Mnozí senioři dnes čelí osamělosti a sociální izolaci, která může mít závažné dopady na jejich psychické i fyzické zdraví. Ta často zůstává skrytá, protože senior nemusí o svém pocitu samoty mluvit a okolí ji nemusí ihned postřehnout. Přitom dlouhodobá izolace může vést nejen ke ztrátě radosti ze života, ale i ke zhoršení kognitivních funkcí, snížení imunity a vyššímu riziku chronických nemocí.
Deprese a poruchy paměti u seniorů
Také výzkumy potvrzují, jak velký dopad má sociální izolace seniorů na jejich psychické i kognitivní zdraví. Například sedmileté sledování seniorů nad 70 let odhalilo, že téměř pětina zažívá depresi (18 %) či poruchy paměti (11 %), přičemž tyto stavy významně omezují jejich soběstačnost. Sedmileté sledování 161 seniorů nad 70 let ukázalo, že 18 % trpí depresí a 11 % závažnými poruchami paměti.
Podle přednostky kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Hany Matějovské Kubešové mívá deprese u starších lidí delší průběh, nebývá včas odhalena a často se maskuje tělesnými obtížemi. Gerontologové proto doporučují, aby se testy na depresi a demenci staly součástí preventivních prohlídek už od 65 let.
Výzkum také ukázal, že senioři často chybují v užívání léků. Jen méně než polovina důchodců ví, kolik léků užívá, a jen 13 % zná jejich účel. Nesprávná farmakoterapie přitom může dále zhoršit zdravotní stav.
Tichý problém, který ohrožuje zdraví
Terezie Šmídová, manažerka Sociálních služeb v ŽIVOTě 90, s touto problematikou pracuje už osm let. Podle ní bývá osamělost seniorů výsledkem kombinace několika faktorů – ztráty partnera, odchodu do důchodu, snížené mobility, zdravotních potíží nebo neuspořádaných vztahů přestěhování.
Terezie Šmídová. (foto: se svolením)
„Urbanizace hraje svou roli. Město je plné lidí, ale neznamená to automaticky blízkost. Mnozí senioři mají pocit, že všechno je dnes moc rychlé a mluví se jinou řečí,“ vysvětluje Šmídová. „Cítí se tak, že pro svět kolem nich jaksi přestali být viditelní.“
Prevence a podpora: Klíč k aktivnímu stáří
Klíčem k prevenci osamělosti může být podle Šmídové zapojení seniorů do pravidelných komunitních aktivit. „Velký přínos mají jazykové kurzy, divadelní kroužky, trénování paměti, cvičení, výtvarné dílny a další klubové aktivity. Nejde jen o samotnou aktivitu, ale o pravidelnost a důvod vyjít z domu, setkat se s lidmi a navázat kontakt,“ říká. Stejně tak důležité jsou dlouhodobé přátelské vztahy, věnování se koníčkům, to, co člověku dělá radost.
Digitální technologie mohou být dalším mostem ke kontaktu. V ŽIVOTě 90 nabízejí podporu prostřednictvím počítačových kurzů a tzv. „technického okénka“, kde mohou senioři s asistencí řešit potíže s telefonem či tabletem. Šmídová upozorňuje, že přijetí technologií je individuální – někteří senioři je přijali okamžitě, jiní potřebují čas a bezpečný prostor pro učení. „Důležitá je motivace, srozumitelnost a lidský přístup,“ dodává.
Překážky v používání technologií jsou přitom značné – strach ze selhání, pocit, že „už je pozdě se učit“, jazyková bariéra, nedostatečné technické vybavení či zhoršená motorika a zrak. Významnou roli hraje také přístup pracovníků sociálních služeb, kteří seniory podporují empatií, trpělivostí a schopností vytvářet důvěru. Dobrovolnictví, například prostřednictvím programu Přátelské hovory, pomáhá seniorům navazovat vztahy a sdílet čas s dalšími lidmi.
Osamění je vnitřní pocit, charakteristický emočním strádáním ze ztráty sociálních kontaktů, doprovázený dlouhodobou prázdnotou a ztrátou smyslu života.
