fbpx

 Otupělost, povrchní vztahy a neschopnost soustředění: Fenomén tiktokového mozku je čím dál častější 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Sledování krátkých videí na sociálních sítích má na náš mozek a i kvalitu mnohem větší negativní dopad, než si pravděpodobně dokážeme představit

Zveřejněno: 26. 2. 2024

TikTok je momentálně nejstahovanější aplikací na světě a představuje nekonečný příliv krátkých videí. Na své si na této sociální síti přijde každý – TikTok nabízí vše od tutoriálů, receptů, life hacků nebo nejrůznějších tipů až po vtipná videa se zvířaty. Aktuální průměrná délka jednoho videa je pouhých 34 sekund. Sáhodlouhý proud obsahu nabízí okamžité uspokojení, ale na našem mozku, a tedy i vnímání světa, si vybírá velkou daň.

Soustředit se zvládáme stále kratší čas. Podle odbornice Glorie Markové bylo v roce 2003 průměrné udržení pozornosti na obrazovce 2,5 minuty, dnes je to pouhých 47 vteřin. Před deseti lety o úspěchu videa rozhodovalo prvních 15–30 vteřin, které byly klíčové. Tvůrci chtěli namlsat diváka, aby ve sledování pokračoval. „Pokud dneska nezaujmete v prvních dvou až pěti vteřinách, další video je jenom o jeden ‚swipe‘ dál,“ popisuje ve svém videu jeden z nejznámějších českých youtuberů Kovy. Přepnout na jiný obsah nikdy nebylo jednodušší.

Samotná platforma TikTok připustila, že její uživatelé udrží pozornost jen krátkou dobu. Uživatelé této sítě, kteří se zúčastnili mediálního výzkumu, uvedli, že považují videa delší než jednu minutu za stresující. Nejlepší videa jsou v délce 21 až 34 vteřin. TikTok v roce 2022 prodloužil vrchní časovou hranici jednoho videa na 10 minut, s úspěchem se tento krok ale nesetkal. Mezi tvůrci jsou stále trendy krátké příspěvky, kterých uživatelé zkonzumují co nejvíce. Vždyť déle než minutu se dnes stejně nikdo nesoustředí, ne?

Co je to TikTok brain

Pojem „TikTok brain“ neboli tiktokový mozek je fenoménem posledních let. Vědci tento pojem používají k popsání situace, kdy lidé konzumují tolik krátkého obsahu, že už se nezvládají soustředit  delší dobu. Nekončící rychlá videa na TikToku a dalších platformách sociálních médií zjevně poškozují mozkové funkce. „Některé studie ukázaly, že používání sociálních médií je spojeno se způsobem, jakým mozek funguje a reaguje na sociální podněty,“ vysvětluje psychiatrička Barbora Robles-Ramamurthyová pro server KSAT.

Neblahý trend ovlivňuje i dospělé, ohrožené jsou ale především děti a teenageři, jejichž mozkové funkce se stále vyvíjí. „Pokud děti nedokážou odložit telefon na více než hodinu, aniž by jej zkontrolovaly, nebo pokud telefon ovlivňuje jejich schopnost poslouchat přednášky ve škole či dělat domácí úkoly, značí to problém,“ dodává Robles-Ramamurthyová.

Dopaminová závislost

Žijeme ve světě okamžitého uspokojení. Chceme všechno hned, a jakmile nás cokoliv nebaví, hledáme nové alternativy. TikTok projíždíme za účelem vyprodukovat dopamin, neurotransmiter, který mozek produkuje, když očekává odměnu. Dopamin vyvolává pocity štěstí a potěšení a motivuje nás k dalšímu hledání zábavného obsahu. „Když projíždíte TikTok a konzumujete obsah, narážíte na věci, které vás rozesmějí. Jakmile se vám něco nelíbí, přepnete o video dál, které vám opět zvedne hladinu dopaminu. Opakováním tohoto cyklu trénujete mozek, aby toužil po odměnách, které získává z krátkého obsahu,“ píše pro web The Week neuropsycholog Sanam Hafeez.

V pracovním životě nechceme do delších a složitých úkolů; raději vyhledáváme krátkodobé úlohy, které rychle zvládneme, a tím pádem zažijeme pocity spokojenosti a zadostiučinění.

TikTok brain se tak používá k popisu kognitivních a neurologických změn pozorovaných u jedinců, kteří sociální síť hojně používají, jsou často nervózní a mají problém se soustředěním. Tito lidé mají problémy plnit delší a složitější úkoly a mají velmi malou trpělivost.

