Kouření více než zdvojnásobuje riziko duševních onemocnění, tvrdí nová studie

Seznam nemocí, které kouření tabáku způsobuje, od srdečních chorob, mrtvice, cukrovky, rozedmy plic, bronchitidy a různých druhů rakoviny, je dlouhý a znepokojivý. Aby toho ale nebylo málo, v posledních letech různé studie také naznačují, že má kouření vliv i na duševní zdraví.

Čísla mluví jasně

Podle vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku je kouření příčinou duševních onemocnění, jako jsou deprese, bipolární porucha a schizofrenie.

„Čísla mluví sama za sebe, kouření skutečně způsobuje duševní nemoci,“ uvedl v prohlášení jeden z výzkumníků Doug Speed. „I když to není jediná příčina, kouření zvyšuje riziko hospitalizace s duševní nemocí o 250 %,“ dodal.

Za účelem provedení této studie získal Speed a jeho dva kanadští kolegové přístup do britské Biobanky, jedné z největších světových databází informací o lidském zdraví, která obsahuje genetické údaje více než půl milionu lidí. Aby byla analýza dat ještě robustnější, vědci zohlednili i dobu, kdy lidé začali kouřit.

Nikotin obsažený v cigaretě aktivuje produkci serotoninu v mozku, což částečně způsobuje, že se kuřák po kouření cítí uvolněný. Po dlouhodobé konzumaci však nikotin produkci serotoninu nepomáhá. Naopak ji spíše potlačuje, což způsobuje úzkost a další emoční poruchy.

„Kouření obvykle předchází psychickému onemocnění. A to za dlouhou dobu,“ řekl Speed. „Lidé ze souboru dat začali kouřit v průměru v sedmnácti letech, zatímco do nemocnice s duševní poruchou byli obvykle přijati až po 30. roce věku,“ dodal.

Speed a jeho kolegové odhalili genetickou souvislost mezi kouřením a duševními chorobami. Geny, jak zjistili, hrají roli v tom, zda se někdo kuřákem stane.

„Existuje řada genetických variant, které můžeme označit jako 'geny související s kouřením'. Lidé v souboru dat, kteří nesli geny související s kouřením, ale nekouřili, měli menší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou duševní poruchy, než ti, kteří tyto geny nesli a kouřili,“ vysvětlil Speed.

„V této studii jsme prokázali pravděpodobnost, že riziko začít kouřit způsobuje zvýšení rizika vzniku duševních poruch v důsledku zmíněných genů,“ dodal.

Nebezpečné změny v mozku

Otázkou ale je, jakým způsobem kouření vlastně psychickou nemoc může zapříčinit.

Kouření obvykle předchází psychickému onemocnění. A to za dlouhou dobu. Lidé ze souboru dat začali kouřit v průměru v sedmnácti letech, zatímco do nemocnice s duševní poruchou byli obvykle přijati až po 30. roce věku.

„Stále musíme najít biologický mechanismus, který způsobuje, že kouření vyvolává duševní poruchy. Jednou z teorií je, že nikotin inhibuje vstřebávání serotoninu v mozku, a my víme, že lidé s depresí neprodukují dostatek serotoninu,“ řekl Speed.

Nikotin obsažený v cigaretě aktivuje produkci serotoninu v mozku, což částečně způsobuje, že se kuřák po kouření cítí uvolněný. Po dlouhodobé konzumaci však nikotin produkci serotoninu nepomáhá. Naopak ji spíše potlačuje, což způsobuje úzkost a další emoční poruchy.

„Dalším vysvětlením by mohlo být to, že kouření způsobuje v mozku záněty, které mohou v dlouhodobém horizontu poškodit části mozku a rovněž vést k různým duševním poruchám. Ale jak už jsem řekl: Zatím to nevíme jistě,“ zakončil vědec.