Osamělost podle Šmídové zásadně ovlivňuje zdraví seniorů – zvyšuje riziko depresí, úzkostí, demence či kardiovaskulárních onemocnění, zároveň zhoršuje spánek a celkovou imunitu. „Samota, pokud není dobrovolná, doslova škodí tělu i duši,“ upozorňuje. Budování komunitních vazeb a možností k setkávání je proto zásadní prevencí.
Rodiny a sousedské komunity mohou výrazně přispět k tomu, aby senioři nebyli izolovaní. „Někdy stačí opravdu málo – zavolat, zastavit se, pozvat na procházku nebo kulturní akci. Společné vaření, výpomoc s nákupem, procházka – nebo jen úsměv na chodbě,“ popisuje Šmídová. Komunitní solidarita podle ní není utopie, ale návrat k obyčejné lidskosti.
Úspěšné projekty a iniciativy
Příkladem úspěšného komunitního projektu je PROSTOR 90 (komunitní centrum) ŽIVOTa 90, který denně navštěvují desítky seniorů, a nabízí pestrý program od kurzů po společenské akce. Další významnou podporou je Senior telefon – bezplatná nonstop linka důvěry, kde se senioři mohou svěřit se svou úzkostí, osamělostí či krizí. Na lince důvěry pracují krizoví interventi.
Digitální vzdělávání seniorů Šmídová považuje za důležité: „Nejde jen o technickou výuku, ale o cestu k propojení se světem. Důležité je vycházet z toho, co seniora opravdu zajímá – kontakt s rodinou, oblíbené písničky, čtení zpráv. Digitální gramotnost může výrazně pomoci proti osamělosti – pokud je vedena s respektem a pochopením.“
Pro organizace, které chtějí rozvíjet služby pro seniory, je podle ní zásadní začít nasloucháním seniorům. „Senior není ‚cílová skupina‘, ale člověk s vlastním příběhem, emocemi a hodnotou. Budujte vztahy – odtud všechno začíná,“ uzavírá Šmídová.
Žít doma důstojně a nezůstat osamělý
Nadace EP Group dlouhodobě usiluje o to, aby senioři mohli žít doma důstojně, a přitom nezůstali odříznutí od společnosti. Ředitelka nadace Jitka Pražáková v rozhovoru přibližuje, jak organizace podporuje seniory, spolupracuje s komunitními centry a využívá moderní technologie k tomu, aby zlepšila kvalitu jejich života.
Jitka Pražáková. (foto: se svolením)
Jak vnímáte problém osamělosti a sociální izolace seniorů ve svých komunitních projektech?
Osamělost a sociální izolace seniorů, žijících ve svém domácím prostředí, jsou zcela zásadní témata, která se promítají do jednoho z klíčových programů nadace – Programu pro seniory. Musíme si uvědomit, že osamělost není totéž co samota. Osamění je vnitřní pocit, charakteristický emočním strádáním ze ztráty sociálních kontaktů, doprovázený dlouhodobou prázdnotou a ztrátou smyslu života.
Nejohroženější tímto problémem jsou přirozeně lidé v seniorském věku. Nedostatek komunikace s okolím má zejména u seniorů své objektivní, nedobrovolné příčiny a pro lidi v pokročilém věku je často obtížné takovou situaci řešit. Dlouhodobá sociální izolace ovlivňuje nejen psychický stav člověka, ale zvyšuje riziko fyzického i duševního onemocnění. V takových situacích je rychle dostupná pomoc, na kterou naše nadace cílí, zcela klíčová.
Jaké konkrétní aktivity nebo iniciativy v rámci vaší nadace jsou zaměřené na podporu seniorů a jejich začlenění do společenského života?
Prostřednictvím našeho Programu pro seniory podporujeme osoby starší 65 let, kteří si přejí žít doma. Důležitá je pro nás právě kvalita života seniorů, tak aby toto přání nevedlo k výraznému zhoršení ekonomické situace, ztrátě důstojnosti či sociální izolaci.
Co se týká zachování účasti na komunitním a sociálním životě, podporujeme například dobrovolnické programy a rozšiřování sítě dobrovolníků, kteří seniory navštěvují u nich doma nebo je doprovázejí na oblíbená místa, aktivity či návštěvu přátel. To umožňuje starším lidem zůstat v kontaktu s okolím a být nadále součástí komunity.