Tiktokizace

U TikToku to sice začalo, ale ani zdaleka to u něj nekončí. Jak říká Kovy, „abyste používali TikTok, nemusíte používat TikTok.“ Forma krátkého obsahu na nás číhá i na ostatním sítích. Na Instagramu jsou reels, YouTube má zase shorts, které najdeme i na X nebo Facebooku. Zkrátka, tomuto druhu obsahu už se nevyhneme. Tiktokizace, tedy popularizace krátkých videí, má být jedním z hlavních trendů v sociálním světě pro rok 2024.

„Ostatně, už loni Instagram přitlačil na množství videí, které zobrazuje v rámci feedů a která dál vytlačují klasické fotografie. Bez video produkce se zkrátka obsah na sociálních sítích neobejde. Jde hlavně o to, aby byla videa zábavná a nápaditá,“ říká odbornice na online svět Kateřina Žáková.

Nuda, apatie a deprese

Neustálé přepínání má vliv na naše vnímání a emoční prožívání. Čím více času trávíme rychlým přepínáním obsahu, tím pomalejší nám okolní svět přijde. To způsobuje, že nám už máloco přijde vzrušující. Díky sociálním sítím jsme přijali již zmíněnou kulturu okamžitého uspokojení, která má ale negativní dopady na naši produktivitu, vztahy a mentální zdraví.

V praxi to vypadá tak, že se nám v pracovním životě nechce do delších a složitých úkolů; raději vyhledáváme krátkodobé úlohy, které rychle zvládneme, a tím pádem zažijeme pocity spokojenosti a zadostiučinění. Potom máme pocit, že jsme vlastně celý den naplno pracovali, ve skutečnosti jsme ale den dost možná vyplnili pouze podřadnými úkoly, které ve finále nemají takovou váhu.

Rychlé odměny hledáme i v mezilidských interakcích. Místo smysluplných spojení se stále častěji oddáváme povrchním vztahům, protože se nám nechce investovat čas i emoce do dlouhodobých a hlubokých spojení. Jakmile nás někdo zklame, naštve nebo nudí, máme tendenci začít se hned soustředit na jinou osobu, nebo rovnou zapínáme sociální sítě, které nám přinesou kýženou úlevu.

V roce 2003 bylo průměrné udržení pozornosti na obrazovce 2,5 minuty, dnes je to pouhých 47 vteřin. 

Sítě krmí naše emoce. Pokud jsme nějakou chvíli bez konzumace obsahu, může se o slovo přihlásit deprese, úzkost nebo otupění vůči vnějšímu světu. Čas bez okamžitých odměn můžou uživatelé vnímat jako selhání. Může se tím rozjet začarovaný kruh – konzumujeme obsah, který způsobuje, že se hůře soustředíme a hledáme rychlé odměny. Díky tomu nám okolní svět přijde pomalý a nudný a pěstujeme si k němu apatii. A jelikož nás reálný svět vlastně nezajímá, vracíme se na sítě.

Efektivita? Právě naopak

Dalším úskalím tiktokového problému je, že v nás podněcuje multitasking. Naše neschopnost se dlouhodobě soustředit na jednu věc způsobuje, že neustále přepínáme z jedné činnosti na druhou. Schválně, kdy jste naposled zhlédli celý film, aniž byste se během něj podívali na telefon? Stíháte u jídla kontrolovat e-maily, a ještě poslouchat podcast? Možná máte pocit, že jste produktivní, pravdou ale je, že multitasking je zvyk, který nám neprospívá.

Když děláme mnoho věcí najednou, nutíme svůj mozek, aby rychle přepínal mezi jednotlivými úkoly. Výsledná produktivita tím ale trpí. Jakmile žonglujeme mezi rozpracovanými úkoly, měníme tím i priority a mozek se musí neustále zaměřovat na novou úlohu. Multitasking navíc neprospívá ani naší paměti, jelikož informace zpracováváme pouze povrchně. Vědci z americké univerzity Harvard potvrdili, že monotasking, tedy soustředění se na jednu věc, má mnohem více benefitů.

Začalo se mi lépe myslet, zlepšilo se mé vyjadřování a měl jsem ucelenější názory na svět. Navýšila se i moje kreativita. Pomohlo mi to utřídit si myšlenky i to, jakým směrem se chci dál v životě ubírat. Navíc jsem se naučil zase si vážit maličkostí, nebrat vše jako samozřejmost. Cítím se teď mnohem šťastnější. Ty tři měsíce mě mentálně posunuly tak o sto levelů výš.

