fbpx

Aktivní život lze prodloužit až o 10 let. Se změnami je ale třeba začít včas, říká Petr Šrámek 1 fotografie
Zdroj foto: Se svolením Petra Šrámka

Díky správným životním změnám a technikám můžeme stárnutí v dnešní době výrazně zpomalit. Avšak pozor. Ne všechny metody jsou vhodné pro každého.

Zveřejněno: 20. 5. 2024

„Od našich prarodičů a rodičů máme zažitou představu, jak stárnutí vypadá, a myslíme si, že je to něco přirozeného, neměnného. Když jsem ale problematiku studoval, bylo mi čím dál více zřejmé, že to není přírodní zákon. Stárnutí je dané mnoha faktory a nikde není napsáno, že bychom měli stárnout určitým stylem. Postupem času jsem přijal názor, že aktivní část svého života můžeme díky správným přístupům prodloužit. I třeba o desítky let,“ říká podnikatel a vizionář Petr Šrámek, který se zabývá popularizováním vědeckého pokroku v oblasti umělé inteligence a dlouhověkosti.

Právě dlouhověkost je podle něj v dnešní době nesmírně důležité téma. „Lidé jsou čím dál více chronicky nemocní. Máme epidemii obezity, cukrovky, rakovin u čím dál mladších lidí a epidemii infekčních onemocnění – ty mají úzkou vazbu na stáří imunitního systému. Když s tím nic neuděláme, tak bude problém. Populace stárne a zdravotní systémy všude na světě zápasí s tím, že za pět až deset let tady nebude nikdo, kdo je bude schopen ufinancovat,“ zamýšlí se. 

Spousta lidí si nechce dělat genetické testy, aby nezjistili, že budou mít rakovinu. To je ale nesmysl. Když se dozvím, že mám zvýšené riziko, tak je tam milion dalších faktorů, které ovlivnit můžeme.

S Petrem Šrámkem jsem se potkala v prostorách Healthy Longevity Café (HLC) v Opletalově ulici v Praze. Můžete se tam nejen zdravě a chutně občerstvit, ale také si tam nechat udělat komplexní diagnostiku, která odhalí váš biologický věk. Následně dostanete personalizovaná doporučení co dělat a nedělat, abyste stárnutí zpomalili.

Proč se tento koncept jmenuje Café? Když se jedná zejména o diagnostiku?

Café se to jmenuje proto, že běžný člověk má kliniku spojenou s nemocí – proč by tam tedy chodil, když nemoc nemá? My právě chceme fungovat pro zdravé lidi. 

Jak to konkrétně probíhá?

Kromě toho, že si tu můžete dát něco dobrého, tak máme i prostor pro vstupní diagnostiku – fyzická vyšetření, genetický test, epigenetický a krevní test – na ten dostanete žádanku. Odborník to vše vyhodnotí a do aplikace v telefonu dostanete individuální plán. Jednou za dva měsíce přijdete na kontrolu, abychom zjistili, jak se vám daří doporučení aplikovat, případně je upravíme podle potřeby apod. Díky diagnostice člověk zjistí, co potřebuje. Potom to aplikuje například v rámci ročního programu a průběžně aktualizuje své informace. Na konci programu očekáváme zlepšení v biologickém věku, v epigenetice. Zlepšení zdraví je měřitelné právě na škále biologického věku.

Nebojí se lidé výsledků genetických testů?

Je pravda, že spousta lidí si nechce dělat genetické testy, aby nezjistili, že budou mít rakovinu. To je ale nesmysl. Když se dozvím, že mám zvýšené riziko, tak je tam milion dalších faktorů, které ovlivnit můžeme.

Proč je tak zásadní detailní diagnostika?

Dneska člověk slyší, že by měl dělat tohle či tamto. Ale funguje to? Jak pro koho. Jenom díky tomu, že jsme schopni člověka poznat díky diagnostice, tak dokážeme říct, že může mít prospěch z toho, že je vegetarián, nebo naopak. Třeba zjistíme, že člověk špatně metabolizuje určitý mikronutrient. Pokud tedy chce být vegetarián, musí nějaké látky doplnit. A to většinou v dávkách, které jsou významně vyšší než běžná doporučená denní dávka. Ty jsou nastaveny tak, aby si je kdokoliv mohl dát, a nic se mu nestalo. Tzv. neškodná míra, která většinou ani nepomůže. Často jsou to vyhozené peníze.