Musím také zmínit naši podporu poskytovanou neformálním pečujícím. Je důležité, aby dokázali skloubit péči se svým pracovním i osobním životem a cítili oporu v nelehké situaci pečovatele.
Jak může vaše nadace využít moderní technologie a digitální platformy k tomu, aby pomohla seniorům překonat izolaci?
Pozitivní dopad na kvalitu života seniorů v domácím prostředí mohou mít, podobně jako v jiných oblastech života, moderní technologie. Jde o trend dnešní doby, který přináší celou řadu možností, jak péči usnadnit. V současnosti jsou to například technologie pro vzdálenou monitoraci seniora, trénink kognitivních schopností nebo komunikace na dálku.
V rámci grantové výzvy Koncepční projekty a aktivity pro seniory podporujeme takové aktivity, které uvedou do praxe například automatizované systémy sdílené péče, komunikační zařízení tísňové péče, brýle pro virtuální realitu pro seniory nebo rozvíjející digitální gramotnost seniorů. V roce 2024 jsme jen v této výzvě rozdělili prostředky ve výši téměř 3,8 milionu Kč.
Reklama
Systémy tísňové péče posilují elementární pocit jistoty, že se senior i v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu dovolá pomoci. Brýle pro virtuální realitu umožní „cestovat“, navštěvovat místa či akce, trénovat paměť nebo aktivovat vzpomínky. Existují i speciální kurzy virtuální reality, které umožní seniorům zážitky sdílet a trávit tak společně čas s atraktivním programem.
Jakým způsobem spolupracujete s dalšími organizacemi a komunitními centry, abyste maximalizovali dopad svých projektů pro seniory?
Spolupráce s neziskovými organizacemi, které mají v nabídce služby podpory seniorů v domácím prostředí, je pro nás zcela klíčová. Podporujeme jak zajištění služeb a jejich finanční i místní dostupnost, tak rozvoj pracovníků, kteří služby poskytují. Bez vícezdrojového financování se dnes neziskové organizace neobejdou. Naplánovat a garantovat dostupnost služeb je velice obtížné. Kapacity poskytovaných služeb nejsou dostačující již nyní a situace se bude kvůli věkové struktuře obyvatel České republiky vyvíjet k prudkému nárůstu potřeby péče.
Nadace definuje cíle a formy podpory a vybírá ty nejlepší projekty poskytovatelů. Abychom mohli pomáhat tam, kde je to nejvíce zapotřebí, musíme dobře znát situaci těch, kterým chceme pomoci, v tomto případě seniorů. To znamená mít vhled do života této skupiny z nejrůznějších úhlů: sledovat postavení seniorů ve společnosti, problémové situace v péči o ně, vývoj kvality života, dostupnost služeb nebo zmíněné benefity nových technologií. Sdílení informací a příkladů dobré praxe s organizacemi, které o seniory přímo pečují, je pro nás proto zcela klíčové.
Jaké máte vize nebo plány do budoucna v oblasti zlepšování kvality života seniorů prostřednictvím vašich sociálních programů?
Rozvojem pomoci poskytované naší nadací se zabýváme neustále. Prakticky každý den přemýšlíme nad tím, jak co nejlépe nastavit grantové výzvy, aby pomoc odpovídala potřebám seniorů, řešila nejpalčivější problémy a zároveň byla efektivní.
Rádi bychom také využili našich zkušeností ve spolupráci s dalšími subjekty systému sociální péče, který se musí připravit nejen na demografické změny společnosti. Toto úsilí o podporu systémových změn v sociální oblasti s pozitivním dopadem hlavně na seniory a pozůstalé rodiny se promítá do programu podpory advokační činnosti. Poskytnutou pomoc samozřejmě kontinuálně vyhodnocujeme a zajímá nás i zpětná vazba podpořených organizací i jednotlivců. Ta je velice pozitivní a je pro naši práci velkým závazkem do budoucna.
I nadále budeme bedlivě sledovat vývoj situace seniorů ve společnosti, podporovat projekty, které rozvíjejí spektrum, kvalitu i dostupnost poskytovaných služeb, a okamžitě reagovat na mimořádné situace.