„Sociální sítě podporují multitasking, který ale způsobuje, že děláme více chyb. To bylo dokázáno u lékařů, sester i pilotů. Technologie bohužel přepínání pozornosti vyžadují a tím nás dostávají do stresových situací,“ potvrdila doktorka Marková.

Zkušenost s dopaminovým detoxem

Jak z toho ven? Určitě pomůže sítě na chvíli omezit, získat odstup, srovnat si systém odměn a dopamin lehce omezit. Stále častěji se objevuje doporučení na takzvaný dopaminový detox, tedy zbavení se všech stimulujících činností, které podporují produkci takzvaného „rychlého“ dopaminu. Jednou z těch hlavních je právě sledování sociálních sítí. Když je tedy na pár dní či týdnů vymažete z telefonu, určitě tím nic nezkazíte.

O tom se přesvědčil také spoluzakladatel na zdraví zaměřeného projektu Plná verze života, který si sociální sítě odinstaloval na celé tři měsíce. K tomu přestal sledovat televizi, youtube a vyřadil také alkohol a kofein. „Nejdřív to byl hodně zvláštní pocit. Jako bych pro ostatní lidi umřel. Cítil jsem takovou divnou prázdnotu,“ sdílí na svém youtube kanálu. „Po několika dnech se ale ten pocit změnil na jakousi volnost a přestal jsem cítit takový tlak a zmatek ze všech těch informací,“ pochvaluje si. 

Postupem času přibyly i další benefity: „Začalo se mi lépe myslet, zlepšilo se mé vyjadřování a měl jsem ucelenější názory na svět. Navýšila se i moje kreativita. Pomohlo mi to utřídit si myšlenky i to, jakým směrem se chci dál v životě ubírat. Navíc jsem se naučil zase si vážit maličkostí, nebrat vše jako samozřejmost. Cítím se teď mnohem šťastnější. Ty tři měsíce mě mentálně posunuly tak o sto levelů výš,“ popisuje mladý muž s tím, že by takový detox doporučil každému. „I já sám to chci dělat častěji,“ říká. 

Jak se lépe soustředit?

Dělat věci tak, abychom se nenechali po krátké chvíli rozptýlit, je um, který je dnes stále vzácnější. Pokud i vy máte výše uvedené problémy a do dopaminového detoxu se vám zrovna nechce, můžete podle Kovyho vyzkoušet alespoň tyto tipy. 

  • Režim nerušit: Pokud na něčem pracujete, vypněte si všechna upozornění, která vás mohou rozptylovat. Na veškeré zprávy či e-maily můžete odpovědět, až rozpracovanou úlohu dokončíte.
  • Prostředí: Pracujte v prostředí, které vás nerozptyluje. Pokud víte, že vás doma rozhodní každé smítko na podlaze, kterého si během práce všimnete, zkuste se přesunout třeba do kavárny, knihovny či coworkingových kanceláří.
  • Spánek: Je vědecky dokázané, že špatný spánek má nepříznivý dopad na myšlení. Únava způsobuje, že se nedokážeme tolik soustředit a koncentrovat na úkoly. Udělejte ze spánku prioritu a místo únavy atakujte denní úkoly.
  • Onetasking: Přesný opak multitaskingu. Soustřeďte se pouze na jednu konkrétní věc, kterou právě děláte, a nerozdělujte pozornost mezi několik věcí na jednou. Sepište si to-do list a odškrtávejte jednu věc po druhé.
  • Omezení času u obrazovky: Jak už jsme zmínili, není nutné se sociálních sítí vzdát úplně, není ale na škodu je omezit. Nastavte si v telefonu denní časový limit, který můžete na sociálních sítích strávit. Po jeho vyčerpání se aplikace uzamknou.
  • Systém opožděných odměn: Není na škodu se po zkompletování náročného úkolu odměnit. Ať už je to pár minut na sítích, kafe nebo sladký dort, vyberte si něco, co vás potěší. Klíčem je se ale odměnit až po skončení, což může fungovat i jako motivace.

Sociální sítě jsou pouze špička ledovce a na celý problém je potřeba nahlížet komplexně. Důsledky omezené pozornosti jsou hluboké a mají dalekosáhlý dopad na společnost. Vymanit se z tohoto koloběhu vyžaduje vědomé úsilí, sebereflexi a také značnou časovou investici – něco, co je v dnešním uspěchaném světě čím dál vzácnější. 

Související…

Nový hit na sociálních sítích: Vyzkoušejte sprchovací nicnedělání
Dominika Glaserová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...