Nebuďte jako časovaná bomba. Výbuchy hněvu mohou poškodit vztahy s nejbližšími

Hněv může být silná a někdy i nezbytná emoce. Může nás pohánět k tomu, abychom jednali, stanovili si hranice a řekli "ne" toxickému chování. Pokud ale dovolíme, aby nás ovládl, pak se výčitky a stud, které po zlostném výbuchu často přicházejí, mohou stát všudypřítomnou veličinou každodenního života, která bude škodit nejen nám, ale také našim blízkým.

Morální selhání?

Lisa Marie Bobby, terapeutka a zakladatelka společnosti Growing Self Counseling & Coaching, zdůrazňuje, že hněv sám o sobě není morálním selháním, ale spíše zdrojem energie, která nás pohání a dává nám sílu jednat. Problém nastává v okamžiku, kdy se hněv vymkne kontrole a způsobí újmu vašim nejbližším. Abyste takovému vzorci chování předešli, je nutné naučit se kontrolovat své emoce a jejich vliv na naše chování.

Dr. Bobby doporučuje rozvíjet dovednosti regulace emocí. Mnozí z nás, kteří ve vzteku tzv. "rupnou", nejsou se svými emocemi plně propojeni. Následkem toho je ventilují způsobem, který rozhodně není optimální. Klíčem k úspěchu je řešit své pocity včas, na úrovni 2 na stupnici od 1 do 10, a nečekat, až se dostanete na úroveň 7 nebo 8. Tímto způsobem se naučíte komunikovat efektivněji a vyhnete se tomu, aby z vás ve vzteku vypadlo i to, co rozhodně nechcete a nemyslíte vážně.

Rodina a přátelé napovědí

Hněv, nesprávně zacílený vůči blízkým, může mít několik příčin, včetně neřešených duševních onemocnění, jako jsou deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha (PTSD) nebo hraniční porucha osobnosti (BPD). Pro začátek je tedy naprosto nezbytné všechny tyto stavy vyloučit a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc. Kromě toho je důležité naslouchat postřehům důvěryhodných přátel nebo členů rodiny, kteří si mohou všimnout vaší zvýšené podrážděnosti.

Místo toho, abyste jednali v impulzivním hněvu, zeptejte se sami sebe, jak vaše pocity zabarvují vnímání dané situace. Metodou vytěsnění pak můžete vytvořit mezeru mezi svými emocemi a jednáním, což umožní konstruktivnější reakce.

Terapeutka Sadaf Siddiqi radí začít tím, že si problémy s hněvem přiznáte, a následně zvážíte, jaká odborná pomoc by pro vás byla ta pravá. Volit můžete vyškoleného terapeuta nebo pro začátek jen obvodního lékaře, který vám jistě poradí a podpoří vás. Ať už odbornou pomoc vyhledáte či nikoli, rozpoznání spouštěčů vašeho hněvu a prvních příznaků výbuchu je pro zvládání vašich emocí zásadní.

Vzorce a spouštěče

Rozpoznání vzorců a řešení známých spouštěčů může být součástí vaší strategie zvládání hněvu. Pokud máte například tendenci nosit si domů z práce stres a potlačovaný hněv, může vám prosba o 15 minut času o samotě po návratu domů pomoci tyto pocity konstruktivně zpracovat. Zapojení do fyzických aktivit, jako je cvičení nebo rychlé procházky, může být také skvělou cestou, jak své rozčilení eliminovat a zmírnit případné účinky.

Lidem, kteří se potýkají s nesprávně ventilovaným hněvem, může pomoci kognitivně-behaviorální terapie nebo dialektická behaviorální terapie. Ty pomáhají oddělit hněv od ostatních emocí, což umožňuje vyvinout účinné strategie jeho zvládání a stanovit potřebné hranice.

Dalším faktorem, který v tomto ohledu nelze opomenout, je rodinná anamnéza. Pokud jste vyrůstali v rodině, kde se vztek potlačoval, nebo naopak byly výbuchy vzteku nedílnou součástí každodenního života, je pravděpodobné, že jste tyto vzorce chování nevědomky převzali. Abyste je překonali, je nezbytné zamyslet se a vypracovat si nové komunikační strategie, které vám umožní vyjádřit své emoce tím správným způsobem.

Na závěr je nutné zmínit, že nesprávně směrovaný hněv může mít ještě jeden spouštěč: Náročné situace. V případě, že se dostaneme do situace, kterou neznáme a ve které nevíme, jak přesně reagovat, jako adekvátní řešení lze použít "vytěsnění".

Laicky řečeno to znamená, že abychom situaci zpracovali, místo adekvátní reakce ji vytěsníme a bouchneme. V takových chvílích je potřeba rozpoznat, že se nejedná o skutečné, nýbrž pouze o zkreslené emoce, které nemají s naším skutečným já vůbec nic společného. Místo toho, abyste jednali v impulzivním hněvu, zeptejte se sami sebe, jak vaše pocity zabarvují vnímání dané situace. Metodou vytěsnění pak můžete vytvořit mezeru mezi svými emocemi a jednáním, což umožní konstruktivnější reakce.

Zvládání a usměrňování nesprávně zaměřeného hněvu vychází z rozpoznání jeho příčin, řešení vzniklých problémů týkajících se duševního zdraví, vyhledání odborné pomoci, je-li to nutné, a rozvoje zdravých strategií jeho zvládání. Naučíte-li se efektivně komunikovat a zvládat své emoce, můžete posílit své vztahy a vytvořit pozitivnější a harmoničtější prostředí pro sebe i své blízké.