Možná vám to připadá neuvěřitelné, možná i nechutné, ale vězte, že i vy v sobě máte více života, než by se ráno při pohledu do zrcadla mohlo zdát. Podle informací Institutu zdravé výživy obsahuje lidský organismus více mikrobiálních buněk než svých vlastních. Je jasné, že takové množství cizích organismů musí mít na člověka nějaký vliv. A také že má.
Mikrobiom a naše zdraví
Než se však podíváme na vztah mezi člověkem a jeho „spolubydlícími“ blíže, vysvětlíme si dva důležité pojmy, které se mohou plést. Souboru všech mikroorganismů (bakterií, plísní, virů či prvoků), které se nachází na určitém místě vašeho těla (např. ve střevě, v ústech, nebo u žen ve vagíně), se říká mikrobiota. Termín mikrobiom pak zahrnuje nejen společenství mikroorganismů, ale i prostředí a podmínky, ve kterých se vyskytují.
A jaký je tedy vztah mezi mikrobiomem a lidským zdravím? Podle magazínu Nature mikrobiom podporuje trávení, vývoj imunitního systému a chrání před patogenními mikroorganismy. Narušení rovnováhy mikrobiomu může vést k řadě onemocnění, včetně autoimunitních a kardiovaskulárních chorob a obezity.
Střevo a naše psychika
Vůbec největší vliv má mikrobiom na osu střevo-mozek, která hraje důležitou roli v oblasti duševního zdraví. Podle přehledu, zveřejněného v časopise International Journal of Neuropsychopharmacology, spolu střevo a mozek interagují mimo jiné prostřednictvím spojení metabolitů (produkty metabolismu) a neurotransmiterů, aktivace bloudivého nervu a imunitního systému.
Problematika vzájemného vztahu hostitele a střevní mikrobioty je velmi komplexní a snahy o interpretaci naráží v odborné diskuzi na řadu úskalí. K postupům a doporučením komerčních subjektů lze mít vážné výhrady…
Poruchy komunikace mezi střevem a mozkem mohou přispívat k rozvoji depresivních a úzkostných poruch, poruch autistického spektra, schizofrenie, a dokonce i k Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.
Spojitost mezi složením mikrobioty a duševním zdravím otevírá nové možnosti léčby psychických poruch. Když dostaneme své mikroorganismy do rovnováhy, měli bychom se zbavit i psychických problémů, ne? No, je tu jeden háček, nebo spíše hák. Nikdo zatím nezná přesné mechanismy, kterými střevní mikrobiom ovlivňuje lidské prožívání, ani nevíme, jak by takový zdravý mikrobiom měl vypadat. Takže až vám bude někdo nabízet zázračný přípravek pro zdravou mikrobiotu, který vás zbaví veškerých problémů, pošlete ho… běžte od něj.
Sama Česká mikrobiomová společnost před komerčními přípravky varuje. „V současnosti nabízí řada firem analýzu střevního mikrobiomu ze vzorku stolice, většinou v kombinaci s hodnocením stavu mikrobiomu a následným doporučením ´personalizovaných´ potravních doplňků a probiotik. Problematika vzájemného vztahu hostitele a střevní mikrobioty je velmi komplexní a snahy o interpretaci naráží v odborné diskuzi na řadu úskalí. K postupům a doporučením komerčních subjektů lze mít vážné výhrady…“
Na druhou stranu, úplně bezmocní také nejsme. Ačkoliv nevíme, kolik a jaké mikroorganismy by se ve střevech měly nacházet, ukazuje se, že velmi důležitá je diverzita (tedy zjednodušeně, čím více druhů mikroorganismů v sobě máme, tím lépe). Diverzitu naší mikrobioty ovlivňuje životní styl, životní prostředí a také strava.
Jak zvýšit diverzitu mikrobioty?
Základem je rozmanitá strava, bohatá na vlákninu. Studie, zveřejněná v časopise Molecular Metabolism, ukázala, že rozmanité složení stravy přímo ovlivňuje diverzitu mikrobioty, přičemž dieta s vysokým obsahem vlákniny podporuje růst různých druhů prospěšných bakterií.
Mikrobiom v lidském střevě.
Prospěšné mikroorganismy do sebe můžete dostat také konzumací fermentovaných potravin a probiotik. Jiná studie, publikovaná California Institute of Behavioral Neurosciences & Psychology, tvrdí, že úprava střevního mikrobiomu prostřednictvím probiotik může pozitivně ovlivnit duševní zdraví. Růst prospěšných bakterií pak podle magazínu The Journal of Nutrition podporují prebiotika, na která je bohatá čekanka, pórek, česnek, cibule a banány. Důležitá je také pravidelná fyzická aktivita, která může složení a funkci střevní mikrobioty pozitivně ovlivnit.
Negativně ovlivňují složení mikrobioty zejména průmyslově zpracované potraviny, vysoký příjem cukru a antibiotika, což neznamená, že musíte angínu přetrpět bez léků. Antibiotika však mohou narušit střevní mikrobiom tím, že ničí široké spektrum bakterií, včetně těch prospěšných – jejich účinky byste proto měli kompenzovat užíváním probiotik. Jak správně probiotika dávkovat vám poradí v lékárně.
Závěrem
Lidský mikrobiom, přestože každému z nás dělá společnost od narození až do smrti, pro nás stále představuje velkou neznámou. První vlaštovky sice naznačují, že naše mikrobiální osazenstvo ovlivňuje širokou škálu tělesných procesů a podepisuje se i pod řadou fyzických a psychických onemocnění, ale přesnou podobu interakcí zatím zdaleka neznáme.
Bádání ztěžuje i fakt, že každý člověk má své unikátní společenství mikroorganismů, které se navíc mění i v průběhu života. Proto je třeba mít se na pozoru před různými komerčními přípravky slibujícími „uzdravení vaší mikrobioty“. Co nevědí sami vědci, určitě nebudou vědět ani společnosti, kterým jde v první řadě o zisk. Pokud chcete obyvatelům svých střev opravdu prospět, kupte si místo drahých doplňků třeba kimči (nebo ještě lépe, udělejte si domácí).
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
