fbpx

Probiotika a prebiotika. Jaký je v nich rozdíl a čím jsou pro lidské tělo klíčová? 1 fotografie
zdroj: Adobe Stock

To, jak prosperující budou hostitelé našich střev, ovlivňujeme i my sami naším životním stylem

Zveřejněno: 17. 5. 2024

Člověk je domovem stovek bilionů bakterií. Většina z nich se nachází uvnitř našich střev, kde zabraňují nebezpečným patogenům proniknout do celého těla. Jde o pozoruhodnou symbiózu, která ovlivňuje nejen kondici trávicího traktu, ale také náš celkový psychický a fyzický stav. Jednou z hlavních součástí střevního mikrobiomu jsou probiotické bakterie, jejichž správná funkce závisí na pravidelném příjmu prospěšných prebiotik. 

Bohatý život uvnitř tlustého střeva

Trávicí soustava je po kůži dalším místem našeho těla, která je v přímém kontaktu s nástrahami okolního světa. Italská pizza, kterou si vychutnáváte v prostředí tradiční autentické restaurace, müsli tyčinka, díky níž zaháníte hlad na cestě domů, nebo třeba čerstvě nakrájené ovoce zakoupené na tradiční tržnici dovolenkové destinace. To vše má naše tělo za úkol zpracovat a rozložit na prospěšné a důležité látky, které během trávení rovnou vstřebává, a nepotřebný odpad bezpečně vyloučit. Konečnou destinací pro tento odpadní materiál jsou střeva. Jde o místo, kde biliony střevních bakterií mají jediný úkol, postarat se, aby škodlivé toxiny a patogeny nepronikly sliznicí zpět do lidského těla. Těmito mikroorganismy jsou právě pro nás bakterie, které hromadně označujeme jako střevní mikrobiom. 

„Tlusté střevo průměrného člověka čítá okolo 100 bilionů bakterií, které jsou podle své funkce a zaměření rozděleny přibližně do 500 různých kmenů. Zhruba 100 těchto typů dokonce disponuje svou vlastní DNA, která je tvořena asi 3 miliony genů. Jde tedy o velmi sofistikovaný a komplexní systém, který (pokud je v pořádku) s tělem žije ve vyváženém a harmonickém vztahu. Naším úkolem je pro ně zajistit kvalitní, pravidelnou a dostatečnou stravu a oni se na oplátku postarají, abychom se cítili dobře nejen fyzicky, ale i psychicky,“ vysvětluje základní princip funkce lidského mikrobiomu Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom. 

Probiotika nebo prebiotika, v čem je rozdíl?

Často se ve spojitosti s trávicím traktem mluví o probiotikách a prebiotikách. Co si pod nimi máme představit a v čem se liší kromě jednoho písmena v názvu? Pod na první pohled nic neříkajícími termíny se skrývá podstata spojenectví mezi biliony bakterií a naším tělem. Probiotika jsou totiž odborným pojmenováním pro samotné bakterie. Naopak prebiotika označují potravu, kterou tyto organismy potřebují ke svému životu. 

Související…

Hrozilo jí odstranění střeva, zánět nakonec zkrotila moderní biologická léčba
Kateřina Hájková

Zažívání by se bez probiotik stalo zranitelným místem, které by tělo znečišťovalo nežádoucím odpadem. Je tedy potřeba mít naše střevní obyvatele dokonale vitální a v dostatečném zastoupení, aby nebezpečné toxiny nemohly oslabovat naši obranyschopnost. Doporučuje se proto bakterie tělu pravidelně dodávat, a posílit tak střevní mikrobiotu. Nejlepší cestou, jak přirozeně posílit probiotickou ochranu těla, jsou fermentované, tedy kvašené potraviny. Mléčný kefír, kimchi, kombucha či naše tradiční české kysané zelí. Způsobů a forem, jak přirozeně doplnit bakterie ve střevech je celá řada!

Stejně jako široké spektrum vitamínů a minerálů i probiotika lze suplementovat. Pokud je pro vás přirozený způsob příjmu prospěšných mikroorganismů z potravy nedostačující, nebo se nacházíte v situaci, kdy potřebujete velmi efektivně a rychle podpořit střevní mikrobiom, nejčastěji po antibiotické medikaci, existují také doplňky stravy, které tento problém vyřeší za vás. Probiotika lze užívat v podobě roztoku či tabletek. Složení jednotlivých přípravků se však může lišit. Je tedy třeba vyzkoušet několik různých typů a zjistit, jaký našemu organismu vyhovuje nejvíce. Velmi užitečné je sledovat hodnotu CFU, která uvádí konkrétní jednotky tvořící kolonie. Tento údaj popisuje celkové zastoupení živých organismů na jednu dávku doplňku. Pokud suplement obsahuje více kmenů, CFU by mělo být uvedeno pro všechny obsažené kmeny bakterií. 

Velký důraz je třeba dbát také na způsob skladování, který může zásadně ovlivnit kvalitu probiotik. Přestože se některé formy prodávají za pokojové teploty, obecně se doporučuje tento typ doplňku stravy skladovat v lednici či mrazáku. Chladné prostředí totiž zajistí, aby živé mikroorganismy zbytečně neztrácely svou kvalitu, a tedy i výslednou účinnost. 

Palivo jménem vláknina

Rozmanité kultury uvnitř trávicího traktu úspěšně bojují s nepříznivými vlivy venkovního světa a chrání tak tělo před možnými riziky. Bakterie však po náročných zápasech začínají být vyčerpané a slabé. Je tedy akorát čas na doplnění potřebné energie pro další boj. Čím se ale mikroorganismy živí?

Pokud bakterie strádají a nemají dostatečný přísun živin, mohou se uchýlit i k požírání samotné sliznice tlustého střeva.

Hlavní a nejdůležitější potravou probiotik je vláknina. Díky tomuto nestravitelnému polysacharidu, které tělo během trávení nedokáže samo vstřebat, a jde tedy o odpadní látku určenou vyloženě našemu tlustému střevu, jsou bakterie zdravé a tělu prospěšné. Mezi nejvýznamnější zdroje patří zelenina jako brokolice, květák, kapusta, ale také luštěniny v podobě čočky nebo fazolí. Vláknina však není jedinou důležitou složkou, kterou naše střeva pro svou prosperitu potřebují. Dalšími užitečnými látkami jsou například Omega 3, vitamín D3 v kombinaci s K2 či skupiny vitamínů B. Stav lidského střevního mikrobiomu lze jednoduše zjistit například genetickými testy, které odhalí, jaké složky vašemu střevu chybí a jakou formu léčby je třeba nastolit, aby byla správná mikrobiotická funkce dokonale podpořena. Suplementace samotných probiotik by tedy měla být vždy posílena i prebiotiky a dalšími důležitými látkami. Jednou z možností mohou být například i probiotika značky Chromozoom.

„Probiotika jsou mikroorganismy s potenciálně prospěšnými účinky na zdraví. V případě že se jim daří a jsou dostatečně živeny, spoluvytváří ochrannou bariéru, která napomáhá vypořádat se s riziky a nežádoucími faktory vnějšího prostředí. Pokud však bakterie strádají a nemají dostatečný přísun živin, mohou se uchýlit i k požírání samotné sliznice tlustého střeva, čímž se zvyšuje riziko a nebezpečí pro celé naše tělo,“ dodává Barbora Procházková. Je tedy žádoucí mikroorganismy nejen pravidelně doplňovat, ale především se postarat, aby měly dostatečný a rozmanitý příjem potravy bohaté na přirozenou formu vlákniny. 

 

foto: Adobe Stock, zdroj: Chromozoom

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...