Většina z nás měla nejvíce přátel v dětství a mládí. Byli jsme bezstarostní a otevření. Nabrali jsme je ve školách anebo v prvních zaměstnáních. V tu dobu jsme taky chodili pořád ven, na party, jezdili jsme na společné víkendy a akce. Jenže pak nás život pomalu rozdělil. Našli jsme si partnery, které často naši kamarádi neskousli, nebo naopak… Hodně času jsme trávili v práci, kde se ne vždycky mezi kolegy našli opravdoví přátelé. Zůstali nám jen ti skalní, často jen jeden nebo dva, velmi zřídka stará parta ze školních let.
A najednou je to tady. Ona pomyslná zrnka písku se začala prosívat přes zúžené hrdlo přesýpacích hodin a my jsme zjistili, že kromě jednoho nebo dvou přátel nemáme nikoho jiného. Jak ale navázat nová přátelství?
Zlenivěli jsme. Nechce se nám nikoho poznávat a omílat už stokrát omleté příběhy. Proč bychom měli někomu vyprávět o našich studiích, nepovedených vztazích nebo manželstvích? Proč bychom se vůbec měli ještě někomu otvírat, když to stejně dopadne zase jako vždycky… A i když je to třeba morbidní, od určitého věku začneme přátele ztrácet proto, že nám budou vymírat…
Psychologické a zdravotní přínosy přátelství
Jenže! Přátelé jsou pro nás důležití. Přátelství totiž tvoří nezbytnou součást našeho života. Přátelé jsou naší podporou, oporou, radostí. Prožíváme s nimi dobré i zlé a ti skuteční jsou tady opravdu pro nás, v dobrém i zlém, často daleko déle než naše manželství a partnerství.
S přibývajícími lety se však více a více izolujeme. A to je špatně. Podle odborníků dokonce nejen psychicky, ale i zdravotně.
Reklama
Přátelství totiž slouží k něčemu víc, než je jen vyplnění prázdných oken našeho kalendáře. Mají zásadní význam pro duševní a fyzické zdraví. Bohatý společenský život může být ochranou před životním stresem a později může i zmírnit dopady stárnutí a snížit rizika onemocnění, jako jsou deprese a srdeční choroby. Kromě toho je emocionální podpora, kterou nám poskytují přátelé, nenahraditelná i pro naši psychickou pohodu a odolnost. Prostě s kámošem za zády se to táhne lépe. A lépe se stárne…
Čím jsme starší, tím je to horší
Zatímco potřeba přátelství zůstává nezbytná a s věkem se jen málo mění, s tím, jak navazujeme nová přátelství, je to stále horší.
Dospělí čelí nejrůznějším překážkám. Mají žárlivé partnery a nestojí jim za to dusno doma. Zpohodlněli a vlastně se jim ani nikam nechce, takže bod jedna je vlastně jen dobrou výmluvou pro „kamarády“. Obecně máme méně společenských příležitostí. Anebo máme větší odpovědnost (k rodině, partnerovi, dětem či k práci) a máme náročnější přístup ke vztahům. Spontánnost mládí je postupně nahrazena potřebou strukturovanějších interakcí.
„Moje žena je strašně žárlivá. Nemá cenu jí vysvětlovat, že opravdu nemám náladu ani kapacitu na to ji podvádět. Prostě to má v hlavě a mě to natolik otravuje a otrávilo, že jsem přestal kamkoli chodit. I firemní akce byly po návratu domů peklo. Tedy pokud jsem ji tam nemusel vzít s sebou. Nestojí mi to za to. Sedím doma a mám klid,“ říká čtyřicetiletý Jarda, který má doma dvě děti a žárlivou ženu. O přátele tak postupně přišel, zůstal mu jen soused, který je starý, a jeho žena je kamarádka s tou jeho. „Nebezpečí“ tam tedy nehrozí, protože je všechno pod dokonalou kontrolou.
Osobnost a její vliv na navazování přátelství
Ale nemusí to tak být vždy. Záleží totiž i na naší povaze a životním stylu.
Sociální média a online komunity jsou novými možnostmi navazování kontaktů. Je ale třeba si uvědomit, že digitální platformy sice mohou usnadnit navázání prvních kontaktů, ale často jim chybí hloubka osobních interakcí.
