Celosvětově roste popularita tai-chi. Možná, že jste už i vy zabrousili na YouTube, abyste shlédli své první tai-chi video. A dost možná, že jste se u sledování smáli, nebo ho dokonce ještě před koncem vypnuli, protože jste si řekli, že tohle rozhodně není nic pro vás. Pomalé legrační pohyby, k čemu může být něco takového dobré? Ovšem v případě tai-chi zdání klame. Ve skutečnosti na něm není nic legračního, naopak jde o pořádnou makačku, jejíž pravidelná praxe prospívá tělu i mysli. O co tedy vlastně jde?
Nenechte se mýlit: tai-chi vám dá pořádně zabrat, pokud se mu budete věnovat intenzivně.
Obrana před protivníkem s dlouhou tradicí
V případě tai-chi (pěst velkého předělu, pěst nejzazší konečnosti) jde o čínské bojové umění, jehož úkolem bylo praktikanty naučit, jak se chránit před protivníkem (a tento účel přetrvává i dnes, jen si za oním protivníkem můžeme představit třeba dnešní uspěchané životní tempo). Vychází z principů taoistické filosofie, jejíž podstatou je splynutí s přírodou a snaha o pochopení vztahů, které v ní panují. Ve 13. století se stal jeho tvůrcem taoistický filosof Chan San Feng, jehož základní sestava cviků se skládá z plných 37 pohybů, a není zdaleka jediná.
Návaznost a jasný řád
Jednotlivé pohyby v tai-chi sestavách na sebe plynule navazují a vytvářejí dojem klidu a hluboké koncentrace. Návaznost cviků, jejich provedení, to vše je jasně dané, vše má svůj důvod, který je třeba znát. Během praxe tai-chi mohou cvičenci připomínat herce ve zpomaleném filmu, ona pomalost je ale klíčem ke správnému provádění, dýchání a práci s energií, což dohromady je tím, oč v tai-chi běží.
Vyvádí naše západní těla z komfortní zóny
Západní člověk, uvyklý na sedavý způsob života, případně na dynamické sporty, které mu pomohou vykompenzovat fyzicky klidnou většinu dne, může být z tai-chi v počátku praxe pořádně vykolejený. Jde totiž o něco zcela jiného, než na co je běžně zvyklý, právě proto je pro nás na Západě tai-chi tak náročné.
Tai -chi nás učí, jak správně stát, jak se správně pohybovat a jak místo kloubů, které jsou kvůli tomu potom často bolavé, zatěžovat ty správné svaly (které potom sice také bolí, ale v tomto případě lze oponovat, že co bolí, to sílí).
Už jen základní postoj, s lehce pokrčenýma nohama a jemně podsunutou pánví, vyvádí tělo z běžné polohy, důsledkem čehož nás velmi brzy začnou pálit stehna, možná i lýtka a po nohách i celé tělo. A zde právě přichází spojení těla a mysli při pohybu – filosofie tai-chi nás učí se skrze série pomalých pohybů od bolesti odpoutat a nechat se zaplavit svobodou a volností, které toto odpoutání přinese. A kromě toho, ono odpoutání nás celkově posiluje – na těle i na mysli, činí nás odolnějšími vůči všem vnějším vlivům.
Že neumíme správně stát?
Stojíme zhruba od jednoho roku, o něco později se učíme chodit. Jak by potom bylo možné, že neumíme stát? Možná to zní jako vtip, faktem ale je, že nedostatkem pohybu a vadnými pohybovými stereotypy, častým sezením nebo stáním se naše těla pomalu bortí a na vrozenou schopnost správné korekce zapomínají. Právě proto lze bez nadsázky říci, že tai -chi nás znovu učí, jak správně stát, jak se správně pohybovat a jak místo kloubů, které jsou kvůli tomu potom často bolavé, zatěžovat ty správné svaly (které potom sice také bolí, ale v tomto případě lze oponovat, že co bolí, to sílí – což u kloubů bohužel neplatí).
Co je jiné než u většiny cvičení, na které jsme zvyklí, že svaly musí být dokonale uvolněné (včetně břicha, hrudníku a ramen) – tedy žádné stažení, jak jsme zvyklí. Udržování takového uvolnění nejde samo od sebe, vyžaduje velkou koncentraci a chvíli trvá, než si toto umění osvojíte. Stojí to ale za to, protože ovocem všeho úsilí se stane lepší paměť a schopnost oprostit se od stresu a tlaku, jimiž na nás každodenní život ustavičně doráží. Když si všechny tyto benefity spočítáme a dáme dohromady, nemůžeme se potom divit, že tai-chi funguje jako prevence vzniku stařecké demence a deprese.
Recept na zdraví z daleké Číny
Nejenže tai-chi posiluje mysl a svalstvo, vedle toho prospívá i tomu všemu, co se skrývá pod kůží. Posiluje v práci vnitřní orgány, umí zrychlovat metabolismus a snižovat hodnoty cholesterolu v krvi, příznivě se podepisuje na činnosti srdce a odolnosti imunity. Protože je v tai-chi důraz kladen na hluboké, vědomé dýchání do břicha, prospívá také plicím a všem orgánům v dutině břišní (pohyb bránice při dechu je masíruje a prokrvuje). Střídavé zapojování stehenních svalů pomáhá zprůchodnit lymfatické uzliny ve tříslech a zlepšuje krevní oběh. Pomalé pohyby vedou ke snižování tlaku a zpomalování tepové frekvence, k odbourávání stresu a uvolňování chemikálií navozujících pocity pohody. Příznivé účinky vykazuje také na různé chronické stavy od bolestí zad a migrén přes potíže s klouby a ztuhlost svalstva až po celkový neklid.
Reklama
Proč si najít učitele
V čínské medicíně věří, že lidské tělo je protkáno sítí energetických drah meridiánů, z nichž každý náleží nějakému orgánu. S těmito vnitřními energetickými drahami v těle se během tai-chi spojujeme skrze pomalé pohyby a vědomé dýchání. Při správném provádění funguje cvičení tak, že energii nespotřebováváte, ale získáváte ji. Jenže při vší té složitosti a různých náležitostech, které je třeba splňovat, je nakonec opravdu těžké tai-chi vykonávat správně.
Právě proto je tak důležité, pokud chcete těžit z jeho benefitů, najít učitele, který vám vše trpělivě vysvětlí a který vám sedne i jako člověk, aby vás spolupráce s ním těšila. Pokud opravdu chcete těžit z benefitů, které tai-chi nabízí, nepočítejte s tím, že pohyby odkoukáte z YouTube. Video výše berte spíš jako snahu vás neodradit hned v úvodu. Dobrá zpráva je, že v Česku funguje celá řada kurzů, které začínají různě v roce, a tak nemusí být příliš těžké najít někoho, kdo vám profesně i lidsky bude vyhovovat. Největší díl zodpovědnosti bude ale stejně na vás. Učitel poskytne návod a podporu, ale po cestě budete muset jít sami.
