Nejspíš by vás nenapadlo, že během čtení těchto řádků váš obličej zcela jistě překypuje životem. Stovky osminohých červovitých parazitů rodu Demodex se hemží přímo ve vašich mazových žlázách a folikulech. Zde požírají odumřelou kůži, páří se, umírají a vypouštějí na drobné chloupky své výkaly.
Celý životní cyklus tráví na lidském obličeji. „Nejčastěji se vyskytuje tam, kde je hojně mazových žláz – tedy na čele, nosu, bradě, dále ve vlasových folikulech, kolem očí a kolem řas,“ popisuje MUDr. Marie Finsterlová, dermatoložka z Čáslavi. Trudník tukový člověka natolik miluje, že se během let z parazita vyvinul v symbionta. A podle výsledků jedné studie je na člověku natolik závislý, že mu kvůli tomu dokonce hrozí vyhynutí.
Kůže jako zoologická zahrada
Skutečnost, že lidská kůže hostí různé formy života, je dnes už obecně známým faktem. Bakterie a další mikroorganismy zde vytvářejí kožní mikrobiom – podobně jako v ústech nebo ve střevech. Kromě titěrných mikroorganismů tu však žijí i živočichové podstatně větší – a na rozdíl od bakterií je pouhým okem neuvidíte jen proto, že jsou dokonale schovaní.
Na oku se přemnožený Demodex projevuje třeba takto. (foto: Shutterstock)
Především roztoči rodu Demodex – drobní, ale překvapivě početní obyvatelé lidské tváře. Na každých 10 cm² obličejové kůže se jich vejde zhruba sedm, na celé čelo klidně padesát až sedmdesát. Nejenže jsou skvělí jedlíci, umějí se také překvapivě rychle pohybovat – za hodinu urazí až deset centimetrů, zpravidla v noci.
Poloprůhlední červíci množící se v našich folikulech
Přesto, že spoluautorka výše zmiňované studie, považuje tyto roztoče za roztomilé, většina lidí by s ní nejspíš nesouhlasila. Jejich poloprůhledné tělo je dlouhé a červovité, mají čtyři páry nohou s drápky. Na kůži se ukotvují svými tělesnými šupinami a živí se lidskou odumřelou kůží a mazem z pórů a folikulů.
Poprvé byli pod mikroskopem spatření již v roce 1841, a to hned dvěma vědci, kteří pracovali nezávisle na sobě. Jméno jim dal o rok později výzkumník Gustav Simon, který je pokřtil na trudníka tukového (Acarus follicorum), Demodex pojmenoval o další rok později anglický zoolog Richard Owen.
V průběhu času bylo objeveno dalších přibližně 65 druhů roztočů druhu Demodex. Většina z nich přebývá na psech a jiných zvířatech, jen dva druhy si za své symbionty vybraly člověka. Jde o zmiňovaného trudníka tukového (Demodex follicorum) a trudníka mazového (Demodex brevis).
Zajímavé evoluční návyky
Tito dva jedlíci zajímají vědce pro své evoluční návyky. Bylo zjištěno, že žijí pouze na kůži dospělých, miminka a děti totiž neprodukují dostatek kožního mazu, který by uspokojil jejich neutuchající apetit. Nicméně se přenášejí z člověka na člověka, a jakmile se někde usadí, obsadí vlasové folikuly, kde zůstanou po zbytek svého krátkého života (žijí několik týdnů).
Tvar jejich těla je podobný spíše červu než roztoči, což má své opodstatnění. Díky němu se mohou pohodlně zavrtat do folikulu, kam se tak vejde celá skupinka. Její jedinci se pak mohou mezi sebou pářit a hned na to v tomtéž místě naklást larvy. Mimochodem, trudník během svého života nemá možnost vylučovat odpadní látky. Ty se v jeho těle hromadí až do smrti, kdy se uvolní zpět do okolní tkáně.
Běžně prospívá, když se přemnoží, může uškodit
To všechno zní docela nechutně. Přesto se vědci o trudníka zajímají zejména proto, že lidské pokožce může i prospívat. Pokud se nepřemnoží, podílí se na udržování jejího optimálního stavu: konzumuje odumřelé kožní buňky a nahromaděný maz, takže vlastně dělá takový bezplatný peeling a funguje jako přirozený „úklidový mechanismus“ kůže.
Reklama
Ale v případě, že se přemnoží, může kůži naopak nepříjemně podráždit a zhoršit růžovku (rosacea), způsobit svědění nebo zánět kůže. V takových případech může dermatolog předepsat speciální krém, který vás zbaví většiny trudníků, včetně nakladených vajíček.
Marie Finsterlová vysvětluje, že trudník se může přemnožit díky oslabené imunitě, hormonálním změnám, dlouhodobým stresem, nevhodnou kosmetikou nebo vlivem některých léčiv. „Stavy zhoršení pleti způsobené přemnožením demodexe léčíme krémy s ivermektinem nebo metronidazolem, úpravou kosmetiky a správnou hygienou pleti,“ popisuje s tím, že bezpříznakové stavy se neléčí.
Poslední služba: Pomůže lékaři určit čas odchodu
Souvislost trudníka s dalšími kožními problémy, jako je třeba akné, z něhož byl dlouhou dobu viněn, se změnami imunity a stavu žláz se stále zkoumá, stejně jako jeho role v regulaci kožního mikrobiomu. Je tedy pravděpodobné, že v dohledné době se o tomto zajímavém roztoči dozvíme další podivuhodné skutečnosti.
Možná je tedy uklidňující si uvědomit, že i to, co nám připadá odpudivé, má v lidském těle své místo. A že naše kůže není sterilní povrch, ale živý ekosystém – se vším, co k životu patří.