„Nejvíc přátel jsem si udělala mezi čtyřicátým a padesátým rokem,“ říká Kristina, která žila dlouhou dobu v zahraničí a procestovala půl světa. „Otevřel se mi svět, a když cestujete, novým přátelstvím a vztahům se neubráníte. I když jsem měla období, kdy mě to samotnou obtěžovalo, uvědomuju si, jak jsem šťastná. A teď jsem za všechna tato přátelství, která v mém případě skutečně popírají kontinenty i čas, vděčná. Nemusíme se vidět pravidelně ani každý rok, ale to, co jsme společně prožili, tu bude napořád. A jasně, nejlepší kamarádku mám taky. A ta je pro mě nejdůležitější. Vlastně jich mám klidně i pět, šest. Čím jsem starší, tím paradoxně navazuji vztahy lépe.“
Jak je vidět, osobnost člověka při navazování přátelství hraje velmi důležitou roli. Pro extrovertní jedince může být navazování nových vztahů snazší, zatímco introverti mohou mít potíže, přestože disponují hlubokou loajalitou a empatií, jakmile se jim podaří vztah navázat.
Pochopení osobnostních rysů může být tedy dobrým vodítkem pro přístup ke společenským kontaktům a strategiím navazování přátelství. A ty jsou jaké?
Strategie pro navazování nových přátelství
Snaha rozšířit náš sociální okruh vyžaduje vystoupení z komfortní zóny. Začlenění se do skupin lidí, se kterými třeba sdílíme společné zájmy, může být prvním krokem k navázání nových přátelství.
Také aktivity, jako je dobrovolnictví, účast na seminářích nebo komunitních akcích, jsou dobrým začátkem pro setkávání se s podobně smýšlejícími lidmi. Musíte se ale obrnit trpělivostí a nepolevit. Musíte být stejně vytrvalí, jako jste byli při svádění a navazování svého prvního partnerství na střední, kdy jste se jen letmo dotýkali lokty v kině… Samozřejmě obrazně…
Čím jsme starší, tím více platí, že jen opakované interakce mohou přerůst v přátelství.
Pěstování nových a starých přátelství
Samozřejmě to ale neznamená, že staré přátele bychom měli zahodit jako železo do šrotu. Naopak. Pokud nějaké máme, měli bychom si je hýčkat a vážit si toho, že vydrželi až dosud.
Pěstování přátelství vyžaduje podobné úsilí jako péče o zahradu a do skutečných přátelství je nezbytné investovat čas a energii. Silná přátelství se totiž musejí udržovat a pravidelná setkávání, upřímná komunikace a vzájemná podpora jsou to hlavní, co je drží při životě.
„Stejně jako u každého vztahu může i přátelství, pokud jej zanedbáváme, ochabnout. Životní změny, jako jsou třeba stěhování, kariéra nebo rodinné závazky, mohou vazby prověřovat nebo zcela zpřetrhat. V dnešní době je mnohem snazší přátelství pěstovat a udržovat i díky moderním technologiím, které překonávají vzdálenosti,“ říká pro Flowee sociolog Jan Borecký. Podle něj jsou v tomto sociální média velmi důležitá. „I když mají sociální sítě mnoho stinných stránek, v udržování přátelství, ale i v navazování nových mohou, samozřejmě s obezřetností, fungovat. Sociální média a online komunity jsou novými možnostmi navazování kontaktů. Je ale třeba si uvědomit, že digitální platformy sice mohou usnadnit navázání prvních kontaktů, ale často jim chybí hloubka osobních interakcí.“
Kdy začít, a kdy naopak skončit. Obojí je stejně důležité
Ne všechna přátelství jsou předurčena k dlouhému trvání. Konflikty, odlišné cesty nebo prostě zjištění, že vztah již není přínosný, mohou vést k těžkým rozhodnutím. Naučit se, kdy vytrvat a těžkosti překonat, a kdy se rozejít, je důležitou dovedností každého z nás. Během života se naše sociální okruhy mění. Někteří odříznou toxické lidi ze svého okolí snáze než jiní. Je to podobné jako při navazování vztahů nových.
Klidně se můžete pokusit oprášit i vztahy, které dříve fungovaly, ale život vás zavál každého jinam.
A co radí oborníci? Říkají, že dobrým závazkem, a nemusí být ani novoroční, je stanovit si za cíl, že každý rok získáme alespoň jednoho nového přítele. A je to docela výzva, zejména pro některé introverty…
„Je to dobrý nápad. Tento cíl podporuje neustálý osobní růst a adaptaci a zajišťuje, že sociální síť zůstane dynamická a podpůrná i v další etapě života. Pokud si každoročně stanovíme cíl navazovat nová přátelství, rozšíříme tak své sociální prostředí a obohatíme svůj život o rozmanité zkušenosti a perspektivy. Při hledání nových přátelství nacházíme totiž i sami sebe a to je s přibývajícím věkem stále velmi důležité,“ souhlasí s teorií Jan Borecký.
