Arytmie si většina lidí spojuje se stářím nebo nemocným srdcem. Ve skutečnosti se ale poruchy srdečního rytmu mohou objevit i u mladých a zdánlivě zdravých lidí. Některé o sobě dávají vědět bušením srdce, jiné probíhají zcela bez příznaků a odhalí se až ve chvíli, kdy způsobí vážné komplikace.
Jak poznat, že nejde jen o důsledek stresu? Jakou roli hraje životní styl, genetika nebo moderní technologie? A proč by opakované bušení srdce neměl nikdo přehlížet? Odpovídá srdeční elektrofyziolog Tomáš Skála.
Říkáte, že arytmie může postihnout i mladé a jinak zdravé lidi. Co se v těle vlastně pokazí ve chvíli, kdy srdce „ztratí rytmus“, i když všechno ostatní působí v pořádku?
Srdce není jen sval, ale také velmi přesně řízený elektrický systém. Každý stah vzniká díky elektrickému impulzu, který se šíří srdeční tkání v určitém pořadí. Když se tento impulz vytvoří na nesprávném místě, šíří se jinou cestou nebo začne v srdci „kroužit“, vzniká arytmie.
U mladých a jinak zdravých lidí to nemusí znamenat, že mají nemocné srdce v běžném slova smyslu. Někdy jde o vrozenou elektrickou vlastnost srdce, jindy o reakci na zátěž, infekci, alkohol, nedostatek spánku, minerálovou nerovnováhu nebo kombinaci více faktorů. Zvenčí může člověk působit naprosto zdravě, ale elektrické řízení srdce se v určité chvíli dostane mimo svůj obvyklý řád.
Důležité je, že arytmie nejsou jedna nemoc. Některé jsou nepříjemné, ale relativně neškodné. Jiné mohou být závažné. Proto má smysl arytmii zachytit a přesně pojmenovat, ne ji jen obecně označit za „bušení srdce“.
Stres není jedinou příčinou arytmie
Má dnešní životní styl – stres, neustálé napětí nebo nedostatek spánku – reálný vliv na vznik arytmií, nebo to lidé přeceňují?
Vliv má, ale nesmíme to zjednodušovat. Stres sám o sobě většinou není jedinou příčinou arytmie. Může ale fungovat jako spouštěč, zvlášť u člověka, který k poruchám rytmu určitou dispozici má. Podobně působí nedostatek spánku, alkohol, dehydratace, dlouhodobé přetížení nebo neléčený vysoký krevní tlak.
Velká část problému spočívá v tom, že lidé nevědí, které příznaky jsou důležité.
Současná odborná doporučení pro léčbu fibrilace síní kladou velký důraz právě na práci s rizikovými faktory a celkovým stavem pacienta, nejen na samotnou arytmii. Patří sem krevní tlak, obezita, cukrovka, spánková apnoe, fyzická kondice, alkohol a další faktory.
Takže ano, životní styl hraje roli. Neměli bychom však pacientům říkat: „Můžete si za to sami.“ Přesnější je říct: „Jsou věci, které ovlivnit neumíme, a pak věci, kterými můžeme riziko výrazně snížit.“
Tichá arytmie může zůstat roky bez povšimnutí
Existuje něco jako „tichá arytmie“, kterou člověk vůbec necítí? A pokud ano, jak často se na ni přijde až ve chvíli, kdy už je pozdě?
Ano, existuje. Typickým příkladem je fibrilace síní, která může probíhat úplně bez příznaků až u čtyř z deseti lidí. Člověk nemá bušení srdce, neomdlévá ani necítí bolest na hrudi, a přesto může mít arytmii. Problém je, že některé arytmie zvyšují riziko závažných komplikací.
U fibrilace síní se kvůli nepravidelné práci srdečních síní může vytvořit krevní sraženina. Pokud se uvolní, může způsobit cévní mozkovou příhodu. Proto je důležité arytmii odhalit včas i tehdy, když člověk subjektivně nic necítí. Správnou léčbou lze riziko těchto komplikací výrazně snížit.
U pacientů přijatých s ischemickou cévní mozkovou příhodou se nově diagnostikovaná fibrilace síní zachytí přibližně u 10 až 20 procent z nich. To ukazuje, že tato arytmie může být dlouho klinicky němá a poprvé se projevit až komplikací.
Mluví se o tom, že moderní technologie pomáhají arytmie odhalit. Nesvádí nás ale zároveň k tomu, že víc sledujeme čísla než vlastní tělo?
Technologie má být pomocník, ne zdroj úzkosti. Dnes umíme srdeční rytmus sledovat mnohem déle a pohodlněji než dříve. U arytmií je to zásadní, protože mnoho z nich přichází nepravidelně a jejich výskyt je prakticky nemožné předvídat.
Když pacienta vyšetříte v ordinaci, může být všechno v pořádku. Arytmie se ale může objevit třeba o několik dní později. Proto je cenné mít možnost sledovat srdeční rytmus dlouhodobě a zaznamenat si EKG kdykoli a při jakékoli aktivitě, nejen v klidu. Cílem není neustále se kontrolovat, ale zvýšit šanci, že nezmeškáme důležitý problém, který by jinak zůstal skrytý.
Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC
Přední český srdeční elektrofyziolog, vede oddělení elektrofyziologie Fakultní nemocnice Olomouc. Jako spoluzakladatel společnosti Kardi Ai řídí její medicínský vývoj.
V případě sledování EKG nejde jen o čísla. Nezaznamenává se pouze tepová frekvence, ale celý srdeční rytmus. Vzhledem k množství získaných dat je nezbytná automatická analýza pomocí umělé inteligence a také to, aby byl záznam dostupný lékaři, který stanoví konečnou diagnózu.