Lepší jsou rychlé, krátkodobé pohyby. Občas popoběhnout a vyběhnout schody. Ideálně každou hodinku či dvě při něčem, co člověk běžně dělá. To může být daleko účinnější, než jít na pomalou procházku. 

Podporujete i další startupy, které souvisejí s dlouhověkostí. Které jsou ty nejzajímavější?

Podporujeme například firmu, která vyvinula genovou terapii, která pomáhá tělu opravit DNA. DNA pořád degeneruje, napadají ji virové infekce apod. Tahle firma objevila, že lidé, kteří se dožívají více než 100 let, mají speciální mutaci a jejich protein na opravu DNA je výkonnější. Vyvinuli genovou terapii, při které vaše buňky dostanou radu, jak to dělat líp, a zvýší tak svou schopnost opravovat DNA. Projeví se to okamžitě ve schopnosti vyléčit se z určitých nemocí. Prvním krokem je, že se to bude aplikovat do kůže. To je lokální a maximálně bezpečné.

Dále mám jednu firmu, která se zabývá genovou terapií a odbouráním cholesterolových plaků. Genová terapie pomůže imunitním buňkám si s tím poradit (odbourá cholesterolové plaky ze 60 %). To jsou úžasné věci.

Jak dlouho může trvat, než se tyto přelomové metody dostanou na trh?

Problém celého našeho oboru je v tom, že když chcete aplikovat nějakou pokročilejší technologii, tak musí být schválena. Jenže současný systém pro schvalování takových věcí nezná pojem stárnutí, ale pouze pojem nemoc. Nemůžete schválit nic, co by nebylo na nějakou nemoc. V případě cholesterolu je to v pořádku, ale pokud se jedná o něco na zpomalení stárnutí, tak je to horší.

Co obecně podle vás zrychluje stárnutí?

Alkohol, špatný spánek a fastfoody, procesované potraviny a pobyt ve škodlivém prostředí. To jsou ty nejjednodušší věci. Jedna věc zároveň je, co má člověk dělat, a druhá věc, co dělat určitě nemá. A nic z toho by se nemělo odkládat. Čím dříve začnete, tím jednodušeji a levněji stárnutí zpomalíte. 

Související…

Pomáhala jsem v africkém sirotčinci: Žádný problém, Marie, žádný problém!
Michala Jendruchová

Co je lepší – běh, nebo procházka?

Lepší jsou rychlé, krátkodobé pohyby. Občas popoběhnout a vyběhnout schody. Ideálně každou hodinku či dvě při něčem, co člověk běžně dělá. To může být daleko účinnější, než jít na pomalou procházku. Rychlé výpady jsou pro tělo přirozenější. Také je dobré zařadit dopolední pohybovou aktivitu, když plánujete třeba větší oběd. Výrazně to zlepší průběh trávení a glykemickou křivku.

Co a jak správně jíst?

Tady žádné konkrétní rady, které by platily pro všechny, nemám. Od toho je diagnostika. Nicméně dnes se ví, že je třeba navýšit příjem proteinů oproti sacharidům. Tohle je s přibývajícím věkem čím dál důležitější pro tvorbu svalové hmoty a tkání. Lidé ve stáří jsou často podvyživení. Důležité je taky časování stravy. Doporučil bych nejíst po šesté hodině večer. Když opomenu kalorický příjem, tak tím dochází k narušení spánku. Lepší je si dát snídani bohatou na proteiny a večer už jen něco lehkého.

Jsou nějaké věci, které bereme jako zdravé, ale prokazatelně vlastně nejsou?

Teď jsou populární ovocné šťávy. Ale vypít půl litru vymačkaných šťáv najednou je pro tělo naprostá bomba. To je špatně.

A co spánek?

Tady je důležitá pravidelnost a psychická pohoda – někomu může pomoci meditace či správná teplota v ložnici.

foto: Se svolením Petra Šrámka, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...