že na prevenci se přitom trochu zapomnělo?
David Janoušek: Občas ano. Je jednodušší mluvit o tom, jak předcházet vyhoření, než si připomenout, že bychom měli jít na kolonoskopii nebo na kontrolu znamének.
Přitom jde o stejnou věc. Chceme žít dlouhý a kvalitní život. Jen jsme si zvykli, že některá témata jsou společensky atraktivnější než jiná.
Kateřina Šédová: Přitom prevence není nic mimořádného. Nemá člověku převrátit život. Má se stát stejným návykem jako čištění zubů nebo servis auta.
Možná právě v tom děláme chybu. Pořád o ní mluvíme jako o něčem výjimečném. Ona by přitom měla být úplně obyčejnou součástí života.
Když se řekne zdravý životní styl, většina lidí si představí diety nebo sport. Vy ale mluvíte hlavně o návycích.
Kateřina Šédová: Protože právě ty rozhodují. Samozřejmě je důležité nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, hýbat se nebo dobře spát. Ale stejně důležité je chodit na preventivní prohlídky.
Lidé často hledají jednu zázračnou věc, která všechno změní. Jenže medicína takhle nefunguje. Zdraví vzniká z malých rozhodnutí, která opakujeme celý život.
Co by měl udělat člověk, který si právě uvědomil, že preventivní prohlídku odkládá už několik let?
Kateřina Šédová: Nečekat na správnou chvíli. Ta totiž většinou nepřijde.
Objednat se. Zabere to pár minut. A pokud se člověk nemůže objednat hned, může si alespoň zjistit, na jaké preventivní programy má nárok, nebo si udělat samovyšetření. Důležité je udělat první krok. Jakmile ho člověk udělá, většinou zjistí, že to nebylo zdaleka tak složité, jak si představoval.
Když se ohlédnete za více než deseti lety práce, změnili se podle vás Češi?
Kateřina Šédová: Myslím, že ano. O prevenci se dnes mluví mnohem otevřeněji než dřív. To je dobrá zpráva.
Ta horší je, že mezi tím, co víme, a tím, co skutečně děláme, pořád existuje velká mezera.
David Janoušek: A právě tam podle mě leží největší výzva. Nepotřebujeme další tisíce lidí přesvědčit, že prevence je důležitá. To už většina z nich ví.
Potřebujeme jim pomoci udělat ten první, obyčejný krok.
Kdybyste měli čtenářům na závěr říct jedinou větu, jaká by to byla?
Kateřina Šédová: Nečekejte, až vám tělo připomene, že jste na něj dlouho zapomínali. Pár minut na preventivní prohlídku může jednou znamenat roky života navíc.
David Janoušek: Nejtěžší není samotné vyšetření. Nejtěžší je objednat se. A právě tenhle krok může změnit úplně všechno.
Reklama
