fbpx

Kouření více než zdvojnásobuje riziko duševních onemocnění, tvrdí nová studie 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Deprese, schizofrenie, bipolární porucha. Všechna tato onemocnění jsou podle vědců s kouřením spojená.

Zveřejněno: 16. 9. 2023

Seznam nemocí, které kouření tabáku způsobuje, od srdečních chorob, mrtvice, cukrovky, rozedmy plic, bronchitidy a různých druhů rakoviny, je dlouhý a znepokojivý. Aby toho ale nebylo málo, v posledních letech různé studie také naznačují, že má kouření vliv i na duševní zdraví.

Čísla mluví jasně

Podle vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku je kouření příčinou duševních onemocnění, jako jsou deprese, bipolární porucha a schizofrenie.

„Čísla mluví sama za sebe, kouření skutečně způsobuje duševní nemoci,“ uvedl v prohlášení jeden z výzkumníků Doug Speed. „I když to není jediná příčina, kouření zvyšuje riziko hospitalizace s duševní nemocí o 250 %,“ dodal.

Za účelem provedení této studie získal Speed a jeho dva kanadští kolegové přístup do britské Biobanky, jedné z největších světových databází informací o lidském zdraví, která obsahuje genetické údaje více než půl milionu lidí. Aby byla analýza dat ještě robustnější, vědci zohlednili i dobu, kdy lidé začali kouřit.

Nikotin obsažený v cigaretě aktivuje produkci serotoninu v mozku, což částečně způsobuje, že se kuřák po kouření cítí uvolněný. Po dlouhodobé konzumaci však nikotin produkci serotoninu nepomáhá. Naopak ji spíše potlačuje, což způsobuje úzkost a další emoční poruchy.

„Kouření obvykle předchází psychickému onemocnění. A to za dlouhou dobu,“ řekl Speed. „Lidé ze souboru dat začali kouřit v průměru v sedmnácti letech, zatímco do nemocnice s duševní poruchou byli obvykle přijati až po 30. roce věku,“ dodal.

Speed a jeho kolegové odhalili genetickou souvislost mezi kouřením a duševními chorobami. Geny, jak zjistili, hrají roli v tom, zda se někdo kuřákem stane.

„Existuje řada genetických variant, které můžeme označit jako 'geny související s kouřením'. Lidé v souboru dat, kteří nesli geny související s kouřením, ale nekouřili, měli menší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou duševní poruchy, než ti, kteří tyto geny nesli a kouřili,“ vysvětlil Speed.

„V této studii jsme prokázali pravděpodobnost, že riziko začít kouřit způsobuje zvýšení rizika vzniku duševních poruch v důsledku zmíněných genů,“ dodal.

Nebezpečné změny v mozku

Otázkou ale je, jakým způsobem kouření vlastně psychickou nemoc může zapříčinit.

Kouření obvykle předchází psychickému onemocnění. A to za dlouhou dobu. Lidé ze souboru dat začali kouřit v průměru v sedmnácti letech, zatímco do nemocnice s duševní poruchou byli obvykle přijati až po 30. roce věku.

„Stále musíme najít biologický mechanismus, který způsobuje, že kouření vyvolává duševní poruchy. Jednou z teorií je, že nikotin inhibuje vstřebávání serotoninu v mozku, a my víme, že lidé s depresí neprodukují dostatek serotoninu,“ řekl Speed.

Nikotin obsažený v cigaretě aktivuje produkci serotoninu v mozku, což částečně způsobuje, že se kuřák po kouření cítí uvolněný. Po dlouhodobé konzumaci však nikotin produkci serotoninu nepomáhá. Naopak ji spíše potlačuje, což způsobuje úzkost a další emoční poruchy.

„Dalším vysvětlením by mohlo být to, že kouření způsobuje v mozku záněty, které mohou v dlouhodobém horizontu poškodit části mozku a rovněž vést k různým duševním poruchám. Ale jak už jsem řekl: Zatím to nevíme jistě,“ zakončil vědec.

Související…

Po sexu si čeští kuřáci už nezapalují. S kouřením začínají i kvůli stresu
Klára Kutilová

foto: Shutterstock, zdroj: NY Post

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...