Koncept „jeden přítel ročně“
Myšlenka najít si každý rok jednoho přítele se objevila v harvardské studii z loňského roku. Odborníci z oblasti duševního zdraví s ní zdůrazňují, že není důležité, kolik přátelství máte, ale jejich kvalita, a zároveň tvrdí, že i jeden nový kvalitní vztah ročně může výrazně obohatit život.
Studie říká, že i pro naše zdraví je klíčové, abychom vystoupili ze své komfortní zóny a přijali zranitelnost tím, že oslovíme někoho nového, a společně si něco naplánujeme. „Jeden přítel za rok se dá zvládnout, ale může vést ke třem přátelům za tři roky a hrstce přátel za pět,“ říká studie, za níž stojí psychoterapeutka Barb Herstingová. A jaký je její koncept?
Ten nehovoří jen nezbytně o nových přátelích. Klidně se můžete pokusit oprášit i vztahy, které dříve fungovaly, ale život vás zavál každého jinam. Takže jak si každý rok obohatit život novým přítelem?
Znovu navažte kontakt se starými přáteli: Oživení starého přátelství může být přinejmenším stejně, někdy dokonce ještě více přínosné jako navázání přátelství nového. Přece jen znáte se, v minulosti jste už přáteli byli a něco vás spojuje. Máte společné zážitky, možná i zájmy a další přátele. Takže jde jen o to udělat zcela jednoduchou věc – poslat „staronovému“ známému mail, zprávu nebo mu zavolat. Jediný krok může oživit něco, co dříve fungovalo…
Buďte konkrétní a nedomlouvejte se na „někdy“: Neurčité plány jako „někdy se potkáme“, „necháme to na příště“ apod. často vedou ke ztrátě spojení. Daleko lepší je domluvit se na konkrétní čas, třeba „první pondělí v měsíci“, protože to může výrazně zvýšit pravděpodobnost, že se setkání opravdu uskuteční a přátelství se obnoví anebo udrží. Například psychoterapeutka Esther Perel natočila podcast o tom, jak skvělý nápad je koupit si vždycky lístky dva, aniž ještě víte, s kým půjdete. Pokud už lístky máte, je snadné někoho vzít s sebou a nové přátelství tak má první stavební kámen pevně položený.
Vybírejte si dostupné přátele: Pokud se rozhodnete rozvíjet přátelství s někým, kdo má stejný zájem o jeho prohloubení, zajistíte si vzájemný soulad a pochopení, a přitom se vyhnete nepříjemnostem jednostranných vztahů. Není totiž nic horšího, než když se ocitnete v pozici toho, kdo pořád „škemrá“ o přátelství nebo čas toho druhého. Pokud ten, o kom si myslíte, že je nebo by mohl být váš přátel, opakovaně schůzku zruší nebo přesune, nemá smysl plýtvat energií na špatném místě.
Zaveďte pravidelná setkávání: Pravidelné schůzky, ať už posezení na kávě nebo společná procházka či výlet, mohou v přátelství vytvořit hloubku. Pravidelné setkávání buduje důvěru a důvěrnost, které jsou základem každého silného přátelství, jak říká studie.
Přátelství si hýčkejte, žijte „teď a tady“ a buďte vděční: Přátelé umějí naslouchat, mluvit i poradit si vzájemně. Prostě jsou s vámi tady a teď a vy byste je za to měli ocenit. Pokud je někdo vaším přítelem, pak by měl vědět, že si vašeho vztahu vážíte a je pro vás důležitý. Vyjádření vděčnosti za vaše přátelství a uznání přítelovy podpory posiluje přátelské pouto.
Takže! Pokud se cítíte sami, nečekejte na Nový rok. Klidně začněte už teď a je celkem jedno, jestli ve virtuálním světě anebo náhodným oslovením. Záleží na tom, kde se cítíte lépe a jistěji. I tak musíte vystoupit z komfortní zóny. Ale pokud to vyjde a vaše strategie navázat každý rok jedno nové přátelství zafunguje, pak začínáte v boji s osamělostí vyhrávat. A to za to jistě stojí!
zdroj: Autorský článek
