Zatímco nás lifestyle magazíny léta krmily pocitem viny za každou pozřenou sacharidovou bombu, italská společnost Barilla si nechala vypracovat neurovědeckou analýzu, která měla odpovědět na jednoduchou otázku: Opravdu jsou těstoviny jen prázdné kalorie?
Podle této studie aktivuje konzumace těstovin v našem mozku stejná centra štěstí jako poslech oblíbené hudby nebo sledování vítězného gólu ve finále mistrovství světa. Nebo ještě aktuálněji, vítězství našich sportovců na olympijských hrách. Vlastně je to ještě lepší. Těstoviny nejsou jen jídlo. Je to emocionální restart, který si můžeme dovolit všichni. Takže hurá do světa, kde se štěstí neměří počtem naběhaných kilometrů, ale počtem špaget, namotaných na vidličku.
Kolik z vás marně hledá zen?
Simona P. (42) je klasickým „produktem“ dnešní doby. Doma cvičí, nebo alespoň o tom mluví. Má předplacený Headspace, v předsíni jí stojí jógamatka, kterou pravidelně s pocitem viny obchází, a v lednici má „superpotraviny“, které chutnají jako drcený karton. Po dalším šíleném pondělí v open space, kdy jí šéf naložil víc práce, než kolik dokáže průměrná lidská psychika unést, stála před volbou, jestli si půjde zaběhat, nebo se na to vykašle.
Účastníci studie uváděli, že už jen vůně čerstvě uvařených těstovin u nich vyvolala vzpomínky na příjemné životní okamžiky. To je síla, kterou proteinový koktejl nebo salát z kapusty prostě nemá.
Zvolila druhou možnost. Hodila do hrnce balíček linguine, orestovala česnek na olivovém oleji a za patnáct minut seděla na gauči s miskou v klíně. V ten moment, kdy první sousto, obalené v parmazánu, okusily její chuťové pohárky, se stalo něco, co žádná meditace nedokázala. Ramena klesla, dech se zpomalil a svět byl najednou zase v pořádku. Simona nevěděla, že právě provádí neurovědecký experiment, ale intuitivně trefila jackpot.
Neurověda na talíři a mozek „přede“ blahem
To, co Simona cítila, není jen subjektivní dojem milovnice sacharidů. Ve zmíněném výzkumu se Barilla spojila s laboratoří Behavior & Brain Lab na univerzitě IULM v Miláně a výsledek jejich spolupráce je naprosto fascinující. Výzkumníci pod vedením profesora Vincenza Russa použili metodu zvanou S-Ratiometry, která kombinuje analýzu mozkových vln (EEG), srdeční frekvence a mikropocení kůže k měření emocí v reálném čase.
Studie s názvem „Pasta, what a feeling!“ pracovala se vzorkem 40 účastníků, což není reprezentativní číslo, ale pro měření okamžité emoční reakce pomocí EEG poskytuje zajímavý vhled. Vědci měřili jejich reakce na těstoviny ve srovnání s jejich oblíbenou hudbou nebo sportovním přenosem. A výsledky?
- Memorization Index: S hodnotou 0,87 těstoviny naprosto deklasovaly hudbu (0,43) i sport (0,02). To znamená, že „těstovinový zážitek“ aktivuje kognitivní paměťové procesy nejsilněji a vyvolává v nás hluboké, příjemné vzpomínky.
- Engagement Index: Těstoviny jsou nejvíce „návykovým“ podnětem (0,28) ve srovnání s hudbou (0,20) a sportem (0,03).
- Emotional Index: Tady pasta (0,36) těsně porazila hudbu (0,35) a převálcovala sport (0,22).
Jednoduše řečeno, váš mozek při jídle špaget doslova září štěstím a tato aktivace přetrvává i několik minut po jídle.
Mohou být sacharidy demokratickým zdrojem štěstí?
V době, kdy se „biohacking smrti“ a drahé experimentální terapie stávají výsadou miliardářů, působí těstoviny jako neuvěřitelně demokratický prvek. Štěstí, které vám přinese talíř penne, totiž není závislé na stavu vašeho bankovního konta.
Reklama
Podle dat zveřejněných v odborném časopise Food Science & Nutrition hlásili účastníci studie z různých zemí pocity komfortu a bezpečí. Těstoviny fungují jako jakási kulturní kotva a jsou spojené s rodinou, dětstvím a pocitem sounáležitosti. 41 % respondentů si je automaticky spojuje s rodinou a 76 % uvedlo, že je konzumace těstovin činí „velmi šťastnými“.
Věda to vysvětluje i biologicky, jelikož komplexní sacharidy v těstovinách zvyšují dostupnost tryptofanu v mozku, což je aminokyselina, která je prekurzorem serotoninu, hormonu štěstí. Takže když říkáme, že nás těstoviny uklidňují, nemluvíme jen o plném břiše, ale o skutečném chemickém procesu v naší hlavě.
Konec mýtu o „špatných“ kaloriích
Celá tahle kampaň za štěstí má ale i investigativní podtext. Léta jsme byli pod tlakem nízkosacharidových diet, které z pšenice udělaly veřejného nepřítele číslo jedna. Výrobci těstovin se teď snaží napravit jejich pověst a opírají se o psychologii. Psychologové totiž dlouhodobě varují před tzv. „dietní úzkostí“. Pokud si odpíráte potraviny, které milujete, váš stresový hormon kortizol letí nahoru.
Ironií osudu tak lidé, kteří se snaží být „zdraví“ za cenu totální represe svých chutí, mohou být ve výsledku v horším psychickém stavu než ti, kteří si s klidem dopřejí misku špaget. Italský model stravování, postavený na středomořské dietě, dlouhodobě ukazuje, že těstoviny v kombinaci s kvalitními tuky a zeleninou jsou receptem na zdraví i spokojenost.
Pasta jako rituál
V čem tkví ono kouzlo „resetu“? Pasta vyžaduje rituál, protože ji nemůžete jíst úplně ve spěchu za chůze. Tenhle krátký časový úsek, tedy od vaření vody až po servírování, funguje jako nárazník mezi stresujícím dnem a večerním klidem. Účastníci studie Barilly uváděli, že už jen vůně čerstvě uvařených těstovin u nich vyvolala vzpomínky na příjemné životní okamžiky. To je síla, kterou proteinový koktejl nebo salát z kapusty prostě nemá.
Přestaňme se bičovat, začněme vařit
A pokud nás „Pasta World Happiness Report“ něco naučil, pak to, že zdraví není jen o absenci tuku na břiše, ale o stavu naší mysli. Pokud vás poslech Beethovena nebo běh v lese naplňuje štěstím, dělejte to. Ale pokud zjistíte, že váš „zen“ leží na dně talíře s boloňskou omáčkou, tak si jej dosyta dopřejte.