Dobře nastavená technologie nemá přidávat chaos, ale pomáhat zachytit relevantní epizody a předat lékaři srozumitelnou informaci.
Kdy už nejde jen o stres a je čas navštívit lékaře
Když se řekne bušení srdce, většina lidí to přičítá stresu. Jak laik pozná rozdíl mezi běžnou reakcí na napětí a něčím, co by měl řešit s lékařem?
Laik to často spolehlivě nepozná, a právě proto je lepší nebát se vyšetření. Obecně platí, že při stresu, sportu nebo leknutí se tep zrychluje postupně a potom zase postupně klesá. U některých arytmií člověk popisuje náhlý začátek i náhlý konec, jako by někdo přepnul vypínač. Srdce najednou běží velmi rychle, nepravidelně nebo „přeskakuje“.
K diagnóze může vést pouze EKG záznam arytmie. Samotný pocit bušení nestačí, protože stejný příznak může mít banální i závažnější příčinu.
Lékaře by měl člověk vyhledat zejména tehdy, když se bušení srdce opakuje, trvá déle, přichází v klidu nebo je spojeno s dušností, bolestí na hrudi, závratí, pocitem na omdlení či ztrátou vědomí.
Jsou některé typy arytmií skutečně nebezpečné bez varování? Tedy takové, které mohou přijít z ničeho nic a zásadně změnit život?
Ano, existují arytmie, které mohou být velmi závažné a přijít náhle. Typicky jde o některé komorové arytmie, které mohou vést k bezvědomí nebo náhlé srdeční zástavě. Často se vyskytují u lidí s významným srdečním onemocněním, například po infarktu nebo při těžké poruše funkce srdečního svalu. Existují ale i vzácnější vrozené elektrické poruchy srdce, které se mohou projevit u mladších lidí.
Neznamená to, že by se každý člověk měl bát každého přeskočení srdce. Většina palpitací není život ohrožující. Některé varovné příznaky bychom ale přehlížet neměli. Patří mezi ně náhlá ztráta vědomí, bušení srdce spojené s bolestí na hrudi nebo dušností či výskyt náhlého úmrtí v mladém věku v rodině.
Hraje roli genetika, nebo si k arytmii člověk většinou „pomůže“ sám svým životním stylem?
Roli hraje obojí. U některých arytmií je genetika velmi důležitá, například u vrozených poruch elektrických kanálů v srdci nebo některých dědičných onemocnění srdečního svalu. U fibrilace síní také vídáme rodinný výskyt, i když tam bývá příčina většinou smíšená.
Berte vážně pravidelnost. Srdce má rádo rytmus nejen elektricky, ale i v životě.
Životní styl ale může rozhodnout o tom, zda se dispozice projeví dříve, později nebo vůbec. Vysoký krevní tlak, obezita, alkohol, spánková apnoe, nedostatek pohybu a metabolická onemocnění zvyšují riziko arytmií, zejména fibrilace síní.
Není fér říkat, že za arytmii může buď genetika, nebo životní styl. Většinou jde o souhru toho, co jsme dostali do vínku, a podmínek, ve kterých naše srdce dlouhodobě funguje.
Setkáváte se ve své praxi s tím, že lidé první příznaky dlouhodobě ignorují? Co je k tomu vede?
Ano, setkáváme. A důvody jsou různé. Někdo se bojí, že se najde něco vážného. Jiný nechce „obtěžovat“ lékaře. Další má pocit, že bušení srdce patří ke stresu, věku, pracovnímu tempu nebo menopauze.
U arytmií je navíc typické, že potíže přicházejí a odcházejí. Člověk má večer výrazné bušení srdce, ráno je mu dobře a řekne si, že to přejde. Když se to zopakuje za měsíc, udělá totéž. Takto se může ztratit hodně času.
Velká část problému spočívá v tom, že lidé nevědí, které příznaky jsou důležité. Nemusíme každého strašit. Ale měli bychom připomínat, že opakované nepravidelné bušení srdce, nevysvětlitelná dušnost, slabost, závratě nebo omdlení si zaslouží pozornost.
Moderní medicína umí některé arytmie odstranit natrvalo
Jak moc je dnes medicína schopná arytmie skutečně vyléčit a kdy už jde spíš o celoživotní hlídání než návrat k původnímu stavu?
Záleží na typu arytmie. Některé dnes umíme pomocí katetrizační ablace vyřešit velmi úspěšně, někdy prakticky definitivně. To platí například pro některé záchvatovité supraventrikulární tachykardie.
Reklama
U jiných arytmií, třeba u fibrilace síní, je situace složitější. U části pacientů dokážeme arytmii odstranit, jiným výrazně snížit počet epizod, zlepšit kvalitu života a snížit riziko komplikací. U některých se však může vracet i přes správně vedenou léčbu.
Kdybyste měl dát jednu starou, poctivou radu, která nestojí peníze ani technologie, co by měl člověk dělat, aby svému srdci dal co největší šanci držet rytmus?
Spěte, hýbejte se a nepřetěžujte srdce zbytečnostmi. Kdybych měl vybrat jednu věc, řekl bych: berte vážně pravidelnost. Srdce má rádo rytmus nejen elektricky, ale i v životě.
Nemusí jít o extrémní sport ani dokonalý režim. Stačí pravidelný pohyb, rozumná hmotnost, kvalitní spánek, méně alkoholu a dobře kontrolovaný krevní tlak.
Poslouchejte své tělo, ale nepanikařte. Občasné přeskočení srdce ještě není diagnóza. Opakované nebo výrazné potíže už si však pozornost zaslouží.
